Rozhovor s Janem J. Nedvědem – Bek Ofis

Přinášíme vám rozhovor s Janem J. Nedvědem, zakládajícím členem skupiny Bek Ofis, která vznikla v roce 2002 a původně byla složena ze čtyř členů. Své první koncerty pořádala v několika pražských klubech a už v roce 2005 se Bek Ofis vydal na svou koncertní šňůru do zahraničí.

Debutové album projektu Bek Ofis For the truth you must fight si vysloužilo velmi dobré kritiky. Obecně je tato skupina považována za velmi talentovanou naději české hudební scény. „Pro mě tahle kapela znamená příslib do budoucna a pevně doufám, že si jich někdo všimne, vždyť si to zaslouží! Na naše poměry je to bezpochyby nadprůměrná deska,“ říká o kapele ve své kritice Tomáš Tenkrát z Musicserver.cz.

Frontman Jan J. Nedvěd je navíc velmi nadaným skladatelem i textařem. Písně jsou zpívané anglicky a stylově zapadají do žánru pop-rock. Přesněji jsou zaměřené spíše na brit-pop. Písně For The Truth You Must Fight a Get Away jste měli možnost zaslechnout v několika českých rádiích.

V současné době je na světě nový singl Calgary, který se 11. června stal písní dne na serveru Garageband.com. Toto ocenění udělují provozovatelé webu na základě oblíbenosti mezi uživateli.

Rozhovor s Janem J. Nedvědem

Název Bek Ofis je dost nezvyklý, co přesně znamená?

Bek Ofis je v podstatě foneticky napsané „back office“. Vzniklo to docela náhodou, když jsem pracoval v hotelu a ani nevím z jakého důvodu mě napadlo si právě „back office“, kde sídlili moji nadřízení (úsměv), napsat tak, jak to slyším… Zalíbilo se mi to jako název kapely a řekl jsem si, že to zkusím proslavit.

Původně jste byli kapela o čtyř členech. Můžete mi prozradit, proč už jí nejste, co se stalo?
Původně jsme opravdu začali jako kapela, čtyři členové, kteří pracují na stejné věci, mají stejná práva, povinnosti atd. Po nějakém čase jsme se ale nedokázali shodnout na mnohých zásadních otázkách a skončilo to rozpadem. Od té doby funguje Bek Ofis jako hudební projekt, který vlastně řídím sám, což mi ovšem dává i mnoho volnosti pro kreativitu a prostoru pro seberealizaci.

Texty písní vymýšlíte vy nebo máte někoho, kdo vám s tím pomáhá? Co vás inspiruje?

Texty jsem doposud psal sám. Vlastně je to docela dobrá otázka, protože právě v těchto dnech dodělávám texty k novému albu. Většinou vznikají na základě něčeho, co se stalo ve vašem okolí, myslím tím něco, co se vás nějak psychicky dotklo. Může to být cokoliv. Někdy vás zabolí hádka a nevíte, jak z toho ven, tak to hodíte na papír. Jindy je to o někom, ke komu cítíte náklonnost, ale víte, že to nemůže vyjít. Nebo si prostě začnete všímat detailů okolo sebe, pak nad nimi začnete přemýšlet a najednou máte námět na písničku. Chce to asi trošku fantazie skombinované s nějakým sdělením, pocitem anebo náladou.

V showbusinessu jste celkem krátce, jak ho vnímáte, je něco, co vám na něm vadí?
Pokud budu vycházet z definice showbusinessu jakožto komerční podnikatelské činnosti v oblasti zábavy, tak nemám nic, co by mi na tomto mohlo vadit. Fungujeme na trhu, vytváříme nějaký produkt, kteří konzumenti spotřebovávají. Otázka nabídky a poptávky. To si uvědomujeme a pokoušíme se zvednout poptávku právě po tom našem produktu.
Co se týče showbusinessu v České republice, tak mně osobně tady chybí jakýsi „scouting“ mladých talentů, kapel a muzikantů. Málokdy si nakladatelství, pořadatel nebo manažer najdou kapelu sami. Další věcí je jistá zvláštnost našeho trhu. Řekl bych, že u nás lidé rádi poslouchají tvrdší hudbu, ska, reagge, hip-hop anebo taneční záležitosti. Pop-rock (s kapkou britpopového nádechu) made in Czech republic ještě nezažil ty pravé žně, není to mainstream a ještě když k tomu přidáte anglický zpěv… To je na jednu stranu nevýhoda, na druhou je to výzva.

Jak vnímají vaše úspěchy vaši kamarádi, rodina či známí? Podporují vás?
Rodina podporuje jak může, bez nich by to nešlo. Kamarádi většinou také a mnohdy jsou i zdrojem námětů, vlastně ale i kritiky. Většinou ovšem té konstruktivní, takže podpora v okolí je relativně vysoká.

Když se ohlídnete zpět na vaše album For the truth you must fight, je něco, co byste dnes udělal jinak, nebo jste s tímto albem stoprocentně spokojený?
Já jsem s tím albem spokojený. Jednak protože jsem přesvědčený, že jsme pro to udělali co se dalo, máme profesionální zvuk, hodně jsme si hráli s nápady, aranžemi i texty, a jednak proto, že album získalo jak v Čechách, tak v zahraničí jen kladnou kritiku. Možná jediné, co bych změnil, by bylo přidání ještě jedné či dvou písniček.

Jaké byly ohlasy na toto album? Vím, že titulní skladba Get Away se umístila na 3. místě v Eurohitparade, a to je celkem slušný úspěch.
Moje vize byla vyprodukovat album v klidu, ale co nejkvalitněji. Nikdo nás nikam nehonil a kritici si toho všimli. Prý je to na desce slyšet. Já sám to z poslechu nepoznám, ale zase vím, jak vznikala. No a možná právě tak nám vyšlo, co jsme chtěli. Doposud se naše písně hrají zhruba na 10 domácích rádiích a již mnohých zahraničních stanicích. Na mezinárodní úrovni získáváme dokonce ještě lepší ohodnocení než doma. Kromě Eurohitparade už dvě naše písně získaly ocenění „Track of a day“ na serveru Garageband.com, v dubnu byla úvodní píseň For The Truth You Must Fight vybrána na album Best of indies v americkém Nashvillu a jistý americký hudební kritik nás dokonce pasoval na jeden z nejlepších britpopových projektů (http://wildysworld.blogspot.com/2008/06/cd-review-bek-ofis-for-truth-you-must.html). Jediné, co mě mrzí, je fakt, že navzdory těmto úspěchům si nás prozatím příliš nevšímají organizátoři domácích letních festivalů.

Máte za sebou i turné, navštívil jste Slovensko, Rakousko i Maďarsko. Můžete nějak popsat atmosféru, která na koncertech panovala, a které publikum podle vás reagovalo nejvřeleji?
Atmosféra na cizích pódiích se příliš neliší od domovské, pokud tedy nehrajete před lidmi, kteří vaši muziku opravdu znají, to je pak pro mě samozřejmě jinačí zážitek. Každý, kdo píše písničky, vám totiž potvrdí, že není nic krásnějšího, než když při koncertě během písničky přestanete zpívat a publikum to odzpívá za vás… Navíc zatím těch zahraničních zkušeností tolik není.

Už víte, o čem bude vaše další album?
O čem bude album neprozradím (úsměv). Bude hodně záležet na finálním výběru písniček, protože připravených jich máme přes třicet. Na nové desce se chci každopádně soustředit na vývoj, takže budeme určitě používat více modernějších zvuků a samplů. Stejně tak ale hodláme opět využít „živých“ nástrojů, smyčcového orchestru atd.

Je něco, co byste rád vzkázal vašim fanouškům?
Našim fanouškům chci především poděkovat, protože oni jsou našimi „konzumenty“ a bez nich bychom neměli důvod nic produkovat. Chtěl bych jim zároveň vzkázat, aby dávali najevo, že nás chtějí slyšet (pokud je to tak), například v rádiích. Existuje ještě mnoho stanic, které mají naši muziku v oblibě, ale trochu se obávají nás vysílat, protože nejsme dostatečně známí. Je to trošku začarovaný kruh, který nám svou aktivitou může každý fanoušek pomoci prolomit. Většina stanic dává možnost písním na přání, takže pokud nás opravdu chcete slyšet, pište si o nás.

Napsal/a: BcA. Lenka Kosztolányiová