TVD: Kdo si počká, ten se dočká

Konečně jsme doma taky kompletní. 🙂 Nejmladší člen naší rodiny se asi rozhodl jít tak trochu ve stopách svého brášky. Daníček se totiž narodil 7. 6., devět dní po termínu podle ultrazvuku, a Nikol přišla na svět taky devět dní po termínu podle ultrazvuku, 6. 7., s krásnými mírami 3 300 g a 50 cm.

A co se tatínkovi splnilo, rodila jsem poprvé přes den. Manžel vyspaný, nasnídaný, jen ten oběd měl maličko později. 🙂
V neděli 5. 7. bylo hrozné vedro a mně bylo opravdu hrozně zle. Po dvou měsících k nám měla večer dorazit moje mladší sestra a přespat do druhého dne, abysme se trochu užily. Nebyla jsem dobrý společník. Vůbec nic jsem za den nesnědla, bylo dusno, že jsem nemohla dýchat a noc jsem probděla u záchodu. K ránu začalo trošku pofukovat, tak se mi udělalo líp. Dopoledne nás čekala kontrola na monitoru v porodnici, a protože občas to bylo na celé dopoledne a hlásili opět tepla, poprosila jsem sestru, jestli bychom s ní doma nemohli nechat děti, aby se nepařily v autě a nemusely tam s námi dlouho čekat. Byl svátek a nemusela do práce, tak jí to nevadilo. Na monitor jsem přišla na řadu asi v půl deváté, tak jsem si ještě říkala, jak je to fajn, že budeme brzy doma. Jenže pak sestra zavolala doktorce, jestli by jí ten monitor nemohla přijít podepsat a nastal problém.

Vždycky bylo všechno v pořádku, tak jsem to moc nečekala. Doktorka mi vysvětlila, že při větším pohybu a kontrakci padají miminku ozvy a že by mi radši hned ten den porod vyvolala, protože už přenáším docela dlouho a domů by mě s tím pustit nemohli. Manžel nadšeně:

Já úplně jeho nadšení nesdílela, spíš jsem měla trochu obavy, co se děje a taky jsem si po minulém dni nepřipadala moc ve formě, ale je pravda, že se to hodilo, protože o děti bylo v tu chvíli postaráno a nehrozilo, že budeme řešit prekérku kam s nimi, a tak jsem s návrhem souhlasila. Manžel odjel domů pro tašky a doktorka mi zavedla čtvrt tablety na vyvolání. Pak se zeptala:

Tak radši manželovi zavolejte, ať popadne tašky a nikde se nezdržuje. Nedávno jsem zaváděla jedné paní tabletu a do hodiny bylo mimčo na světě, tak aby to stihl. Tak jsem radši zavolala. Manžel byl zpátky do hodiny a to už jsem měla kontrakce asi po pěti minutách. Ptal se sestřičky, jak dlouho to tak bude trvat.

Šla jsem na chvíli do vany, pak mi připadaly kontrakce už hodně rychle po sobě, tak zase za chvíli z vany, natočili mi chviličku monitor s tím, že teď už to vypadá, že se kontrakce miminku líbí. Ozvy už nepadaly. Pak mi sestřička píchla vodu a zkonstatovala, že si miminko řeklo o porod dobře, že už se voda začínala kazit a nechávat to do čtvrtka na plánované vyvolání by dobré nebylo. Vždycky jsem byla ráda, že nemusím být celou dobu porodu na sále nebo někde na posteli, ale můžu na chvíli do vany, na míč, pokaždé se mi podařilo mít soukromí, manžela u sebe a moc příjemné sestřičky a doktorky. Nicméně na porodu mě fascinuje, že až do úplného konce jsou všichni v naprostém klidu, doktorka se volá k porodu až úplně na poslední chvíli. Oni mají praxi a vědí, ale pro mě to minule ke konci byl trochu stres, protože si dobře vzpomínám, že jsem měla pocit, že syna určitě porodím po cestě na sál. Neporodila, ale co kdyby… takže tentokrát jsem poprosila sestřičku, jestli už tam radši můžeme jít hned. To už byly kontrakce po minutě. Na sále už jsem pak měla jen tři a v 11:57 byla naše malá holčička na světě. Hned po porodu mě počůrala, takže si sestřičky mohly odškrtnout i močení. 🙂

Nikol po porodu:

Druhý den za mnou přijel do porodnice manžel s dětmi. Sárinka je z Nikol úplně nadšená, Daníček na ni mluví hezky, ale připadá mi, že se jí zatím trošku bojí. Možná proto, že je trošičku zbrklejší, a tak mu častěji říkám, jak na ni musí být opatrný. Přikládám fotky z prvního dne po porodu Daníčka i Sárinky.

Nevím, jestli to úplně vynikne, protože je focená trochu z jiného úhlu, ale podoba se nezapře. 🙂 Jediné, co má jiné, jsou vlásky. Má je tmavé, tak uvidíme, jestli už takové i zůstanou.

A jaká je? Jedním slovem úžasná. Člověk to zapomene, jak jsou ti novorozenečci maličcí a jak dokáží za minutu vystřídat milion různých výrazů. Jsme moc šťastní, že ji máme. V noci moc nespí. Chce se většinou kojit a chovat, protože kouká a v noci toho moc nevidí, tak potřebuje alespoň kontakt. Přes den spala líp, ale zrovna dnes spinkala od sedmi ráno do jedné jen hodinu, tak možná se jí to začne obracet a dospí to v noci. Nebylo by to špatné. Jsem ráda, že má manžel volno, protože hned po druhém dni doma jsme šly s malou do izolace. Sárinka dostala horečku přes 38 (zřejmě nějaká letní chřipka), tak doufejme, že to Nikinka nestihla chytit a všechno bude v pořádku.

Se třemi dětmi to bude trošku výzva. První den jsme strávili koupáním asi 1,5 hodiny, abychom se vystřídali všichni. Do toho Nikinka aktivní, Daníček se bouchnul ve vaně, z čehož byl řev asi na půl hodiny a pak to uspávání, když mimčo nespalo… Do toho jsem dostala nabídku převzít po jedné kamarádce část účetnictví jedné firmy, tak zvažuji, jestli je reálné to zvládnout. Přeci jen musela bych tam alespoň párkrát měsíčně zajet a k tomu něco z domova. Finančně to terno není, ale je to příležitost dostat se zpátky do obrazu a taky by se to mohlo po rodičovské hodit do životopisu. Hrozně mě to láká, ale musím to promyslet, abych někoho nezklamala. Bude to všechno asi chtít trochu lepší organizaci, tak snad se nám to podaří vypilovat ke spokojenosti všech.

Napsal/a: SvetlanaS