Nakladatelství Portál přichází na trh s knihou dvou úspěšných německých spisovatelů (Hans Rath, Edgar Rai), která nese název 88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda. Jak již název knihy napovídá, knížka je určena všem rodičům, kterým záleží na tom, aby na ně jejich děti jednou vzpomínali s láskou. Nejde jen o pouhé prožitky, někdy je třeba se nad mnoha věcmi zamyslet a nebrat vše jako samozřejmost. Ale o tom více v recenzi. Příjemné počtení!
Kniha přináší opravdu 88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda. Některé jsou nám blízké, jiné nám nic neříkají. Například v 17. bodě je řečeno, že bychom se měli umět zasmát sami sobě a nebrat se příliš vážně. Naprosto s tímto tvrzením souhlasím. Jak je v knize uvedeno, život je někdy sportovní zápas. Máme se pokusit usilovat o své sny, ale když náhodou nevyjdou, život půjde dál a my se s tím musíme srovnat.
I já jako běžkyně to tak beru. Sportovně. Díky sportu mám pěkné odreagování, vždy si pročistím hlavu a dodám si ztracenou energii. Přesto nutno dodat, že si velice vážím každého, kdo má nějaký svůj sen, ať už jakýkoliv, a je ochoten (v rámci možností meze) pro něj udělat „cokoliv“. I já jsem věčný idealista a snílek, který by chtěl ukázat své dcerce Kristýnce, že když si ze srdce něco moc přejeme a uděláme pro to první poslední, tak to většinou vyjde. A když ne, možná na nás čeká něco lepšího. Ono, co se má stát, to se stane. A měli bychom si rovněž uvědomit, že vše má svůj čas. Takže, když vám „něco“ nevyjde, nevěste hlavy, a jděte za dalšími svými sny. Třeba právě ty zrovna vyjdou.
Pěkná je rovněž kapitola č. 24. Máme s dětmi postavit ten největší hrad z písku, dát si co největší zmrzlinu a dopřát mu, aby chytilo tu největší rybu, neboť úspěch je rychle prchavý. Aby dítě zažilo tento krásný pomíjivý pocit, který se nemusí už opakovat.
Také padne zmínka, že by se dítě mohlo naučit hrát na hudební nástroj. To bych si také velice přála, aby dcera na nějaký hrála. Velice obdivuji každého, kdo cvičí svou píli a trpělivost, a především lidi, kteří umí zahrát na klavír. Nevím proč, ale tento hudební nástroj je mi blízký…
V kapitole 53 autoři vysvětlují, že děti by se měly naučit si něco přát. Vysvětlují též rozdíl mezi sny a přáními.
Existuje rozdíl mezi sny a přáními. Sny nejsou nic jiného než ilustrované touhy. Co po nich zůstane, je příjemný pocit, že jsme unikli všednímu dni.
Jinak je tomu s přáními: spočívají také na rituálu, podobně jako studně plnící přání a padající hvězdy, sahají ale mnohem dál. Vyžadují přesný plán, který se svým dítětem musíte vyvinout.
Další tip, který mi mluví z duše, je vidět Paříž. Co víc k tomuto dodávat…
Psát dopisy mi v dnešní uspěchané době přijde více, než-li sympatické. A nemusí jít jen o milostné dopisy. Napsat dopis můžete i babičce, abyste jí udělali radost. A jakou!
Zmínka padne i na „drbání“. Já na pomluvy tedy osobně moc nejsem. Záleží, kam je člověk až schopen zajít. Něco jiného je, když si na někoho vzpomeneme a v dobrém si o něm popovídáme. Ale pomlouvat, pomlouvat a ještě jednou pomlouvat nemám ráda. Domnívám se, že každý by si měl „zamést před vlastním prahem“ a starat se především o sebe. Nikdo nejsme dokonalí. Sama jsem byla svědky mnoha a mnoha situací, kdy byly přede mnou pomlouváni lidé a bylo mi jich velice líto. Nutno dodat, že někteří lidé si nevidí do pusy. Sama jsem se v dosti lidech zklamala, svěřila jsem se jim, protože jsem je považovala za přátele a oni některé „věci“ roznesli dále. Důvěra! Jedna ze zásadních „věcí“ přátelství. Jak křehká dokáže být. Jakmile vás jedenou člověk zklame, může zklamat i podruhé. Naučte své děti důvěřovat, ale i, jak se říká, prověřovat.
Vymyslete se svými dětmi tisíce a tisíce dobrodružství, nejen ta, jež jsou napsána zde v knize, aby měly vaše děti nač vzpomínat. Vše však v rámci meze a slušnosti. A uvidíte, že vás budou milovat. Vytvořte si s dětmi přátelský vztah a předejte jim své zkušenosti, naučte je naslouchat i pozorovat… Dejte jim to nejlepší ze sebe. Vždyť to je našim osudem. Děti jsou našim osudem. Mám mnoho zálib a věcí, které mě baví, ale není NIC krásnějšího na světě než být maminkou. A srdce na ruce, někteří tuto roli nezvládají. Je to smutné, ale je to tak. Mnoho lidí se v dnešní době ženě jen za penězi, vím, jsou potřebné, ale děti jsou malé jen chvíli a penězi jim nic nevynahradíte.
Kniha je psána takovou oddechovou formou, přesto se nad mnohými „věcmi“ můžete zamyslet. Není nic krásnějšího, když je vaše dítě pyšné na to, jaké má rodiče. Tak běžte a žijte! Nepropásněte ani minutu. Nikdy nevíte, kolik času je nám dopřáno tu být. Být na něčem tak krásně prostém jako je svět, sám život.
Některé kapitoly je nutné brát s dávkou tolerance i humoru. Některé jsem jen takříkajíc pročetla a nic moc mi neříkaly, jiné mi mluvily přímo z duše. Je důležité si rovněž uvědomit, že právě ony vzpomínky na dětství, nás formují na celý život. Rodiče nás velice ovlivní. A mít zlaté rodiče je dar. Proto si takových važme a neberme to jako samozřejmost.
Knihu doporučuji jako odpočinkové čtení pro všechny rodiče. Ti by se po přečtení knihy měli však zamyslet, zda i oni jsou těmi úžasnými rádci, učiteli, kamarády = rodiči…
Na závěr si dovolím podotknout, že s knihou mi přišel od nakladatelství Portál i lísteček vložený do knihy, který byl ručně psaný. Samozřejmě, že mě neovlivnil v hodnocení knihy, ale velice mne potěšil a zahřál u srdce. Krasopis paní a oslovení sice s pár řádky, že děkuje za spolupráci a že zasílají knihu k recenzi, svědčí i o úrovni celého nakladatelství.
Paní Evě ze srdce děkuji, že si dala s ručně psaným vzkazem práci. To se jen tak nevidí. Děkuji, bylo to milé v dnešní uspěchané době plné sociálních sítí.
88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda
Autoři: Rath Hans; Rai Edgar
Počet stran: 152
Vydalo nakladatelství Portál v roce 2018.
Knihu si můžete objednat na www.obchod.portal.cz.
Napsal/a: Jitka Ježková
