Těhotenství

Rubrika: Těhotenství

548250_maternity_2Po deseti letech od mého prvního porodu se mi podařilo najít si skvělýho přítele a být s ním znova těhotná. Miminko to bylo chtěné, takže jsme se na něj všichni těšili… Těšila jsem se, až tu radostnou událost řeknu v práci. Babičky už to věděly, tak jsem chtěla, aby to věděli i moji kolegové. Byl to malý podnik, kde jsem byla já, tři řidiči a zaměstnavatel. Řidiči mi gratulovali a zaměstnavatel měl takovou radost, že mi na konci pracovní směny přinesl k podepsání výpověď. Nechtěla jsem se tam dohadovat a podepsala jsem. Milosrdně mě nechal ještě tři měsíce pracovat a pak prý páááá.

Jednou ráno jsem přišla do práce a začalo mě docela dost bolet břicho, u pupíku. Chvíli se to dalo vydržet, ale pak jsem zavolala manželovi a odvezl mě k doktorce. Ta tam na mě koukala, jak kdyby mi bylo bůhvíco. Poslala mě domů s tím, že se začíná zvětšovat děloha, a že je to ůplně normální.
Mně se to ale úplně normální nezdálo, bolel mě pupik asi tak třikrát do týdne. Bylo to nepříjemné. Šla jsem znova k doktorce. Udělala mi ultrazvuk a zase tvrdila, že je všechno v pořádku.

Začínala jsem pátý měsíc těhotenství. Bolesti se furt opakovaly, k doktorce mi bylo už blbý chodit, tak jsem byla většinu času doma. Jenže to mě moc nebavilo.
Na konci osmého měsíce těhotenství byly bolesti častější, tak jsme jeli do nemocnice, mojí doktorce už jsem to říkat nechtěla. V nemocnici si mě hned nechali, že mám pupeční kýlu a vynadali mi, že ji mám dlouho a nic jsem s tím nedělala. Když jsem jim řekla, že jsem s tím od pátého měsíce chodila k naší doktorce, nechtěli mi věřit. V nemocnici si mě nechali 14 dní na pozorování s tím, že jsem nemohla vůbec chodit, nohy jsem musela mít ve zvýšené poloze. Dokonce jsem i jedla vleže. Doktor říkal, že teď už nemůže tu kýlu vyoperovat. Ta se mohla tak do toho pátýho měsíce.

V termínu, v devátém měsíci, se mi narodil zdravý syn Daniel, takže všechno to dopadlo dobře.

»» Více informací na téma těhotenství v encyklopedii na eMimino.cz.

Napsal/a: zebra

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • K tomu asi není co říct.Měla jsi fakt „prima“ zaměstnavatele a paní doktorku.Hlavně,že jsi ty a miminko v pořádku a pěkně si to užívejte.Pa

  • Přístup některých rádoby doktorů je dost trestuhodný. Ale, kdyby se něco stalo, kdo jim to dokáže?

    Překvapilo mě, že jsi tak samozřejmě podepsala výpověď. Asi bych to nedělala. Ale nikdy neříkej nikdy.

    Pupeční kýlu jsem měla také, ale naštěstí bez obtíží, čekalo se až porodím a sama se spravila.

    Jsem ráda, že u vás všechno dobře dopadlo, že jste zdraví a šťastní. Přeji vám všem, ať vás i nadále zdraví, štěstí a láska neopouští. A hlavně klid a pohodu.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist