Jak se mi podařilo otěhotnět, aneb co mě vše provází mým vytouženým obdobím…

Rubrika: Moje cesta k miminku

916230_pregnant_belly_6Ahoj všechny maminky, ráda bych se s vámi podělila o svůj krátký příběh a mé tak trochu trápení…

…Všechno to začalo v mých 18 letech. Znáte to. Tak trochu naivní, pubertální holka ve školní lavici, co se snaží oslnit největšího playboje školy a lítá v titerných šatičkách po diskotékách, školu neřeší a je tak trochu pořád nad věcí. I já taková byla. Jedno však bylo od mých vrstevnic tak trochu jiné. Hrozně jsem milovala děti, hrála si s nimi a toužila po velké rodině s vysněným budoucím manžílkem, s kterým budu mít minimálně tak 3 děti….
A tak se nějak mé představy – alespoň některé, začaly postupně vyplňovat….

Ke konci mých 18. narozenin jsem šla jako obvykle poklábosit za svojí kamarádkou do baru, kde si přivydělávala. Stále mi vykládala o svém příteli, jak je milý, hodný, a že ho rozhodně musím někdy vidět. Taky že jo.Ještě téhož večera přišel ON. Atletická postava, modré oči, elegán, věk 23, ideál. Jasně, začal se mi hrozně líbit, představil se mi jménem Marek a nevěřily by jste, do měsíce jsme tvořili pár. Můžu vám říci, jestli jste někdy zažily lásku na první pohled, tak já tedy zaručeně ano, cítila jsem, že je to ON. Své poprvé jsem si celých 18 let schovávala pro něho. Po kamarádství bylo ta tam, jasně, co se divím, přebrala jsem kamarádce jejího kluka…nevím, jaký máte na to názor, ale nám to nádherně šlape už skoro 3 roky, své poprvé jsem zažila tak nádherné, romantické, že opravdu nemám čeho litovat. A teď????
Nyní je mi téměř 21 let, mu necelých 26 let a od Vánoc jsme se snažili o miminko. Jóóó, jenže ono pořád nic. Síla antikonce po vynechání je opravdu silná a ono to ňák stále nešlo. Začaly hádky, nervozita a já už byla natolik vystresovaná, že se mi o miminku už i zdálo. Nakonec jsem po 2 měsících rezignovala a přestala na to myslet. A nyní??
Jsem ve 2. měsíci a jsem tak šťastná!!!! Vůbec mně nevadí vyměnit veškeré diskotéky a ponocování za tak něco nádherného, jako je příchod miminka. Za 4 měsíce mě čeká svatba, můj manžílek mě stále nosí na rukou a můžu říct, že mé těhotenství nás ve vztahu ještě více posílilo. Všechno se linulo jak procházka růžovým sadem… Až dnes…jsem zoufalá. Nevím, co mám dělat..slzy se mi řinou stále po tváři a já nevím, co teď bude dál..
Byla jsem dnes v poradně. Doktorka mi konečně vystavila průkazku, až mi oznámila výsledky z cytologického vyšetření, co mi dělala minule. Výsledek? Pozitivní!!!! Je to k vzteku. Mám rakovinu děložního čípku v raném stádiu. Jsem zoufalá, vyděšená. Příští týden mě čekají nějaká vyšetření od dvou specialistů. Tolik se bojím.. Moje mamka, tedy nastávající babička, touto nemocí trpěla také… A můj nastávající?? Je mi velkou oporou a snaží se mě právě postavit na nohy. Jediné, co vím a čím jsem si momentálně jistá — Nedám tomu šanci a budu bojovat, jak jen to nejvíc půjde..a snad vyhraju…

Omlouvám se, jestli po přečtení někoho otravuju, já se potřebuju jen vymluvit, z toho, co mě tak moc trápí a bolí.
Díky Tamík.

Napsal/a: Tamík

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Pavca31

    Tamiku drzim palecky,at ti vse dopadne dobre a vy se muzete těšit z miminka.

  • Anonymní

    ahoj.
    doufám, že Tvá pohádka bude mít štastný konec… a držím palce…
    jsem mladá holka, co jen lítá po diskotékách a říká si, že už by se taky mohla uklidnit – je mi 26 let a asi si nikdo z nás neuvědomuje, že vše je tak pomíjivé… přeji hodně štěstí…
    Veronika

  • Taky se přidávám k těm věřícím a přejícím…. jde jen o to si věřit a věřit i doktorům….. dnešní věda je už dost daleko aby tohle zvládla a tay máš k tomu hnedle 2 pomocníky… manžílka a prdika v bříšku, takže se moc nestresuj (vím lehce se to řekne a těžko udělá), ale snaž se zaměstnávat jinýma myšlenkama a ono to nějak půjde :o))
    Držím pěstičky a doufám že budeš ty i prdik OK :o))

  • Jovanka

    Ahoj, určitě všechno překonáte, bude to dobré, uvidíš. Jen se tomu nesmíš poddávat, snaž se myslet jen na to pěkné.
    Hodně štěstí!!! 🙂

  • mamcalenca

    ahoj,moje diagnoza byla stejná,jenže stádium pokročilejší..zvládli jsme to,sama,spolu s dvěma dětmi..máš partneta,který ti je velkou oporou a to je v této chvíli mooc důležité!!já nemohla ani plakat,musela jsem myslet na děti..ted máme s nov.manželem ještě 13m.dcerku!!!
    každého půl roku chodím na kontroli,poslední dopadla dobře..držím ti mooooc pěsti!!!.věřím,že to bude dobré!!!zachytilo se to včas!!
    p.s.Sunny,ono je to trošku jinak a tady je diagnoza jednoznačná!!..

  • držím palečky, aby bylo vše O.K., s miminkem i se zdravím

  • Ahoj,myslím že nemusíš zoufat.Znám několik žen,které měly taky špatný stěr,ono je to dělené do několika stádií,většinou,pokud je to v ranném stádiu-tedy takový ten předrakovinný stav,což si myslím,že je tvůj případ,odebere se kousek toho místa postiženého těmi změnami a pak to už bývá většinou dobré.Opravdu nezoufej a těš se na miminko.

  • taky budu držet pěstičky aby to všechno dobře dopadlo.Hlavně musíte věřit a nevzdávat se.

  • Ahoj. Myslím,že se nemáš za co omlouvat,máš hezký příběh,ale bohužel se špatným koncem. Je mi to líto. Ale lítost teď vůbec nepotřebuješ,takže ti vlastně vám budu držet pěstičky a mocmoc věřit,že se lehce a brzo nevzdáš a zvítězíš..

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist