Natočíme monitor…

„… tak ještě natočíme monitor..“ Věta, kterou každá těhulka během svých návštěv v těhotenské poradně uslyší z úst lékaře několikrát…

Následuje obvykle uložení na lehátko, přišněrování pásů s čidly na břicho a zapnutí přístroje, který začne posléze chrlit pruh papíru se dvěma na první pohled nic moc neříkajícími křivkami, na které asi po 20 min. koukne sestra, když se jí něco nezdá, tak koukne lékař a když se nezdá něco tomu, tak znova….
Natočením „monitoru“ obvykle začíná i přijetí do nemocnice k porodu.

Chtěla bych v tomto článku trochu objasnit, co nám vlastně „monitor“ o našem mimi říká, ať jsme informované matky…
„Monitorem“ v porodnickém slangu označujeme kardiotokografický záznam a přístroj, který jej vyhotovuje, se jmenuje kardiotokograf (zkratka „ctg“).
Na první pohled složitý název, ale je v něm ukryto to, co přístroj dělá – snímá a zapisuje („graf“) jednak srdeční činnost plodu, („kardio“) = horní křivka a jednak aktivitu děložní („toko“) = dolní křivka.
K jednotlivým křivkám: křivka srdeční činnosti plodu není klasické ekg, jaké se točí u dospělých – monitoruje se tepová frekvence (počet srdečních úderů za 1 minutu – dále TF) a hlavně její mírné kolísání – což je známkou toho, že je plod v pořádku.
„Úroveň křivky“ (tzn. jak vysoko je na proužku papíru umístěná) znamená hodnotu tepové frekvence a ty drobné „zoubky“ na čáře poté ono kolísání (srdíčko plodu netluče pořád 140, ale 138…142….148…134…)…
TF plodu je vyšší než u dospělých – v 9. týdnu těhotenství srdce pracuje rychlostí asi 180 tepů/min., před porodem se uvádí tak 110-150 tepů/min. – méně nebo více signalizuje už nějaký problém (při pomalejším tlukotu se jako první nabízí, že mimi spí – ale samozřejmě to může být něco závažnějšího – proto v této situaci sestřičky „šťouchají do bříška“ nebo se snaží jinými způsoby mrně vzbudit – nemějte jim to za zlé – chtějí se jen ujistit, že je to jenom tohle, všichni se uklidní a prcek jinak moc práce nemá – takže může spát kdy chce:-)).
Rychlejší tlukot by mohl znamenat třeba nějakou poruchu srdečního rytmu danou špatným vývinem převodního systému srdečního (systém zvláštních buněk v srdeční svalovině, který zajišťuje rytmickou práci lidského srdce) nebo ovlivnění srdce plodu některými léky, které maminka bere nebo i větším množstvím kávy nebo černého čaje, který konzumuje… Frekvence tak kolem 120 – 140 je optimální.
Neméně důležitým ukazatelem je ale rozptyl oněch drobných odchylek v rychlosti srdečního rytmu znázorněný velikostí „zoubků“ na horní čáře – čiliž vlastně její šířkou…
Za normální se považuje cca rozptyl 5-25 (příklady: tepová frekvence 140-145 je o.k. – základ kolem 140+rozptyl 5, tepová frekvence 125-150 je o.k. – rychlost v normě+rozptyl 25, tepová frekvence 110-120 – mimi asi spí+rozptyl v normě..), je-li rozptyl větší než 25 (čára je hodně zoubkovaná) a obvykle k tomu je základní rychlost tepu spíše vyšší,říká se tomu „saltatorní“ záznam a může znamenat třeba nějaký pupečníkový problém – tehdy se obvykle ctg opakuje, připojuje se ultrazvuk a je to na hlídání…
Nejnebezpečnějsí variantou je ale zmenšení rozptylu pod 5 – tzn., že čára je bez zoubků – prakticky rovná a obvykle i dost dole (TF je pomalejší) – takový záznam se jmenuje „silentní“ a když se vyloučí spánek plodu a nějaké tlumící léky požité matkou, tak to naznačuje ohrožení plodu nedostatkem kyslíku a je to na rychlé další vyšetření a popřípadě zákrok….

Dolní čára naznačuje aktivitu děložní – měří se napětí (tonus) děložní svaloviny, které při kontrakcích samozřejmě vzrůstá (měří se v torrech) – sleduje se jednak tzv. „bazální tonus“ – ten je normálně kolem 10 torrů, optimální kontrakce během porodu dosahují hodnoty cca 35-55 torrů – to jsou ty vrcholy, které se na dolní křivce objevují – podle jejich velikosti a frekvence (obvykle se udává, „kolikrát za 10 min.“) se potom hodnotí tzv. „aktivita děložní“ – moc ani málo není dobré….
No a poslední, velmi důležitá věc, která se na ctg hodnotí, je vztah oněch dvou křivek během děložních kontrakcí – takže vlastně to, jak plod reaguje svou srdeční frekvencí na děložní stah.
Normální reakce je mírné zpomalení srdeční činnosti během děložní kontrakce – tzv. „decelerace“. Pokud je toto zpomalení zaznamenáno jenom během kontrakce a nejde pod TF 100/min, je to v normě (na záznamu to vypadá tak, že na horní křivce tepové frekvence se přesně proti dolnímu kopečku kontrakce vymaluje prohlubeň zpomalení)- říká se tomu „časná decelerace neboli DIP I“.
Pokud by zpomalení bylo výrazné (pod 100/min.), opět by mohl být problém s pupečníkem, ovšem daleko závažnější je tzv. „pozdní decelerace neboli DIP II“, kdy ono zpomalení TF plodu nastane až po ukončení kontrakce („kopečky“ na jednotlivých křivkách nejsou proti sobě, ale posunuté) – to bývá opět známka toho, že plod nemá dostatek kyslíku a musí se něco udělat… – oba „DIPy“ se mohou i střídat.
Na závěr bych chtěla popřát všem nastávajícím maminkám jenom ukázkové ctg záznamy a bezproblémvé těhotenství zakončené bezproblémovým porodem zdravého mimi, které bude samozřejmě nejkrásnější na světě!!! (Konkurovat mu snad bude moci pouze jeho starší sourozenec:-))

Napsal/a: Káča