Ve středu 21. září byl instalován jeden z největších exponátů připravované výstavy Vynálezci a vynálezy v Nové budově Národního muzea. Ve dvě hodiny odpoledne dosedly na své místo Aerosaně Tatra V 855. Národní muzeum kvůli nim muselo vysklít část oken ve fasádě Nové budovy…
Od úterý 27. září bude v Nové budově Národního muzea otevřena nová výpravná výstava Vynálezci a vynálezy. Jedním z nejzajímavějších exponátů jsou aerosaně. Ve střední Evropě nebývají k vidění často, v severských oblastech, pokrytých velkou část roku sněhem, jsou běžnější. Používaly se k zajištění dopravy pošty, lékařské služby nebo kontrolu a ochranu hranic. Pravě pro takovéto případy se zejména během obou světových válek ukázaly jako ideální dopravní prostředek.
V roce 1942 byli konstruktéři Tatry Kopřivnice pověřeni zcela unikátní 
zakázkou – vývojem motorových saní, které se měly s největší pravděpodobností používat na daleké ruské frontě. Prototyp nesl označení V855. Čtyřdveřová karoserie vycházela z dílů T87 a T97. Vzadu uložený, vzduchem chlazený osmiválcový motor, měl zvýšený výkon na 100kW a přes rozvodovku a spojku poháněl vertikálním hřídelem dvoulistou vrtuli. Pohon v náročném terénu, couvání a brzdění umožňoval pomocný tlačný buben na výkyvném ramenu, vybavený bubnovou čelisťovou brzdou. Dva páry lyží se ovládaly spodním ze dvou volantů. Horní, menší ovládal zubové čerpadlo a hydraulický válec, který sloužil ke zdvihání a spouštění zadního tlačného bubnu.
„Při výrobě repliky v roce 2009 bylo zjištěno, že se lyže při zatáčení naklánějí na stranu podobně, jako by je měl na nohou člověk. Velmi zajímavé je i to, že při brzdění jdou přední lyže do pozice pluhu,“ popisuje Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.
Výroba V855 nebyla zcela neopodstatněná, protože dlouhé a ploché 
sibiřské pláně jsou ideální pro provoz takového vozidla. V praxi podobná vozidla používal Wehrmacht k rychlé přepravě raněných. Interiér V855 však nasvědčuje, že se mělo jednat spíše o luxusnější variantu.
„Pamětníci se domnívali, že celý projekt byl realizován kvůli udržení konstruktérů v podniku. Těm jinak hrozila práce pro německou armádu přímo v Říši. Jedná se ovšem jen o domněnku,“ vysvětluje Lukeš.
Na výstavě patří aerosaně vedle dálníku (kapotovaná motorka) J. Anderleho, ornitoptéry (létací dopravní prostředek) Č. Chalupského a dalších strojů z aviatiky do oblasti kuriózních – neuskutečněných – vynálezů.
Z dalších exponátů chystané výstavy jmenujme čočkostroj, kinesiskop 
nebo Kaplanovu turbínu. Slavné i bizardní objevy českých vědců a koumáků, kteří tvořili v období od 17. do 20. století, si budou moci návštěvníci nejen prohlédnout, ale některé také sami vyzkoušet až do 30. dubna 2012.
O vynálezcích z různých oborů – techniky, lékařství, chemie, biologie, zemědělství, tiskařství a humanitních věd – se dozvědí mnoho zajímavých informací. Mimo jiných to, že Jaroslav Heyrovský jako dítě vymyslel se svým bratrem originální novoroční přání, které posílali svým kamarádům – rentgenový snímek ruky nebo akvarijní rybičky. Johann Gregor Mendel studoval vídeňskou univerzitu, ale nepodařilo se mu složit závěrečné zkoušky, nebo to, že kostka cukru vznikla v českých Dačicích.
Připraveny jsou i doprovodný audiovizuální program, kreslené komiksy s životopisy vybraných osobností a tematické hry, na nichž si návštěvníci mohou prověřit svoji šikovnost i vědomosti.
V rámci hry Cesta za Nobelovkou se seznámí se skutečnými životními příběhy našich vědců a vyzkouší si, jak by sami uspěli na poli vědy. Výstava také nabídne 3D animaci, která simuluje jízdu dálníkem. Pro menší návštěvníky je připraven dětský ateliér.
Napsal/a: Tisková zpráva
