Jaká je nejlepší práce?

Rubrika: Co se jinam nevešlo

Víte o nich. O lidech, co mají výbornou, čistou práci za nekřesťanské peníze. Ale jak se k ní proboha dostali? Je v tom nějaká protekce nebo co?

Pravdou je, že ačkoliv je pracovní trh plný lidí, kteří práci nalézt nemohou, na druhou stranu je tu i armáda lukrativních míst v ještě lukrativnějších firmách, které se předhánějí v platech a bonusech nabízených uchazečům o práci a přesto stále nemohou najít dost lidí, kteří by práci mohli a chtěli vykonávat.

Ale jaká je to ta ideální práce? Co je dobré pro druhého, přeci ještě nemusí být dobré pro mne.

Přemýšlíte, jaká práce je pro Vás ta nejlepší? Pak především zvažte:

1. Jakou pracovní zátěž snesu?

Možná Alena chodí domů z práce až večer a denní světlo vidí jen o víkendu. Možná Alena tak moc pracuje, že nemá čas na vůbec žádné koníčky. Možná je její práce hodně stresující a za deset let za to zaplatí svým zdravím.
Vy ale chcete být odpoledne brzo doma, abyste se mohla věnovat svým dětem. Chcete přijít domů s čistou hlavou a nechcete ještě ve svém volnu řešit pracovní telefonáty. Pak je naprosto spravedlivé, že Alena bere mnohem víc peněz než vy.

2. Co umím, v čem mám praxi? Jaká práce vyhovuje mé povaze?

Možná má Bára vysokou školu v oboru, ve kterém pracuje. Možná mluví plynně anglicky, zatímco vy si jen stěží koupíte v anglické pekárně dva rohlíky. Možná je výborná řidička, zatímco vy jezdíte jen za slunného dne a o víkendu, kdy není provoz.
Možná je Bára sebevědomá, srší z ní energie, má obchodní talent, zatímco vy se červenáte, jenom se vás zákazník zeptá, jestli si může půjčit tužku. Je přeci pak spravedlivé, že nemůžete dělat stejnou práci.

3. Jaká práce je k dispozici?

Zmapujte si místní pracovní trh. Jaké firmy s jakým zaměřením jsou ve Vašem okolí? Jaká práce se v posledním půlroce nabízí? Existuje vůbec místo, které by Vás bavilo, na které byste stačila, které by Vám vyhovovalo zátěží a kde by Vám dali peníze, které chcete? Jsou vaše sny o nové práci reálné?

Jestli ne, musíte v některém svém požadavku slevit. Nebo v něčem přidat. Něco se naučit. Získat praxi blízkou své vysněné práci a pak to zkusit znovu. Nebo se přestěhovat. Protože pracovní trh je opravdu trh. Je to obchod. Funguje zde zákon nabídky a poptávky jako všude jinde.

Jakmile si určíte, jaké je to vaše osobní vysněné místo, stačí ho jen získat. Pracovní místo nakupujete za své zkušenosti, znalosti a schopnosti. Jestliže kupujete takové, na které máte, určitě to bude velmi snadné.

Autorka je personální konzultantkou, nyní na MD

Napsal/a: Mgr. Jana Makovcová

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Činčo, já když chtěla ve městě do parku (nebo na pro mrňata vhodnější hriště), tak jsem musela přes celé město – já to zvládnu za půl hodiny ostrou chůzí, ale s holkama je to půldenní výlet.
    Teď je sice můžu vypustit na zahradu, ale na hřiště abychom dojížděli autem do města (ještěže si to užijí přes týden ve školce – ve městě).
    A zase dojíždím. Teda dojíždíme – tentokárt už celá rodina. Není to sice daleko, ale spoje tak sporadické…
    Na velký nákup holt jezdíme jednou za týden.
    A když chci něco koupit přes týden, je to na úkor pauzy na oběd. Ale já jsem tu spokojená – v rámci možností. Manža už se nám víc drží doma, resp. na zahradě (a nemizí z panelákového sídliště na kole kamsi v dál). No a holky si taky nestěžují. ;o)

  • já nejsem dotčená:-)) jen mi vadí,když se rozdělujeme na „pražáky“ a zbytek republiky.Všude je něco lepší a něco horší.Já třeba musím s dětma 15 min pěšky na hřiště,to že bych je vypustila před barák neexistuje. Na druhou stranu je pravda,že mám okolo sebe spoustu obchodů,takže ušetřím na nákupech.Taky se mi nelíbí,že za stejnou práci lidi nedostanou stejné peníze,ale to se nedělí jen podle kraje,ale i podle pohlaví:-((

  • TaHad

    Já se tedy taky přidám. Pracuju ve škole v malém městě (asi 3000 obyvatel – počet obyvvatel zvyšuje největší domov důchodců v republice). Dělám vedoucí ve školní jídelně za 12000 čistýho (díky tomu, že mám minimální daň, protože jsem sama s dětma, jinak bych brala ještě míň). Nájem v této vesnici je 6070,- bez energií, což jsou další 3500,- (město má jen 5 bytů, takže není možnost přestěhovat se do menšího, kde by byl nižší nájem).
    Draho je tu neskutečně, protože není konkurence (např. olej pod 50,- nekoupíte). Jsem bez auta, takže nemám možnost jezdit nakupovat do většího města, kde je levněji.
    Jsem ráda, že tu práci mám. Baví mě to, i když je to občas o nervy – pořád šetřit, vařit co nejlevněji, ale nejchutněji, dodržovat všechny předpisy a normy…. ale já bych mohla jít třeba do fabriky k pásu, dělat od nevidím do nevidím, aby byla nějaká výplata – a co z toho??? Možná nebude jiná možnost, abych byla schopná platit hypotéku, ale k čemu? Být pořád v práci, jen proto, aby člověk přežil? Ano – přežil, protože to už není život. Nakoupit, uvařit a spát, nevidět děti???? Je to smutné, ať jsme v Praze nebo kdekoliv jinde.

  • Činčo, já se vůbec nechtěla nikoho dotknout…. nerada bych, aby to tak vyznělo. Jen mi
    to prostě přišlo dost nespravedlivé…
    Jinak jsem byla po delší době v Praze vloni a docela mě překvapilo, že jízdenka MHD tam vychází levněji než v Ostravě, dokud jsme ještě bydleli v bytě (státním), platili jsme nájem přes 6.000,- – a to byla ve městě čtvrť, kde byly byty asi o 20% levnější než ve zbytku města… mamky to určitě nemáme jednoduché nikde – jak jsem psala, mám své priority jasné a nestěžuji si, jen mám za to,že když jsou v republice přibližně stejné ceny, měly by být i podobné (netrvdím, že stejné) platy – toť vše :)) Hezký den 🙂

  • tak já jsem „pražanda“,ještě nedávno prodavačka s platem 10000 čistého – průměrem.Za nájem ( s el. a plynem)dám 5500,do dvou let,až skončí regulace to bude 8500 minimálně,ještě porostou ceny energii:-)) – za 45metrů, za školní obědy na dvě děti – 1100 ,za MHD celkem 810,telefon net,nákup,… to je všude stejné. Takže se mám asi dobře,že? Pravda,ještě dostanu přídavky na děti 1200,ale to je snad všude stejné. Já si nechci stěžovat,Prahu bych neměnila,jen jsem chtěla ukázat,že to tu není tak růžový,jak se zdá z průměrných platů,na ten ty „obyčejní pražáci“ nedosáhnou ani omylem.Je tu samozřejmě víc možností práce a já tvrdím,že kdo chce v Praze pracovat,tak si práci najde,v tom je ta výhoda,ale maminky s dětma jsou na tom všude stejně,prostě mají málo času,buď na práci nabo na děti:-)))

  • Holky :))
    No, já taky budu ještě trochu oponovat, můj brácha přešel v rámci „podniku“ do Prahy… bere více, nakupuje levněji než tady (to ale není jediný, zboží v Praze už dávno není dražší než ve zbytku republiky, snad jen ty nájmy, ty jsou jistě vyšší, to nepopírám). Mimoto taky praktikují „víkendové“ manželství…. což absolutně jejich vztahu neprospívá. Totéž můžu říct o známém, který začal v Praze pracovat už před časem. Já přece netvrdím, že Pražáci jsou špatní jen proto, že vydělávají víc…. jen mě trochu naštve, když slyším, že kluk těsně po škole bere dvakrát tolik než táta od rodiny s 15-ti letou praxí v oboru…. nebo v čem je prodavačka na Moravě horší než ta středočeská? O to jde – za stejnou práci více peněz.
    Jinak se přidám k Pavlínce, já taky budu raději se svými dětmi za míň peněz, dělat práci, která mě těší a budu spokojená. Takže mám své priority jasné, o to mi nejde. Jen je mi líto těch, kteří se snaží, dělají co můžou a mají třeba s bídou na ten nájem jen proto, že žijí v „nějakém Vidlákově“.

  • Pavlinkav

    :o)) Holky, výborná debata…
    Přidám svůj názor k Ájíkovi a Jarmuschce, Babofko, jsi zatím jediná na své straně barikády:o)
    On totiž ani tabulkový plat není v Praze a větších městech stejný jako u nás na MOravě – je tam i ten tabulkový plat vyšší…takže na stejném postu si já vydělám u nás míň než moje kolegyně ve větších městech…
    Nicméně co jsem za ty roky odpozorovala – v Praze je vyšší jen ten nájem, potraviny, oblečení – ceny nižší a větší výběr. Samozřejmě to neplatí ve středu města, tam se rýžuje na turistech.
    Ale i když si vezmu Brno, Plzeň – platí totéž. Od nás se nejvíc dojíždí kvůli platům za prací do Zlína a Brna, ale já jsem právě z těch, kteří by nebyli ochotní věnovat ten čas a ty peníze za dojíždění…
    Jinak dle mého názoru právě lidé, kteří většinu času stráví v práci, sice mají dost peněz, ale k čemu jim ty peníze jsou, když jim dny protékají mezi prsty a rodinu vidí jen dvakrát za rok na Vánoce a při dovolené na Kanárech? Děkuji. Jsem z té druhé skupiny, která nikdy nebude ochotná věnovat své práci veškerý svůj čas, a proto ani nikdy nečekám větší plat (nebo plat, který bych si představovala ve své kvalifikaci – toho se prostě nedožiju).

  • Jarmuschko, souhlasím. Je to na každém z nás, co si vybere. Pracovat za „dobrý“ peníz, ale od nevidim do nevidim, kdy na rodinu, děti, přátele, koníčky, zkrátka není moc času nebo naopak. A to si asi každá máma musí rozhodnout sama, jestli chce budovat kariéru a vydělávat spousty peněz, ale její děti budou znát paní na hlídání víc, než svoji mámu. Máma nebude u pokroků svých dětí, nebude jim foukat bolístky, nebude s nimi prožívat první lásky. To zastane někdo jiný, stejně třeba jako úklid. Ale třeba budou jezdit na lepší dovolené, mít lepší hračky, modernější oblečení, … Takže každý ať si vybere podle svého.
    P.S. Jarmuchko, i já mám tabulkový plat, Praha nepraha… :-)))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Babofko, tak rozohnit se zas můžeme i my…
    Mě cesta do práce svého času trvala asi jako v Praze, ovšem stála mě více a spoj mi jezdil – když jsem měla štěstí – co hodinu (a to nepočítám zpoždění ČD nebo to, že jsem se nedostala do autobusu, protože prostě v určitou hodinu byl narvaný a já se dřív postavit do fronty nemohla).
    Taky mám v Praze příbuzné a vím, že třeba potraviny nakupují levněji než jedna část jejich rodiny v Uherském Hradišti…
    Šla jsem na poněkud hůře placené místo s tím, že budu pracovat v místě a nebudu dojíždět (což už zase není pravda…), čímž taky trošku ušetřím.
    Teď je situace taková, že se v našem „sektoru“ tak šetří, že na nějaké přidávání na platu asi můžu zapomenout (mimo to dané zákonným růstem v tabulkách). Ale mám malé holky a to, že nestrávím na cestách denně dvě tři hodiny, je pro mě plus. Až budou větší a samostatnější, můžu se zase zkusit ucházet o místo v krajském městě, ovšem za cenu dojíždění.
    Pokud jsou lidé někde „vázáni“, taky můžou praktikovat „víkendové manželství“…
    Vyplňovala jsem si kdesi dotazník, jak si stojím s platem vzhledem ke svému zaměstnání – no a žádná sláva. Ale není to černobílé, drát se „jen“ o peníze je zase za cenu něčeho jiného…

  • Ájíku, proč se pořád poměřuje jen „spravedlnost“ platů v Praze a jinde, ale nepoměřují se také náklady? Platí programátor či prodavačka v Praze a severní Moravě stejný nájem? Zaplatí stejně za masáž, kadeřníka, školku, za máslo,… ? Ne. Já když jsem se přestěhovala do Prahy, okamžitě mi například zvýšili povinné ručení na auto pěkně o z 5000,-/ročně na 8000,-/ročně. Je to správné? Mimochodem, tipni si, jestli mi taky kvůli přestěhování zvedli mateřskou…
    Promiň, trošku jsem se rozohnila, ale řeči o rozdílnosti příjmů v různých koutech republiky mě totálně vytáčí. Nic není černobílé a „pražáci“ si nežijou tak skvěle, jak se povídá, když „berou takový prachy“… Třeba jen cesta do a ze zaměstnání trvá podstatně déle než kdekoli jinde.

  • Řeknu to jinak. Představ si sebe jako ředitelku třeba právě nějaké počítačové firmy v malém městě. Dáváš programátorovi třeba 25 tisíc, protože víš, že jsou ještě tak dvě firmy ve městě kam by mohl přejít, ale podmínky tam jsou prakticky stejné. Taky víš, že má hypotéku, kořeny, stárnoucí rodiče a to jsou všechno důvody proč nebude uvažovat o stěhování jinam. Budeš mu zvedat plat? Proč bys to dělala? Jen by sis tím zvedla náklady.

    Jana Makovcová

  • No jo, Jani, ale kdyby se všichni odstěhovali do Prahy, kdo by byl ve zbytku republiky, že 🙂
    A pokud máš třeba dům a hypotéku, zas tak snadné to stěhování není, navíc spousta lidí třeba nechce opustit stárnoucí rodiče, partner má třeba zajímavé místo… ne tak dobře placené, ale příjemné, kořeny, které tě k určitému místu váží… těch faktorů je velká spousta a myslím, že by lidé v různých krajích měli mít když už ne stejné, minimálně podobné podmínky. To je jen můj názor 🙂

  • Ájíku, v Praze je velké množstí firem a proto největší nabídka míst a nejnižší nezaměstnanost. Kde je nedostatek lidí, musí se jim nabídnout o to lepší podmínky.
    Kdo chce dělat v ČR kariéru a dostat se ke skutečně zajímavým projektům stěhování do Prahy se prostě nevyhne.

    Na severu Moravy je pro programátory málo možností. Nemá-li programátor kam utéct za lepším platem, je jasné, že firmu nic netlačí k tomu, aby zaměstnancům platy zvedla.

    Nahrává tomu však také neochota Čechů cestovat za prací nebo se stěhovat. Kdyby byli mobilnější, bylo by to jistě všechno jinak.

    Jana Makovcová

  • To je určitě pravda. Každý musí zvážit, na co stačí, jaké je jeho vzdělání…. to naprosto chápu.
    Ale jak vysvětlit, že např. programátor v Praze má průměrný plat 60.000,- , zatímco jeho kolega s déletrvající praxí a nepoměrně delší pracovní dobou na Severu Moravy má sotva polovinu???
    Jak vysvětlit, že pražská prodavačka za 13.000,- čistého dělat nepůjde, zatímco ta na Ostravsku musí vystačit s 8.000,- včetně prémií? To nejsou bohužel výmysly ani fakta typu „jedna paní povídala“ – to jsou bohužel reálné případy z mého blízkého okolí.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist