Emilli 30.tt – kontrolní ultrazvuk

Rubrika: Moje cesta k miminku

Tak nám tento týden začne červen. Potom už jen dva měsíce a je „defakto“ po létě. Užívat si každé hezké volné chvíle je snad nutností. Už jen 10 týdnů zhruba do porodu? Mráz mně běhá po zádech…

Absolvovala jsem další prohlídku, tentokrát s ultrazvukem. Plodové vody má mimčo akorát. Pěkně se mu tam plave a asi je spokojené. Ale já opravdu moc ne! Na váze už moc nepřibírám, otoky nemám a tak žádné změny nenastaly. Chtěla jsem vědět, kolik mimčo měří a váží, ale opět moje paní doktorka zklamala. Neměla to v počítači nastavené a zřejmě by to bylo moc náročné! Přemýšlím, že asi vyměním svého gynekologa, protože mně přijde, že čím víc od ní  potřebuju, tím míň dává. Také reference se na internetu liší. Tak uvidím. Takže váhu ani míru neznám, ale je vše v pořádku. Příště si už budu nechávat psát mateřskou. Druhou. 🙂

Začnu také chodit už každých 14 dní na kontroly a asi od 35.tt. se natáčí už ozvičky. Což znamená tam být o dosti déle, ale zase nebudu muset podle mě čekat na pořadí (samozřejmě pokud přede mnou nebude jiná těhulka). Miminko se hýbe stále stejně intenzivně. Na tvrdnutí břicha jsem dostala magnesium, které si myslím moc nezabírá. Můžu už taky cítit „poslíčky“, což bych dost nerada.

Tento víkend byl pro mě velmi náročný. Jak jsem psala minule, dcera měla druhé narozeniny a jako správná máma jsem pro ni chtěla jen to nej. Dárky jsem některé už měla, některé ještě dokupovala v týdnu, například tříkolku. S hradem to dopadlo tak, že jsem  ho měla slíbený od jedné známé. Ta ale nakonec velmi zklamala a já od čtvrtka sháněla nějaký menší a cenově dostupnější. Nějak nemám finance, abych mohla koupit skákací hrad za 5000 Kč, i když bych moc ráda. Nakonec jsem sehnala, akorát pro tu moji  princeznu. Ve čtvrtek objednala a v pátek pro něj opravdu jela. Větší radost jsem dlouho nezažila. 🙂

Čekal  nás ještě velký nákup na menu, které jsem na oslavu vymyslela. Dcerku jsme odvezli na hlídání, takže byl i doma takový klid na vše. Ale jelikož nás v sobotu čekala daleká cesta (430km) na pohřeb, nebyla už síla večer něco připravovat. Sobota byla opravdu náročná, horko na dálnici, sedět na zadku, hlavně jsem stále  myslela na neděli a vše si v hlavě srovnávala, abych na něco nezapomněla. Vše proběhlo jak mělo, my se naobědvali a zamířili zase na cestu zpět. To už jsem ale začala usínat, jelikož ranní vstávání, dlouhá cesta, výborný oběd v restauraci a teplo mě velmi zmohlo. Domů jsme dorazili kupodivu o dost dříve než jsem předpokládala. „Sláva“, řekla jsem si. Vyzvedli jsme dcerku a jeli dokoupit  poslední drobnosti, jako byly balony a  výzdoby. Doma jsme naložili maso, udělali poslední přípravy a padli do hajan.

Nastal den „D“. Chtěla jsem mít všechno perfektní, je na tom něco špatného? Věděla jsem, že celý den pro mě bude velmi náročný, ale co bych pro ni neudělala…? Ráno jsme vyrazili na zahradu. S kamarádkami, které mě opravdu velmi podpořily a pomohly, jsme začali péct muffiny a linecké šneky. Po dvou hodinách jsem musela jet vyzvednout dětský zahradní nábytek, aby se děti samy zabavily a my mohly hodovat. Vyzvedla jsem i dort a mazala zase na zahradu. Malá už krásně spinkala, takže jsem byla spokojená. Dárky se začly montovat  a nafukovat. Balónky se začaly navazovat, kam to jen šlo, a přípravy šly do finále. Malá se vzbudila asi před jednou hodinou, najedli jsme se a než jsme se otočili, už začali jezdit hosti. Během chvíle se prázdná zahrada změnila v dětské hřiště.:-)

Rozpálili jsme gril a začali hostit přátelé. Potom nastala ta pravá chvíle  na předání dárků a sfouknutí svíček.  Neskutečná radost pro všechny děti. 🙂 Odpoledne nějak uteklo a já byla strašně ráda, že je konec. Za celý den jsem si sedla tak na 10 minut. Vydařilo se to ale tak, jak jsem chtěla, jídlo chutnalo, dárky se líbily. Jen mě trošku mrzela ta zamračená obloha, protože jsem doufala, že bychom se mohli i koupat v bazénu. Uklidili jsem a po 7. hodině dorazili domů. Malá padla brzo, unavená a doufám, že šťastná. Druhé narozeniny byly za námi.:-)

Oslava proběhla o dva dny dříve, než se dcera narodila a tak v den jejího narození se objížděli babičky a dědečkové. Ráno dostala ještě od rodičů nějaké drobnosti, které ji zabavily na celé dopoledne. Po spánku a po její oblíbené bramborové kaši, kterou jsem jí uvařila, jsme vyzvedli tatínka v práci a jeli na návštěvy. Když dostane dárek, je to vlastně dárek i pro mě. Mám radost vlastně za ni. 🙂 Už je o rok starší o nějaký ten centimetr větší a o pár kilo těžší. Je neskutečné, jak to uteklo. Se dvěma dětmi to bude plynout ještě rychleji… Najednou se otočím a z těch miminek budou dospělí jedinci a já ??? Brrrrr…

Na ukázku vám posílám fotky dobrot, které jsme pekli a skákacího hradu, který dcerka dostala. Posílám i novou fotku z ultrazvuku, kde je vidět tvář miminka (snad ji najdete) 🙂  Jako poslední vám posílám jednu nahatou fotku, z focení, které jsem měla minulý týden pro jeden projekt.

Snad vás článek zaujal až do konce a já se vám zase za 14 dní ozvu. Mějte se krásně…

Emmily

Článek je součástí projektu Těhotná s VD, jehož hlavní partnerem je internetový obchod Benito.cz, který pro zúčastněné maminky připravil hodnotné dárkové balíčky.

Napsal/a: Emilli

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Anonymní

    hrad jsem kupovala pres Alzu a stal skoro 1200kc, ale hned byl problem, ze bocni steny praskly, takze jsme ho uz reklamovali:-)jiz mame novy a zatim drzi:-)je o trochu vetsi nez se delaji ostatni….pro jednu ci dve mensi deti idealni…

  • Lien

    Emili, moc pěkné fotky, hrad je teda úžasný, docela by mě zajímalo kolik stál, že bych holkám taky něco takového pořídila.
    JInak na takové oslavy moc nejsem, ale klobouk dolů, žes to všechno zorganizovala.

  • Emili já to chápu,když to vezmu podle sebe,tak přemýšlíme jinak když máme v bříšku miminko,ten strach je daleko větší,chceme být ujištěny,že je vše v pořádku,případně aby se něco nezanedbalo,kdyby to v pořádku nebylo.Já to myslela i tak jestli se třeba p. doktorka změnila nějak dlouhodoběji nebo jen třeba neměla moc času,tak tě v podstatě odbila..nějak moc čtu,že lékaři němají obzvlášť s těhulkama trpělivost 🙁 nestresuj se i když nevíš jak je miminko veliké,kdyby byla nějaká ta odchylka,tak by ses to dozvěděla.Přeju všechno dobré a už si odpočiň 🙂

  • Anonymní

    jeeeeeeeeeee…moc dekuju za vase reakce…..
    co se tyka genekologa- ci spise gynekolozky stale nad tim uvazuju….je jasne ze zena chce mit pocit bezpeci hlavne kdyz je tehotna a od toho ten doktor je.nebat se ho zeptat na cokoliv, nebat se prijit kdykoliv a ja mam nekdy pocit,ze cim vice chci vedet nebo cim vetsi mam strach, ze neco neni v poradku, tim vice me ona odbyde!!a uz je mi blby se na neco ptat ci pribehnout jen tak na kontrolu. take me nastvalo to, ze jsem chtela znat neco o miminku a ona vam an to rekne…ze to nema nastavena v pocitaci….to si mam zvlast bezet na ult. do nemocnice? moc se mi to nelibi…

  • ještě jsem se chtěla zeptat proč uvažuješ o změně gynekologa?nesedí ti,nebo máš pocit,že nereaguje na tvoje dotazy nebo změnila nějak přístup?

  • letí to nějak rychle 🙂 je dobře,že jsi pořád akční,ale tohle byl asi pořádný maraton 🙂 tak se opatruj,fotky jsou nádherné 🙂

  • bamiska

    teda fotečky jsou hezké a všechny 😀 jsi krásná mamina, a hrad je naprosto kouzelný at si ho hezky užíváte …museli to být krásné narozeniny ……užívej těhulkovství

  • Lussy

    Emily,
    klobouk dolů, já bych takovou oslavu nezvádla ani za nic.
    Taky jsem byla podruhé těhotná, když dcera slavila 2 narozeniny. Ale byla jsem teprve v nějakém 6. týdnu. A jediné co si pamatuju, je to, že by bylo hrozně zle. Vím, že jsme venku grilovali, babička přivezla dort a to bylo všechno.
    Přeji ti, aby byl konec těhotenství pohodový a tys byla takto akční 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist