O tom, co není normální

Rubrika: Jen tak

795833_caring_teacherMoje kamarádka mi ještě na gymplu vyprávěla o svém velkém triumfu ve školce. Ve VELKÁČÍCH!:) Všechny děti kolem se chlubily! V tomto věku se člověk:) ještě ani nemusí chlubit jen sám sebou:) – počítají se Vám i body za mámu s tátou:) Takže šlo spíše o to, co maminka umí, čím je tatínek, čí maminka je nejhodnější a nejkrásnější…no.. a zkuste v tomto nelehkém slovním souboji vyhrát!:)…kamarádka prý mlčela… ale! Pak přeci jen vyslovila trumf: “Moje maminka voní!“ Zkuste s něčím takovým soupeřit..Je to stejně nečekané jako odzbrojující a v pěti letech těžko hledáte něco, co byste mohli srovnávat s voňavou maminkou:)

Včera jsem uvízla pohledem na letáčku. Opět! Chodím kolem něj už delší dobu.. a vždy mě něco zamrzí. Hodně! Na letáčku jedna velká společnost upozorňuje na svou nadaci, která se snaží získávat prostředky pro děti z dětských domovů. Musím napsat hned na počátku, že proti této/těmto akcím/nadacím/koncertům atd. určitě nic nemám:)…ale čemu opravdu nerozumím (asi nejspíše ani nechci): Proč se většinou (výjimkou jsou snad „Rozum a cit“ a FOD) vybírají příspěvky právě na dětské domovy a neřeší se spíše pomoc dětem tak, aby mohly normálně žít? Normálně – tím myslím jinde než v dětském domově!

Jistě, můžu vyslechnout názory tento současný stav vysvětlující, zdůvodňující…Nicméně to nic nemění na tom, že se jedná o určitou nenormálnost, pardon, napíšu raději abnormalitu (to zní lépe:) Myslím tím hlavně srovnání naší země se zbytkem:) Evropy:( Jaká to asi tak může abnormalita? Abnormalita někoho…něčeho…nastaveného systému? Nebylo by lepší pro všechny, ale hlavně pro děti, kdyby se kladl větší důraz na podporu jejich šance žít v rodině, ať už nějaké nové…nebo na prevenci, aby se do domova prostě nedostaly (pokud to byly důvody např. finanční). Snad po mně nechcete, abych se ptala obráceně – co je tak nenormálního na těch „českých“ dětech oproti dětem z jiných zemí, že tuto možnost nemají?:(:(

Já tedy chlubení – obecně:) – nemám ráda, ale vážně to je fajn pocit! Už jen prostě mít TU MOŽNOST pochlubit se, že právě moje maminka peče ty nejlepší kokina:)..je nejhodnější..krásně voní…no, né?:)

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Tip na výlet: Ovčí farma Horní Dvorce

Dnes přicházím s tipem na trochu netradiční výlet. Není to výlet nijak časově náročný, dětem se ale jistě bude

Čtu dál →

10 důvodů, proč s dětmi mluvit o penězích

Když jsem byla malá, věnovala se mi často babička s dědou. Bydleli jsme společně v dvougeneračním domku a prarodiče se mně

Čtu dál →

Recenze: Těhotenství a mateřství

Na českém trhu je nová knižní publikace – Těhotenství a mateřství od autorů Martina Gregora a Miloše Velemínského ml.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • Holky, tohle je téma na dlouho a dlouho…myslím, že děti své rodiče milují ať jsou jakkoli špatní a vždycky budou radši doma než v děcáku..ale pravda je, že si neumím představit, jak se dítě třeba ve škole dokáže vyrovnat s tím, že je nejen adoptované, ale místo mámy a táty má třeba 2 tatínky – zkuste si představit co na to řeknou ostatní děti ve škole, co posměšků a předsudků u nás o homosexualitě koluje. On ten základní model žena-muž je pro výchovu asi důležitý, právě proto, že maminka a tatínek vychovávají prostě každý jinak, všechny to známe. Maminka pofouká bebíčko, tatínek houpe na houpačce nejvýš ze všech:-). V děcáku samozřejmě tenhle model taky není, element táta téměř 100%ně chybí…
    ale ještě asi uteče hodně vody, než bude možné, aby homosexuální pár vychoválal dítě.
    Já zažila dětský tábor s dětmi z domova a nejšťastnější byli, že principem celého tábora bylo změnit si identitu – každý jsme si prostě vymysleli nové jméno, kde žijeme, mámu a tátu.. s některými mám kontakt dodnes. Nejhorší moment pro ně byl právě v těch 18 letech – najednou jsou venku, nemají nikoho a co dál? Prostě na dlažbě.. kde najít práci, kde bydlení, zázemí…
    ale recept na to nemám, snad jen podstatně zjednodušit podmínky pro adopci a osvojení a nebrat jako zájem o dítě jednu pohlednici nebo telefonát ročně..a samozřejmě brát povolání sociálních pracovnic jako poslání, ne 8-hod. pracovní dobu, vždyť rozhodují o budoucnosti ČLOVĚKA

  • Vracím se k tomu schválně:) právě teď, kdy prezident vetoval registrované partnerství homosexuálů:(… Věděla jsem, že jsem tu otázku (zda radší v DM než v „rodině“ homosexuálů), někde četla…tak odpovídám (líto, že až teď)

  • Anonymní:)
    pokud me se týče – já bych rozhodně raději prožila dětství se dvěma homosexuálama… než s několika střídajícíma se tetama v dětském domově… Mám ráda kolem sebe svoje lidi, svoje doma, jistotu… dětský domov je pro něco jako žít v hotelu, na intru… Asi, když tam žijete celé dětství, tam Vám to nepřijde.. Ale právě TOTO není normální… věřím, že dnes tam je i hezké prostředí atd. atd…. ALE!

  • Jen pro srovnani, tady v NY jsou bezne inzeraty manzelu, ktere pidi po darkyni vajicek, tehotne mamince nebo adopci. Funguje tu take hodne agentur.Take vim, ze se hodne adoptuji hlavne devcatka z Ciny, jsou totiz na cinskem trhu v horsim postaveni nez chlapci (ano, bohuzel), tak je radsi rodice posilaji na vychovu do Ameriky, kde se budou mit lepea budou „rovne“ ve spolecnosti.
    O detskych domovech jsem neslysela, jeste v nemocnici si „nechtene mimco“ prevezme nova rodina. Novopocena maminka ma i po porodu jeste pravo svoje rozhodnuti zmenit. (tusim do 1-2 dnu).

  • Přesně tak!! Jen prostě nedovedu pochopit, že to nevidí Ti, kteří o tom rozhodují…

  • On je třeba paradox že děti mají v DD venkovní bazén,každé horské kolo,………..a v 18 letech je doslova „vykopnou“ do života i když se neumí starat sami o sebe.Neumí vařit,vyřizovat základní věci,prát,žehlit………Když jsem se ptala kamarádky(kuchařka v DD)jestly ji chodí děcka po skupinkách pomáhat do kuchyně,tak mě odpověděla:“Ne,oni nemužou.Po škole se musí učit,pak s něma mají program tety“.
    Nebylo by lepší ty peníze z nadací investovat do startovacího bydlení pro tyto děti a v DD změnit koncepci aby se naučili to co budou potřebovat v životě?Ten bazén,horáky,……… jim totiž po 18 narozeninách nebudou nic platné.

  • Jednou jsem si někde četla, čím musí manželé vším podstoupit, než si mohou adoptovat dítko. Přitom si myslím, že pro děti to je velká šance, dyž o ně někdo má zájem. Jen naše zákony to prostě nechápou a ještě to stěžují těm, co chtějíí udělat tu dobrou věc, kterou je to, že dají dítku pravý domov a lásku. Lásku, kterou jim v DD sotva někdo dá a když ano, musí se o ní podělit s ostatními.

    pracovala jsem po mturitě jeden čas v Dětské ozdravovně a jednou tam byli měsíc děti z DD. Musím říct, že mě jich bylo líto. Jejich vychovatelé se k nim chovali tak chladně. Byl tam jeden chlapeček, drobný a roztomilý. Málo kdy mu byl na tváři vidět úsměv. Toho chlapečka jsem měla ráda, ostatní ho ponižovali jen proto, že koktal…přitom, když jsem s ním o svých službách mluvila, povídal mě a asi mě měl rád. Vždy se na mě usmál, když jsem nastoupila službu. A když mluvil pomalu, tak nekoktal zas tolik..Dnes už to musí být velký kluk a třeba se na něj usmálo štěstí a našel svou novou rodinu. Jeho pravý rodiče se prý zabili při autonehodě a prý právě z toho začal koktat. Takových dětí je hodně, tak proč vláda trochu ten zákon neupraví a neumožní těm dětem snadněji se dostat do rodin?Něco by se s tím opravdu mělo dělat!

  • Ahoj holky já mám kamarádku, která nemůže mít děti a před rokem se jim podařilo adoptovat chlapečka. Když mi ale vyprávěla co všechno museli udělat, vyplnit hromady formulářů, různé psychologické testy atd. Je to prostě strašné a nejhorší je na tom to, že by chtěli ještě holčičku a musí znovu všechno vyplnit, chodit na vyšetření atd. jak kdyby to nestačilo jednou. Vždyť když už dostali jedno, tak proč nemůžou dostat i druhé. Už se snad osvědčili. A teď dokonce budou čekat ještě dýl (na chlapečka čekali 2 a půl roku). Myslím, že by se měli změnit zákony, aby měly děti více šancí dostat se do nějaké rodiny.

  • Nebo možná vděčnější? Za to, co je pro jiné děti tak samozřejmé…..?

    Kicul, tak už vím, na co ses mě to ptala. Jsem tvrdý průměr – první dítě ve třiceti :)). Ale abych byla upřímná, někdy mě napadne, jaké by to bylo začít dřív….
    když ještě celkové opotřebení není tak markantní…..:)).

  • Já měla děti v 18 letech a ve 28 letech. Snažíme se vychovat z nich hodné a poctivé kluky. Dětí v dětských domovech je mi taky líto,i když si myslím,že je jim tam líp než někde v rodině,kde by se o ně špatně staraly. Myslím,že děti z dětských domovů jsou přátelštější.

  • Vandulo, máš pravdu. Já měla starší děti ve věku 22 a 23, a dnes mě považují za starou, protože u nich mají děti i mladší rodiče. Co bude říkat chudák Martin, až bude v jejich věku? No nevím, já budu těsně před důchodem…. po přechodu…. :o) Ale je pravda, že nás starších matek přibývá a opravdu nemá cenu si lámat s tím hlavu. Co se týče dětí v dětských domovech, to je opravdu smutné, kdysi dávno nám televize i knihy pro mládež servírovaly děcáky jako ideální místo, byť bez rodičů, tak s úžasnýmí vychovatelkami a super dětmi. Dokonce jsem jim záviděla…. Dnes vím, že je to všechno jinak a těch dětí mi je líto. Někdy i přemýšlím o tom, vzít si alespoň jedno domů. Když uživíme 3, tak čtvrté by se také najedlo.

  • Vandulko,tak to si taky dobře pamatuju,akorát že když jsem se narodila já,bylo moji mamce 32.A to v té době nebylo tak běžné a já si opravdu říkala,jak jsou naši staří.Dnes je to úplně běžné,mít děti až kolem třicítky.No i když já poučena z mládí,měla našeho Davídka ve 21 letech.Ale tím nikoho kdo má děti později samozřejmě neodsuzuju,to je každého věc.Já si obě mé děti moc přála a vůbec nelituju toho,že nám s manželem není ještě ani pětadvacet.Prostě nemám pocit,že nám něco uteklo.

  • Vandulo, nevím, kolik ti je, ale myslím si, že pro ně nebudeš určitě stará:-) Teď je normální, aspoň v mým okolí mít první dítě kolem třiceti. Mě je taky hrozně líto dětí v dětským domově a rozhodně si myslím, že je nutně potřeba změna legislativy. Na druhou stranu si zase myslím, že je lepší strávit nějaký čas v dětským domově, než v rodině, kde je dítě psychicky nebo fyzicky týráno.

  • Vandulo, nevím, kolik ti je, ale myslím si, že pro ně nebudeš určitě stará:-) Teď je normální, aspoň v mým okolí mít první dítě kolem třiceti. Mě je taky hrozně líto dětí v dětským domově a rozhodně si myslím, že je nutně potřeba změna legislativy. Na druhou stranu si zase myslím, že je lepší strávit nějaký čas v dětským domově, než v rodině, kde je dítě psychicky nebo fyzicky týráno.

  • A teď k tomu, jak děti vnímají svoje rodiče. Dobře si pamatuju, jak jsme s děckama probírali věk našich rodičů, lépe řečeno, kdy jsme se jim narodili. Moje máma mě měla ve 24 letech. Někdo měl tenkrát mladší maminku a já nikdy nezapomenu na ten strašný pocit – jak je moje máma – STARÁ!!! Jak jsem kvůli tomu trpěla…..Jen nevím, co si budou myslet moje děti o mě……hahaha.

  • Na tohle ti může odpovědět jenom ten, kdo si děcákem prošel.

  • Anonymní

    jaholko, jak ty to delas, ze vzdycky vystihnes problem a jeste do dovedes pekne napsat? moc se me libi, jak pises, uz se tesimna dalsi clanek od tebe.
    jinak s decakem zadny zkusenosti nastesti nemam. jak to tam chodi jsem si jako mala predstavovala podle indianu z vetrova. asi to ale nebude tak super ze jo?
    jenom by me zajimalo, jestli by jste se radsi nechali adoptovat homosexualama nebo zustali v decaku, kdyz uz se to tady kdysi tak probiralo, ze to neni normalni a tak.

  • Tak to máš jaholko pravdu. Já v děcáku byla. Není čím se chlubit, tety se střídají a i když máš všechno k životu, život to moc není. Nemáš pocit bezpečí ani lásky. Stěhují tě jak chtějí a o všechno se musíš s někým dělit. Nic, nic není jen tvoje. Ještě že už jsem venku. Nikomu děcák nepřeji. Radši horší rodina než nejluxusnější děcák !! Janka

  • Taky jsem četla kdysi kdesi, že v zahraničí je děcák až to poslední řešení…..Když se chce, tak to jde :((.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist