Tak a je to pravda – od čtvrtka 20. října 2011 je nejznámější pražský kat pozlacený. CD, které světlo světa spatřilo letos v březnu, je již po půl roce ZLATÉ…
Jelikož jsem muzikál nedávno viděla, nemohla jsem si předání zlaté desky a křest 2CD nechat ujít. S vyplazeným jazykem jsem hodinu před polednem stála před Palácem Koruna na Václavském náměstí a hlavou mi zněla melodie z již zmíněného muzikálu, ovšem s textem: „Nestíháám…“.
Vteřiny nemilosrdně utíkaly, ale já jsem ten správný vchod do Bontonlandu prostě nemohla najít. Jako Ariadnina nit se pro mne nepochopitelným bludištěm najednou nesla tatáž melodie, tentokrát ale již ve správném znění: „Právo mám…“. Není tedy divu, že za pár okamžiků jsem již ty správné dveře našla a mohla vstoupit do velmi příjemné atmosféry.
O program se v největší z osmnácti prodejen Bontonlandu Megastore, kde bylo vybudováno zvukové a světelné jeviště, postaralo trio Josef Vojtek, Marian Vojtko a Láďa Spilka, když zazpívali hit Stárnutí zrádné, a Daniel Hůlka, který přidal asi nejznámější píseň muzikálu Právo mám.
Poté již došlo k samotnému předání Zlatých desek. Jak je vidět, písničky z muzikálu Kat Mydlář, jenž se hraje v Divadle Broadway, si své posluchače rychle získaly. Zlatou desku za úspěšný prodej předalo tvůrcům a protagonistům muzikálu – Michalu Davidovi, Oldřichu Lichtenbergovi, Josefu Vojtkovi, Danielu Hůlkovi a Alžbetě Bartošové – vydavatelství Popron Music včele s ředitelem Alanem Piskačem, který se ujal i role moderátora. Zároveň tu bylo pokřtěno 2CD Kata Mydláře s názvem Deluxe Edition.
Dvojdisková verze obsahuje mimo jiné několik písní nazpívaných přímo Michalem Davidem, který zde vystupuje v různých rolích. Herec Pavel Soukup vás zase mluveným slovem provede osudy hlavních hrdinů příběhu Kata Mydláře v rudolfínské Praze.
Překvapením dopoledne byl však kmotr nového 2CD. Na křtu prvního CD bylo kmotrem mládě tygra. Zdálo by se, že vymyslet ještě něco nového a originálního už není možné. To by ovšem nebyli tvůrci muzikálu v čele s producentem Oldřichem Lichtenbergem, aby nesypali nápady z rukávu. Málokdo se tedy tomu divil, když se na místě kmotra objevilo malé čínské prasátko a písničky z oblíbeného muzikálu se pokřtily jeho prostřednictvím. Prasátku se ovšem za jeho službu dostalo i velké pocty. Jelikož ještě nemělo jméno, bylo pokřtěno na Mydláře (nebo Mydlinku, jelikož ještě není známo, zda jde o chlapce či holku) a producenti se zavázali do konce jeho života mu, nebo jí, přispívat na stravu.
Součástí křtu bylo i malé občerstvení. Pohled na něj mi připomněl, že jsem vlastně ještě dnes nestihla nic pojíst, tudíž jsem něco málo z nabízených pochoutek okusila. Přesněji kousek obložené bagety a ovocný košíček a naplněna dojmy až po okraj jsem se vydala k domovu.
A opět jsem se přesvědčila, že čím větší „kumštýř“, tím obyčejněji a přátelštěji se chová…
Napsal/a: JanaK
