Taky rádi vzpomínáte?

V Jen tak

911954_father_and_childJako asi většina lidí, i my jsme propadli kouzlu digitální fotografie. A to i přes to všechno, že jsme si říkali, že to už není ono, fotit digitálem…Člověk sklouzne do stereotypu cvakání a už nepřemýšlí nad kompozicí, světlem… Prostě nacvaká a potom špatné vymaže.

Musím přiznat, že ze začátku to tak možná i bylo. Ale potom jsme se naučili i nad digitální fotkou přemýšlet. Jen rádi využijeme toho, že v různých programech se dá fotka ještě případně vylepšit, ořezat, doostřit, poslat mailem… Asi hlavně já, protože to pořád ještě nějak nemám v paži, tu techniku focení. Spousta věcí mi uniká, jak se soustředím jen na to, aby naše zlatíčko na té fotce vyniklo co nejlíp. Potom se mi v pozadí objevují přehozené vyslečené oblečky, rozházené hračky apod. Ale co, vždyť i to k maličké patří. Je fakt, že s digitálem těch fotek nafotíme víc, než na klasiku. A protože mám ráda v takových věcech pořádek, tak si je v počítači ukládám do souborů hezky týden za týdnem, řádně označené.

Aby to nebylo málo, pořídili jsme si i další vymoženost – kameru. No ještě větší sláva. Přivdala jsem se do rodiny amatérského filmaře, takže co. Přesvědčil nás o výhodách kamery a jednu krásnou sobotu se náš tatínek přivalil domů i s tou magickou krabicí. Radost byla velká, všichni jsme se učili, jak na to. Ale nadšení opadlo a kamera se vytahuje občas. Ale je velká pravda, že to má něco do sebe. Je krásné podívat se na „starší“ záběry. Dcera má sice půl roku, ale když se dívám, jaká byla ještě před Vánocema, tak si říkám, že to snad ani už není možné. To dítě se nám prostě mění před očima.

Ale fotka je fotka. A abychom nemuseli příbuzenstvo a známé tahat před obrazovku, tak samozřejmě jednou za čas sednu před ta kvanta fotek, která jsou v počítači, vyberu ty „nej“ a nechám je vyvolat. Není nad krásné fotky v albu. A potom, až si je přinesu domů, nábožně je do toho, jak já říkám „parádního“, alba zařazuju, zpětně listuju a vzpomínám. Říkám si, vždyť ten čas tak letí, že se ani neotočíme a vyroste nám!

Nejsou jen krásné chvilky, občas přicházejí i krize, ale když se na ty obrázky v albu dívám, tak mi dochází, že si musíme užívat každičký den, i ten krizový, protože kdy ještě nás ti drobečci budou tak moc potřebovat?

Napsal/a: Pavlinkav

Toto taky stojí za přečtení!

Soutěž: Disney Zlatá klasika

Mám pro vás další tipy na knížky pro děti, které možná budete chtít přibalit ještě na cesty. Jako obvykle

Čtu dál →

Je to mamánek aneb separační úzkost pod lupou

Většina lidí se stále pozastavuje nad tím, když dítě chce být s maminkou, protestuje při jejím odchodu, odmítá péči cizí

Čtu dál →

Zdraví z vůní 3: Děti do 1 roku

Jak děti stárnou tak se stále více seznamují s okolním světem a dochází k prvním úrazům. I ty zvládnete lépe s pomocí

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (29 vyjádření)

  • Ještě jsem k digitálnímu fotoaparátu nepřilnula,jsem zastánce toho,že právě ty fotky které jsou klasicky udělané bývají ty nejhezčí.Něco upravovat tak,aby něco nebylo vidět není ono.na co potom ty fotky dělat když to tam nechceme-úplná zbytečnost.Zůstanu věrná klasice.!!

  • babkabylinkářka

    Plně souhlasím, také máme digitál a taky fotky vyvoláváme. Není nad to sednout si k albíčku a prolistovat. Upřímně řečeno. V počítači máme spoustu fotek, ale díváme se na ně jen sporadicky. Většinou si holky vytáhnou albíčko a prohlíží a prohlíží. Pořád dokola a hrozně je to baví. Takže slává digitálu, ale klasická papírová fotko budiž pochválena.

  • Také jsme majitelé digitálu a vyvolávat necháváme fotky jen příležitostně z nějakých větších akcí-narozeniny (hlavně tedy dětí), vánoce, dovolená, návštěvy zajímavých míst….Jinak se nám vše množí na disku, později, když už to dá na DVD, tak manmžel vše přepálí na DVD. Kameru mají moji rodiče, takže si jí občas půjčíme, natočíme a stáhnem do PC a tam pak manžel, když má čas, vytvoří pomocí programu Pinnacle moc krásné památeční DVDýčko :o) Jsem ráda, že mám tak šikovnýho manžílka, že si jednou za čas ten čs udělá a vrhne se na to..video proloží forkami, písničkami, komentáři a na konci je to pěkná památka pro nás všechny :o)
    I přes to, že máme plno fotek v Pc, tak i tak máme albumů až až..takže narozením dcery jsme již nekupovali jí samostané album, ale koupily jsme velký šanon, čtvrtky a folie a já, když je čas a máme nově vyvolané fotky, tak je po večerech seřadím za sebou, jak jdou a lepím na čtvrtky, pak přípíšu nějaký komentář či nalepím nějaký obrázek hodící se k fotce a šup s tím do folie a do šanonu…a když přijedou návštěvy, nemusím ze skříně tahat plno albumů a vytáhnu jen velký šanon a každému ase tento nápad líbil..já ho okokala od své sestry, která již před 14ti lety takle jejich rodinné fotky začala „ukládat“.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Jo jo, canc jako blbost, nesmysl, zbytečnost…!?
    Tak nevím, proč se tomu říká cancák…
    Možná právě proto, že Ti tam vždycky někdo nějaký canc napsal… ;oD
    A aby to bylo trochu na úrovni, tak se tam asi lepily ty vstupenky, jízdenky a dopisovalo něco jako cestovní deník…
    ;o)

  • Jarmuschko,
    jéééé já su taky z Moravy, ale ještě záleží odkama přesně.
    Pro slovo canc mám ještě jedno vysvětlení – jako co je to blbost….. prostě je to canc.
    Ale máš pravdu, že mezi čundráky se to používá. Jak jsi to napsala vzpomněla jsme si ;o)

  • quendolina
    quendolina

    Neello, taky by se mi líbílo vyrobit si šanon sama, i vyzdobit ručním papírem, bylo by to originální, ale takový machr nejsem, takže zůstanu u tradičních šanonů.
    Jsi dobrá, jestli to zvládneš.
    Kdo umí – umí, kdo neumí (já) – čumí :-))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Cancák mezi „čundráky“ (teda aspoň tady u nás, na Moravě – ale potkala jsem i spoustu Čechů a Slováků a všichni rozumněli) je právě něco jako malá osobní kronika – zápisky z vandrů, fotky, „cancy“ spoluúčastníků, vstupenky z hradů, koncertů, jízdenky z vlaku…
    Já se párkrát pokoušela si jej vést, ale neúspěšně…
    Tak se obávám, že i holčičky mají smůlu… ;o)

  • Jarmuschko… a není náhodou cancák = tahák, nebo ne ?
    Pokud to tak je, musím se ohradit ;o)…. já dělám vzpomínky pro dětičky ;O). Jak doufám, že se po letech moje děti zasní. Potom napíši jakou to mělo odezvu :o).

    Quendolina
    Šanony jsou dobrej nápad. Jak píšeš neumatlá se to…. Ale mě baví si to album udělat od základu celé. Víš tvrdý papír,vymyslet netrsiční formát (pak se to nikam nevejde ;O)), obalit do nějakého ručně vyrobeného papíru, vyříznout okýnko a do něj vložit něco osobního (fotečku, lístek…apod.) No mohla bych pokračovat.
    Ale je možné, že jednou ty šanony ocením.

  • Pavlinkav

    Červené oči, výřezy, dorovnat, pokud je to nakřivo vyfocené, doostření, různé efekty – mlžení, černobílé, sépie, upravit kontrast, barvu, zjasnit… Docela se mi s tím dobře dělá. Ještě jsme kdysi měli Adobe fotoshop, ale ten už si ani nepamatuju. Asi je to na zvyku, s čím se dělá.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist