Veronika 13. tt – konec prvního trimestru

Ahoj… Předem vám chci moc poděkovat za vaše komentáře, vůbec jsem nečekala, že jich bude tolik a navíc kladných :-).
Mám za sebou kontrolu a jelikož končím první trimestr, konečně mám i průkazku. Pro někoho to může vypadat, že jsem jí nějaká „posedlá“, ale já to beru jako oficiální potvrzení toho, že ve mně roste nový život.

Na kontrole proběhlo vše tak, jako vždycky (tlak, moč, váha…), však to znáte. Když se doktor podíval na moji váhu, tak mně uklidnil, že zatím je to v naprostém pořádku, že někdy to tak bývá, než si tělo zvykne. Navíc už jsem začala mírně přibírat, takže je to fajn. Dost mně to uklidnilo. Možná jsem zbytečně stresovala, ale u prvního těhotenství, jsem to nezažila, takže jsem nevěděla.

Hned na začátku kontroly se mě doktor také zeptal, jestli chci jít na speciální prvotrimestriální screening a jestli vím, co to znamená. Samozřejmě jsem řekla, že na to chci jít a vím, na co to je, co se tím zjišťuje. Pro některé, které to neví, je to speciální vyšetření krve a ultrazvuk na zjištění rizika vývojových vad, zejména Downova syndromu a rozštěpů, které se provádí v 11. – 13. týdnu těhotenství. Byla jsem na tom i u prvního těhotenství a kdyby mi to doktor neřekl, tak bych se připomněla sama. Takže hned druhý den ráno jsem byla si nechat vzít krev a poté se objednat na ultrazvuk. Jelikož na to u nás má specializaci jen jeden doktor, tak je u něho celkem frmol. Ale už jsem objednaná. Výsledek se dozvím hned po vyšetření, takže je fajn, že se člověk nemusí stresovat nějakým čekáním :-).

Momentálně je tedy s miminkem naprosto všechno v pořádku, až na to, že je větší, než by mělo být 🙂 . Když mi to doktor sdělil, tak jsem se celkem „lekla“, protože bych nechtěla dopadnout jako s Vašíkem. Už v těhotenství mi říkali, že je trochu větší, ale den před porodem mi lékař v porodnici řekl, že bude mít maximálně 3 600g, tak jsem si celkem oddychla. Jenže, Vašík se nakonec narodil s váhou 4 100g :-).  A věřte mi, že jak jsem to na sále slyšela, málem mě trefil šlak :-). Takže doufám, že druhé tak veliké nebude :-). Ikdyž je pravda, že první porod trval všeho všudy asi 15 minut. Opravdu. Takže doufám, že druhý porod bude taky tak rychlý, ať už bude mimi velké, nebo ne. Jinak s výpočtem termínu porodu jsem se moc nesekla. Zatím je to určené na 3. 11. 2012, ale prý se to posune spíše ke konci října, kvůli velikosti miminka (teda pokud bude růst stejným tempem ). Ale byla bych ráda, kdyby se to posunulo, protože bych rodila stejně jak jedna moje kamarádka, která má jen o jeden den staršího chlapečka, než je Vašík. Takže třeba nám to vyjde a zase spolu budeme ležet v porodnici :-).

Kromě běžné gynekologické prohlídky jsem měla jít ještě k zubaři, ale nakonec jsem se domluvila, že se objednám až po porodu, protože mi měl spravovat jeden zub a tam by to bez lokální anestezie a antibiotik nešlo. A já (a naštěstí i můj zubař) zastávám názor, že pokud to není životně důležitá operace nebo zákrok, tak se to dá odložit až po porodu. Naštěstí mě zub nijak netrápí, takže je to fajn.

Byli jsme s Vašíkem stříhat i našeho pejska Maxíka. Vašík ho strašně miluje a když jsme ho stříhali, tak skoro plakal, protože se bál, že mu ubližujeme :-). Ale od té doby pořád chodí a říká: „Makik krásný“. Taky jsem vážila Vašíka, abych věděla, jak nám roste a je to pořád stejné, pořád je to náš puclík krásný :-). Ve svých 28 měsících váží krásných 16,8 kilo. Je to prostě chlap, jak má být.

Nebýt pomalu, ale jistě rostoucího bříška, tak si kolikrát ani nevzpomenu, že jsem znovu těhotná :-).  Všichni se ale strašně na miminko těšíme, hlavně Vašík. Pořád mi nosí hračky, které chce dát mimikovi. Je to prostě velký bráška.

Tak dneska už jsem napsala asi všechno, doufám, že vás článek nenudil. Těším se na vás příště. Mějte se zatím krásně.

Ahoj Verča

Napsal/a: Veronika