I v novém roce se vrací na stránky VD oblíbené sponzorované diskuze. Hned zkraje roku jsme se zaměřili na český film. Jak je na tom v současnosti s českými režiséry? Máme se pořád na co dívat?
Nejen děti milují pohádky. I my, dospělí, si rádi vychutnáme nějakou pěknou pohádku. A pokud se podíváme do žánru komedie, tak není o čem mluvit. Smát se chceme nejspíš všichni – konec konců, smích přece léčí!
Zdeněk Troška je režisér, kterého snad zná každý. Narodil se na jihu Čech a právě „jeho“ Hoštice u Volyně se staly místem, kde se odehrávají i některé filmy, jež natočil. Asi nemusím jmenovat sérii „Slunce, seno…“, která touto malebnou vesničkou proslula.
Na jeho kontě ale spočinulo mnoho jiných, zajímavých děl. Z minulosti je třeba si připomenout „Botu jménem Melichar“ z roku 1983 či pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci z roku 1987. Z novějších bychom pak mohli říci například sérii „Kameňák“, pohádku Z pekla štěstí, nebo nejnovější sérii „Babovřesky“. Zkrátka Zdeněk Troška se nenudí a stále pro nás chystá nějaké to pěkné filmové překvapení.
Podle vašich reakcí se dá konstatovat, že právě Zdeněk Troška patří k vašim oblíbeným režisérům.
Aduja
Samozřejmě máte i další oblíbené režiséry. Např. Jardamalej zavzpomínal na předválečnou i poválečnou dobu a vzpomenul Martina Friče…
Ale Jardamalej zkoukne velmi rád i filmy Zdeňka Trošky, především ovšem týkající se pohádek. Na ty asi nedá nedopustit. No, po pravdě, kdo by taky dalJ
Jedna z otázek se týkala i kvality českých filmů a rozdílu mezi filmografií dob minulých a současných. Někteří z vás se této otázce věnovali a zamysleli se nad ní. Jako příspěvek za všechny přidávám názor andelinky, který asi také dobře vypovídá, kde se vlastně všechno točí…
Ano, změnil se nejen scénáristický směr, ale celá dramaturgie, tj. co se točí a pro koho, hodně také rozhodují finance…kterých je poslední dobou v kultuře smutně málo.
Vraťme se ale zpět ke Zdeňku Troškovi, který hrál v naší sponzorované diskuzi důležité místo. Jednalo se samozřejmě o diskuzi soutěžní, takže nesmí chybět nějaká pěkná výhra pro některé z vás.
Ráda bych taky podotkla, že Zdeněk Troška není jen dobrý režisér, který svými filmy dokáže pobavit hned několik generací. Je to také milovník dobrého jídla. Když kdysi v jednom televizním pořadu neprozřetelně prozradil recept na „obrácené“ řízky Chrocht, chrocht, netušil, co bude následovat. Většina rozhovorů a vystoupení se neobešla bez „bonusu“ Troškova receptu na nějakou dobrotu. Vařil v Prima vařečce i s Jiřinou Bohdalovou.
Přestože žádný recept nevymyslel, má svůj sešitek s příznačným názvem: Hrnečku, vař! Tam si zapsal, co mu kde chutnalo.
A tak nám opět připravil knihu, která pohladí jak naši duši, tak naše mlsné chuťov
é buňky.
12. 1. 2015 ve vydavatelství NOXI vyšla jeho kuchařka Nebe v hubě 2 aneb Čertův švagr.
A opět se máte na co těšit!
Kromě více než 200 receptů na výborná jídla v ní najdete mnoho úsměvných příběhů a vzpomínek z natáčení i ze života, vyprávěných s lehkostí, nadhledem a humorem.
Autor k této své druhé kuchařské a zároveň vzpomínkové knize říká:
Hodně lidí mi poslalo své oblíbené recepty. Nepátrám, odkud je mají, hlavní je, jestli jsou natolik chutné, aby udělaly radost i vám. Mnohé z nich se objevují v různých variantách, což dokládá, že fantazii se meze nekladou ani v kuchyni.
Chci vám zde nabídnout recepty, které jsou především snadné, rychlé, levné a chutné. Takže nebudu vybírat jídla byť dobrá, ale komplikovaná svou přípravou jak časovou, tak materiální.
Umět si uvařit je přece něco úžasného. A když se chce, čas se k tomu vždycky najde. Ono udělat si čas na přípravu dobrého jídla i jeho pojídání je půl životní radosti a pohody. Naši předkové uměli vařit z mála, a přece chutně, s nápadem a zdravě.
Živým důkazem toho jsou oblíbená rodinná jídla, jejichž recepty se předávají z generace na generaci. Láska k vaření a dobrému jídlu totiž nebyla ani nemůže být ničím sebetechničtějším, dokonalejším a modernějším překonaná a nahrazená.
Mám jeho první kuchařku i s osobním věnováním, když měl u nás v Kralupech vystoupení, dá se podle ní vařit i se bavit.
Když se objevila zpráva, že vydal druhý díl, hned jsem po ní zatoužila, určitě nezklame.
Těším se na ni.
No, nevím jak vy, ale já jsem na ty dobroty z pera pana Trošky dostala obrovskou chuť. A protože jako soutěžící mám smůlu, nezbývá mi, než zamířit do knihkupectví. Ale litovat nejspíš nebudu:-)
Každopádně, tři z vás jsou na tom lépe, než já a měli v této diskuzi možnost vyhrát novinku z pera pana Trošky. Jste zvědaví, zda se štěstí usmálo na vás? Jukněte se do vyhodnocených soutěží!
Na závěr chci poděkovat nakladatelství Noxi, které bylo pro tuto diskuzi partnerem a podpořilo jí skvělou kuchařkou Nebe v hubě 2 aneb Čertův švagr.
A aby čas lépe ubíhal, pojďte na malou ochutnávku z knížky v krátkém úryvku…
Jako jeden můj známý. Zastavil se náhodou u mě, zrovna když jsem si udělal ke svačině oblíbená rajčata s vejci a na cibulce. To krásně voní, říká, co to je? Nabídl jsem mu, ale když viděl rajčata, chytl se za pusu, že rajčata přímo nesnáší.
Syrová chutnají jinak než dušená, já na to, aspoň ochutnej. Ale on že ne, ať se nezlobím. Dal jsem se do jídla, vychutnával si schválně každé sousto a on začal polykat sliny, tak neodolatelně to vonělo. No, tak mi dej ochutnat, ale jen trošku, hlesl. Bratrsky jsem se s ním rozdělil o poctivou polovinu. Slupl jí a ještě pošilhával po pánvičce, jestli tam něco nezůstalo. Nevěřil, že rajčata můžou takhle skvěle chutnat!
Asi za čtrnáct dní, pozdě večer, zvonek. Otevřu, za dveřmi stál on, v jedné ruce papírový pytlík s pěti vejci, ve druhé půl kila rajčat.
Zdendo, nezlob se, ale prosím tě, mohl bys mi udělat ty rajčata jako onehdy? Já na to nemůžu zapomenout. Postavil jsem ho vedle sebe ke sporáku, aby se to naučil. Ani pořádně nakrájet cibuli neuměl, ale nechal jsem ho, ať se moří, tedy učí. A výsledek si pak sám pochválil, všechno snědl a spokojen odjížděl domů k manželce.
O týden později volá – v sobotu ráno jsem vstal a připravil k snídani ta tvoje rajčata. Manželka, vůní probuzena, volala z ložnice, cože to tak krásně voní. Troškovo vejce, odpověděl jsem po jihočesku.
No a od té doby je musí dělat pořád a slaví s nimi velké úspěchy.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Děkuji moc za knihu,dnes došla a je bezva,zajímavé čtení a prima-lehké recepty,pěkné fotky-vřele doporučuji si ji koupit.