Jmenuju se Morgan, je mi jedenáct let a moje nejoblíbenější zmrzlina je duhový sorbet. Přečetla jsem první díl Téměř ctihodné ligy pirátů — Poklad Čarodějky ze severu, protože mi ho máma koupila a protože vypadal vážně skvěle. Máma je ve výběru knih, které by se mi mohly líbit, opravdu dobrá. Ví, co ráda čtu.
Rozhovor s dětskou čtenářkou knihy
Téměř ctihodná liga pirátů — Poklad Čarodějky ze severu
Můžeš knihu popsat jedním slovem?
Kouzelná.
Kdybys měla podobný problém jako hlavní hrdinka, co bys dělala?
Hilary opravdu moc touží po tom stát se pirátkou, ale nemůže, protože jí otec řekne, že musí jít do přepychové dívčí školy a že holky se nemůžou stát pirátem. Kdyby mi někdo řekl, že něco nemůžu dělat, protože jsem holka, udělala bych to samé co Hilary a udělala bych to stejně. Holky můžou dělat všechno to, co kluci!
Co bys řekla své nejlepší kamarádce, abys ji přesvědčila, že si má přečíst tuto knihu?
Řekla bych, že tato kniha má všechno, co si můžeš přát… Kouzla, skvělé postavy, dobrodružství a napětí. Nebudeš se od ní moct odtrhnout, protože nemá nudné části!
Přečetla by sis další knihu o těchto postavách?
Ano! Jsem nadšená z toho, že toto byl první díl, takže to znamená, že bude i druhý díl! Chci s Hilary a chrličem (který je moje nejoblíbenější postava a přeju si mluvícího chrliče) pokračovat v jejich dobrodružstvích.
Kdyby ses mohla autorky zeptat na jednu otázku, jaká by to byla?
Chtěla bych vědět, jak ji napadlo napsat knihu o pirátce.
Poslali jsme otázku Caroline Carlsonové a tady je její odpověď:
Vždycky mě lákali piráti — zábavní, dobrodružní piráti v knihách a filmech — ne ti opravdoví, kteří nahánějí hrůzu. Když jsem vyrůstala, snila jsem o tom, že najdu tajemnou mapu označenou X a budu hledat zakopaný poklad. O letních prázdninách jsme se s kamarádkou honily po okolí za pokladem. Tyto výpravy byly tak zábavné, že jsem se o mnoho let později, když jsem si konečně sedla, abych napsala pirátský příběh, rozhodla poslat své hrdiny na jejich vlastní honbu za pokladem. Piráti jsou většinou známí jako hrůzostrašní a násilničtí, ale já mám radši, když jsou trošku potrhlí a groteskní. Hodně zábavy při psaní Pokladu Čarodějky ze severu vyplynulo ze snahy dostat mé pirátské hrdiny do tolika směšných situací, kolik jen bylo možných!
Zdroj: http://www.kidliterati.com/2014/04/k10-very-nearly-honorable-league-of.html
Pokud vás zajímá i názor autorky této knihy, čtěte dál!
Caroline Carlsonová: „Miluju hodiny strávené na gauči, kdy jsem schoulená do klubíčka a ztracená v dobrém příběhu“
Nakladatelství Host rozšiřuje svou produkci knih pro děti. Čtenářům od deseti let je určeno i dobrodružství pirátky Hilary Poklad Čarodějky ze severu, které je prvním dílem trilogie Téměř ctihodná liga pirátů. Autorka knihy Caroline Carlsonová nám v rozhovoru prozradila, proč by byla špatným pirátem, jak se jí do knížky dostal mluvící chrlič i to, kolikrát musela přepisovat závěr.
Poklad čarodějky ze severu vyjde v České republice v létě, což je rozhodně nejlepší čas na pirátské dobrodružství. Komu se kniha bude líbit?
Doufám, že všem typům čtenářů! Pokud máte rádi humor, dobrodružství, tajemství, kouzla, šermířské souboje, tanec nebo mluvící chrliče, pravděpodobně v knize najdete něco, co se vám bude líbit.
Kdybyste knihu měla popsat jedinou větou, jak by zněla?
Dívka se vydává za dobrodružstvím, aby našla kouzelný poklad a dokázala, že je strašlivou pirátkou.
Cítila jste se někdy jako hlavní hrdinka knihy — pirátka Hilary —, když jste byla malá? Chtěla jste být taky pirátkou? A má vůbec Hilary něco z vás?
Já bych moc dobrý pirát nebyla — dostávám mořskou nemoc, sotva vstoupím na palubu lodi. Na rozdíl od Hilary o dobrodružstvích mnohem radši čtu, než je prožívám. Ráda nosím maškarní kostýmy a tancuju — oboje Hilary nesnáší! Ale Hilary a já jsme si i v něčem podobné: obě jsme odhodlané jít si za svými sny, nikým se nenecháme odradit a oběma nám hodně záleží na našich přátelích.
Co vás inspirovalo k vytvoření postavy upovídaného romantického chrliče?
Nejsem si úplně jistá, odkud se chrlič vzal. Usadil se mi v hlavě před více než deseti lety a už tam zůstal. Jednoho dne se rozhodl, že by chtěl být v knize, tak jsem ho použila v Pokladu Čarodějky ze severu. Zdá se, že ho ve dne baví prožívat napínavá dobrodružství, v noci číst příběhy o opravdové lásce a čas vyhrazený jídlu věnovat chroupání pavouků.
Jaká je vaše nejoblíbenější postava z vaší knihy?
Mám ráda všechny své postavy, takže si nejsem jistá, jestli můžu vybrat nejoblíbenější. Během psaní jsem si užila spoustu legrace s chrličem. Stejně tak s Hilaryinou přítelkyní Claire a Hilaryiným zaměstnavatelem, pirátem Jasperem Fletcherem.
Kdo je vaše vůbec nejoblíbenější literární postava?
To je další těžká otázka! Mám ráda všechny postavy z knihy Howlův putující zámek od Diany Wynne Jonesové: chytrou hrdinku Sofii, hezkého, ale nabručeného čaroděje Howla i démona Kalcifera. Číst o nich je jako trávit čas se starými přáteli.
Inspirovala vás k napsání trilogie nějaká konkrétní kniha či autor?
Zbožňovala jsem čtení od chvíle, kdy jsem byla dost velká na to, abych otevřela knihu. Když jsem vyrůstala, mými nejoblíbenějšími knihami byly The Westing Game od Ellen Raskinové, A Wrinkle in Time od Madeleine L´Engleové a série Probuzení Tmy od Susan Cooperové.
Kdy se zrodila myšlenka napsat vlastní knihu?
Vždycky jsem snila o tom, že budu spisovatelkou, ale trvalo řadu let a vyžadovalo to spoustu práce, než jsem byla schopná napsat sama knihu. Vím, že jsem někdy od pěti šesti let chtěla být spisovatelkou. První příběh jsem do konce dopsala v osmnácti a první knihu — Poklad Čarodějky ze severu —, která mi vyšla, jsem dokončila, když mi bylo dvacet sedm.
Co bylo na psaní nejtěžší?
Velmi složité bylo napsat závěr knihy Poklad Čarodějky ze severu. Dvě kapitoly na konci jsem musela změnit nejméně sedmkrát nebo osmkrát, než vůbec dávaly smysl. Kdybych měla víc času, přepsala bych je ještě sedmkrát nebo osmkrát! Jedna z nejtěžších věcí, kterou jsem se musela naučit, je, že vaše práce nikdy nebude perfektní, ale že je to v pořádku. Všechny příběhy jsou nedokonalé; je to součást toho, co je dělá zajímavými!
Když píšete, představujete si dítě, kterému je text určen, nebo píšete pro dítě v sobě?
Píšu pro sebe. Pořád čtu hodně dětských knih a pořád mám ráda stejné typy knih, jaké jsem měla ráda jako malá — knihy plné humoru, kouzel a dobrodružství —, takže když si sednu ke psaní, snažím se napsat knihu, kterou si budu chtít přečíst jako další. Protože nikdy nevím, co si budou ostatní lidé myslet o mé knize, jsem vždycky překvapená a šťastná, když potkám děti, které ji četly a kterým se líbila!
Naplánovala jste si třídílnou sérii. První kniha už vyšla, vydání druhé se v USA chystá na podzim. Jak je na tom závěrečný díl?
Právě jsem dopsala první verzi poslední knihy trilogie. Teď čekám, jestli se mé redaktorce bude líbit — doufám, že ano! Mám radost z toho, jak všechno s Hilary, chrličem a jejich pirátskými přáteli dopadlo, ale je mi jasné, že mám před sebou ještě hodně práce, než bude kniha dokončená.
Studovala jste tvůrčí psaní knih pro děti, pak jste pracovala jako editorka učebnic. Pomohlo vám studium i předchozí práce při psaní vlastních knih?
Ano! Naučila jsem se toho hodně o jednotlivých krocích ve vydavatelském procesu, přečetla jsem tisíce dětských knih a psala jsem o mnoha různých tématech: matematice, vědě, psychologii, historii i literatuře. Tehdy jsem si to neuvědomovala, ale všechno se ukázalo být dobrou přípravou pro psaní vlastních příběhů.
Co podle vás má mít dobrá dětská knížka?
Pro mě je dobrá kniha taková, která upoutá mou pozornost hned na první stránce a nepustí mě, dokud ji nedočtu. Miluju hodiny strávené na gauči, kdy jsem schoulená do klubíčka a ztracená v dobrém příběhu.
Nebude se vám po Hilary a jejích dobrodružstvích stýskat?
Bude mi nesmírně chybět. V době, kdy vyjde třetí kniha, uplyne více než pět let od okamžiku, kdy jsem sérii začala psát. To je déle, než znám spoustu svých přátel! Jsem nadšená, že budu vymýšlet nové příběhy, ale stejně jsem v pokušení dát do své další knihy mluvícího chrliče…
Máte už vymyšlený příběh další knihy?
Právě začínám pracovat na nové knize, bude to detektivka pro děti. Nikdy jsem se o tento žánr nepokoušela, takže jsem z toho trochu nervózní, ale myslím, že při psaní zažiju spoustu legrace. Doufám, že dětské knihy budu psát ještě dlouho.
Můžete na závěr něco vzkázat českým čtenářům?
Je úžasné, že příběh, který jsem napsala u svého psacího stolu tady v Americe, procestoval celý svět a skončil ve vašich rukou. Moc vám děkuju, že čtete mou knihu. Doufám, že se vám bude líbit!
Děkujeme za rozhovor.
Nezapomeňte si zasoutěžit!
Na VD máte stále ještě možnost zahrát si dva výtisky této knihy. A aby toho nebylo málo, výherci obdrží i pravý pirátský diplom – vystavený na jméno dle jejich přání! Soutěž najdete tady.
Napsal/a: Iveta Pešková
