Dnes se podíváme na další dva finanční produkty – penzijní připojištění a pojištění movitého majetku. Předchozí díl najdete zde.
Penzijní připojištěníNejdříve shrnu nejzákladnější fakta. Jedná se o produkt určený pro každého plnoletého člověka. Minimální vklad je 100,- měsíčně, horní hranice není omezena. Ke svému měsíčnímu příspěvku dostáváte od státu příspěvek, který činí max. 1800,- za rok. U částky nad 500,- měsíčně se žádný příspěvek nedostává, ale zase získáte další výhodu – částka nad 500,- se dá odečíst z daňového základu. Takto si můžete daňový základ snížit až o 12 000,- ročně. Tudíž nejvýhodnější je měsíční vklad 1 500,- – to dostáváte nejvyšší státní příspěvek a zároveň si maximálně snižujete daňový základ.
Hodně zaměstnavatelů přispívá na penzijní připojištění – je to pro ně daňově mnohem výhodnější než kdyby Vám tu samou částku dali ve výplatě jako např. odměnu. Z částky, kterou platí zaměstnavatel, není nárok na státní příspěvek.
Peníze se dají vybrat v 60 letech, nebo po 5 letech (ale to se týká jen lidí, kterým už bylo 60 let). Většinou se klient zhrozí, že mu je 25 a nebude nikam celý život cpát peníze. Každý penzijní fond ale nabízí tzv. výsluhovou penzi, kdy po 15 letech můžete vybrat polovinu úspor.
Jelikož se všechny penzijní fondy řídí stejným zákonem, státní podporu získáte u všech stejnou. Jen úroky každý fond připisuje každoročně podle svého hospodaření, bývalo to 3-4 % p. a. Za loňský rok, kdy začala finanční krize, je úročení většinou kolem 1 % p. a. Jelikož minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí, pokud Vás bude nějaký poradce lákat, že jejich fond je nejvýnosnější, tak to je sice hezké, ale příští rok to může být úplně jinak.
Další věc, kterou je dobré si uvědomit, je, že ze zákona nejsou vklady u penzijního fondu pojištěny. Nad fondy je ale velmi přísný státní dohled a mají dáno zákonem, kam můžou investovat. Pokud váháte, kde penzijní připojištění uzavřít tak bych vzala v potaz 2 věci:
Větší zaměstnavatelé jsou už s poradci domluveni (za patřičnou provizi) a nutí své zaměstnance uzavřít si smlouvu u nějaké konkrétního fondu. Sice to není správné, měli byste mít možnost volby, ale pokud to bude nějaký známý fond, tak bych neváhala, příspěvek od zaměstnavatele za to stojí.
Pojištění nemovitého majetku
Jedná se o pojištění Vašeho rodinného domu, bytu v osobním vlastnictví, rekreační chaty nebo chalupy a domácností v nich umístěných. Navíc si ještě můžete pojistit odpovědnost za škody způsobené v běžném životě.
Než proberu jednotlivá pojištění, upozorním Vás na tzv. podpojištěnost. To je situace, kdy máte majetek nedostatečně pojištěný a z toho plynou dost velké problémy v případě pojistné události. Dost často jsem se setkala s názorem, že pojištění je potřeba nějaké, jedno jaké, hlavně že je, protože pojištěným se nic nestane, to ten nepojištěný si v případě např. povodní drbe hlavu, že dům neměl pojištěný. Takže lidi prostě uzavřou nějakou pojistku, vědí že mají „pojištěný barák“,ale když pak přijde na lámání chleba, nestačí se divit, že nedostanou nic nebo strašně málo.
Pojištění nemovitosti – v tomto pojištění je zahrnuto jen pojištění samotné nemovitosti (zdi, podlahy, střecha, vnitřní pevné vybavení – koupelna, WC, kuchyň). Pojistná částka by se měla rovnat takové sumě, za kterou byste si pořídili totožné bydlení. Takže pokud máte rodinný domek v lokalitě, kde podobný stojí 2,5 milionu, je nesmysl si domek pojistit na 1,5 mil. To je právě ta podpojištěnost. Pokud by povodeň dům úplně smetla, dostanete 1,5 milionu, což je paradoxně lepší situace, než když je dům částečně poškozen. Za 1,5 milionu nekoupíte totožný domek, ale koupíte si třeba byt nebo prostě to bydlení nějak vyřešíte. Ale pokud je dům poškozen částečně, a Vy máte pocit, že škoda je určitě toho 1,5 milionu, na které jste pojištění, tak tuto částku nikdy nedostanete. Pojistná částka je totiž částka, kterou dostanete pokud z nemovitosti nezbude nic, takže pokud Vám stojí ½ domu, počítejte, že dostanete 750 000,- (1/2 z pojistné částky) a za to dům neopravíte. Nebo jiná situace, dům je pojištěn na milion, vichřice Vám odnese střechu, což je podle pojišťovny třeba ¼ domu, vyplatí Vám 250 000,- a nová střecha Vás vyjde na 400 000 a hned je problém na světě…
Tím vším chci říct, že pojištění nemovosti je opravdu důležité,ale je také důležité si ohlídat jak a na co jste pojištěni.
Ptejte se na všechny výjimky a na spoluúčast. Někdy Vám pojišťovna nabídne za to, že budete souhlasit se spoluúčastí, slevu na pojistném, to záleží na Vašem zvážení, zda se Vám vyplatí. Např. za spoluúčast 15 000,- dostanete 10 % slevu na ročním pojistném. Když pak dojde k pojistné události a škoda je 20 000,- Vy dostanete jen 5 000,-, ale za to jste každý rok ušetřili 300,- na pojistném… V takovém případě, aby se Vám spoluúčast vyplatila, museli byste nejdřív platit 50 let pojistku, a pak by se něco muselo stát, aby se Vám to vyplatilo.
Někdy je ale spoluúčast uvedena automaticky ve všeobecných pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí pojistky. Mohu to uvést na svém vlastním příkladě: při přívalových deštích jsme měli dvůr plný bahna a zničenou studnu. Na bahno na dvoře se pojistka nevztahovala, ale dali jsme 12 000,- za vyčištění studny a opravu domácí vodárny. Z pojišťovny mi přišlo 2000,-. Když jsem to reklamovala, bylo mi řečeno,že v pojistce je automaticky uvedena spoluúčast v případě povodně a záplavy 10 000,- a že jsem to měla vědět. Fór byl v tom, že dům jsem pojišťovala sama sobě a na žádném školení nás nikdo neupozornil, že něco takového existuje. Až po této mé osobní zkušenosti jsem začala klienty upozorňovat, aby se eventuelně nedivili (a nenadávali) jako já.
Pojištění domácnosti – jedná se o pojištění věcí uvnitř nemovitosti. Nábytek, cennosti, elektronika, šperky, oblečení atd. Tady bych zase upozornila na podpojištěnost. Pojistíte si domácnost na 100 000,-, protože jste přesvědčeni, že za víc peněz doma věci nemáte. Což je sice možné, ale většinou, když jsem si s klienty spočítala opravdu všechny položky, částka byla mnohem vyšší. V případě, že se k Vám vloupe zloděj a odnese elektroniku za 50 000,-, určitě 50 000,- nedostanete. U každé pojistky je uvedeno, kolik bude v případě pojistné události max. proplaceno. Např. elektronika 30 % z pojistné částky, hotovost 5 % z pojistné částky, nábytek 50 % atd. Takže je vhodné si opravdu poctivě spočítat, jaký majetek doma mám a pokud mám nějakou cennost, pojistit jí zvlášť nebo třeba zvednout limit u elektroniky na dvojnásobek než je běžné.
Ještě jedna záludnost Vás může potkat – stará a nová cena. Většina pojišťoven pojišťuje automaticky na cenu novou, ale pravidlo to rozhodně není. A jaký je v nich rozdíl? Obrovský. Pojistka na starou cenu je levnější, protože se bere v úvahu opotřebení. Takže když Vám ukradnou televizi, nedostanete 15 000,- na novou, ale musíte doložit jak televize byla stará a podle tabulek Vám vyplatí třeba 800,- za tu starou. Pojištění na novou cenu je mnohem lepší – dostanete tolik, abyste si mohli koupit tu samou věc, co Vám ukradli, novou. Stejné je to s nemovitostí. Máte starý domeček pojištěný na starou cenu, vezme Vám ho voda, pojistná částka je třeba 1,5 mil. Ale Vy dostanete třeba 100 000,-, protože dům byl 50 let starý. U pojištění na novou cenu dostanete celou pojistnou částku.
Pojištění odpovědnosti za škody způsobené v běžném životě – to je taková ta klasická pojistka pro případ, že vytopíme souseda. Některé pojišťovny ji mají zahrnutou u pojištění domácnosti, ale rozhodně ne všechny, tak je dobré se nejdřív poptat, až souseda vytopíme a zjistíme, že na to pojištěni vlastně nejsme, tak už je pozdě. Tuto pojistku si dělají většinou jen majitelé bytů, ale je to škoda. Jste pojištěni např. i na to, když si u Vás před domem někdo zlomí na náledí nohu a bude se chtít na Vás hojit, nezbedné dítko shodí v supermarketu pyramidu zboží a to se rozbije anebo Váš pes Vám uteče, skočí pod auto, to nabourá a vysype třeba náklad. Takže za pár set korun ročně je to podle mě pojistka k nezaplacení.
Závěrem bych řekla, že na pojištění majetku není radno šetřit,ale na to člověk přijde, až když se něco stane a je už pozdě.
Slibovala jsem v tomto díle i stavební spoření, ale aby článek nebyl moc dlouhý, nechám si ho na příští díl.
Napsal/a: Lussy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Lussy, výborné článečky, srozumitelně popsané… Já jsem sice „štoura“ a takové věci většinou vím, ale i tak se těším na nový díl, abch se „ujistila“, že „to vím správně“… protože já mám informace jenom nastudované z netu, ze smluv atd…nemám žádné školení…..
A taky jsem pracovala jeko prodejce pro jednoho telefonního operátora, takže tak trochu vím, jak funguje „prodej“ a nedělám si iluze o „výhodných nabídkách“….
Mám teď chvilku čas, tak jdu hned přelouskat i nový článeček o stavebku a přiznám se, že na ten čekám asi nejvíce….. Možná budu mít na Tebe i dotázek (pokud o tom nebudeš psát v článku), protože můj „finanční poradce“ mi něco tvrdí, a já nikde nedohledala na základě „čeho“ to tvrdí, nikde nic ve smlouvě, nikde nic v podmínkách, nikde nic v zákoně, nikde nic nanetu…..
Babofko,
můžeš mít 2 penzijka,ale jen 1x pobírat státní příspěvek a 1x příspěvek od zaměstnavatele. Je možné, že ti zaměstnavatel posílal příspěvek na druhé, které sis musela kvůli tomu zřídit, tam ti pak ale asi nechodil státní příspěvek (to by sis ho musela převést z původní smlouvy). Výhoda byla ta,že ti dával peníze navíc, nejsou zdaněné jako kdyby ti ty peníze dal rovnou do výplaty.
Nejlepší by bylo, kdybys doma proštrachala všechny smlouvy a podívala se na to. Pokud už tam nepracuješ, nemá moc smysl držet 2 smlouvy, to druhé, dělané kvůli zaměstnavateli bych zrušila, protože na něm bude „pár“ korun.
Penzijko tím, že ukončíš pracovní poměr nezanikne, to s tím nemá nic společného. Aby ti tam přispíval zaměstnavatel, musíš tam posílat aspoň 100,-. Jestli jsi tam skončila, tak tam asi pořád něco posíláš, to by ti už dávno přišla upomínka, že neplatíš.
Jak píšu, zkus se na to podívat a to druhé zruš.
Hanini, Bramborko – díky moc za pochvalu.
Lussy, super článek,pokračuj prosím.
Perfektní rady-díky za ně.
Lussy, moc chválím za článeček, je srozumitelný, přehledný, jasný. Když jsem si četla o tom penz. připojištění, napadl mě příklad z nedávné minulosti. Mám uzavřené své penz. připojištění a když jsem nastoupila k jednomu zaměstnavateli, jedním z bonusů byla právě platba na penzijko. Už si to přesně nepamatuju, ale myslím, že jsem od zaměstnavatele měla jiné penzijko (nějaké jeho nasmlouvané) a pak to svoje. Je to už nějaký rok, možná se pletu, ale myslím, že mi nepřispívali na to „moje“. Po roce jsem prac. poměr ukončila a penzijko tedy zaniklo? Měla jsem z této „výhody“ od zaměstnavatele něco? 🙂 Snad je to srozumitelné… 🙂
Mobile Sliding Menu