Světový týden respektu k porodu

Rubrika: Porod

Navštívíte-li dnes kteroukoli českou porodnici, personál se nejspíš bude usmívat, dozvíte se, že rodičky maximálně respektuje, že „je zvyklý pracovat s porodními plány“, podporuje 24hodinový kontakt matek a dětí, kojení…
Matky by tedy měly být po právu spokojené. Jsou?

Je to složitější. Obecně dnes platí, že spokojené s péčí jsou ty ženy, které se na porod příliš nepřipravují a nemají žádné požadavky, které by kolidovaly se zvyklostmi porodnice. Naopak matky poučenější, vzdělanější, které mají o svém porodu konkrétní představy, v porodnici tvrdě narazí. Bude jim důrazně vysvětleno, že v zájmu bezpečí jejich dítěte je třeba absolvovat… (a následuje dlouhý výčet zákroků a nařízení). Navíc prý o porodu nemohou jako matky téměř nijak rozhodovat, neboť za jeho průběh a výsledek zodpovídají lékaři. Dokonce dnes není vzácností vyslechnout otázku (spíše řečnickou) „Proč tedy s těmito náročnými požadavky nerodíte raději doma?“, případně hrozbu, pro případ, že žena bude na svých přáních trvat „Tak to bychom Vás poslali jinam!“

Nejsou zmiňované „poučenější“ matky spíš hrozbou pro sebe a své děti?! Není bezpečnější zcela se odevzdat ošetřujícímu lékaři/lékařce? A o jaké požadavky se vlastně jedná? Většina poučených rodičů dnes očekává, že porodnice umožňují porodit podle nejnovějších odborných doporučení, plynoucích ze spolehlivých výzkumů – např. WHO – Světové zdravotnické organizace. Svobodná volba polohy ve všech dobách porodních, zásahy a medikace pouze v opodstatněných případech, doprovod dle matčina přání, odchod domů podle potřeby rodičů atd. A nad tím vším atmosféra důvěry, absence pocitu ohrožení, vědomí, že budu jako matka naprosto respektována.

Zní to jako utopie? Výjimečná filosofie několika „alternativních“ porodnic? To je smutné, měla by to být totiž naprostá samozřejmost všude. Doporučení WHO nejsou sice právně závazná, ale je tu ještě legislativa. A ta dává matkám téměř neomezenou možnost o svém těle a dítěti rozhodovat.

V mnoha vyspělých zemích světa proběhla někdy ve druhé polovině jakási „velká porodní revoluce“, jako přirozené pokračování ženského hnutí. Porod se humanizoval, zčásti odtechnizoval a do porodních sálů byli vpuštěni otcové. Dříve a přirozeněji k tomu došlo v demokratických zemích, například v tehdejším Československu můžeme mluvit o malé revoluci v porodnictví až v období po té sametové. V mnoha zemích, podobně jako u nás, je stále co měnit a vylepšovat. A tak se před několika lety zrodila myšlenka upozornit na rozpory této důležité oblasti se současnou vědou a legislativou založením tradice Světového týdne respektu k porodu. Vznikla ve frankofonních zemích, dnes už se k ní hlásí řada dalších.

Ústředním tématem letošního ročníku je alarmující nárůst počtu císařských řezů v porodnictví vyspělých zemí.
U nás není zatím výsledné číslo tak vysoké, ale stoupá rovněž: zatímco v roce 1998 byl jejich počet 12,5%, v roce 2006 už 18,7% a v roce 2007 přesáhl hranici 20% z celkového počtu porodů. V dalších zemích Evropy většinou velmi záleží na tom, kde se porod odehrává: veřejné porodnice vykazují nižší počet než soukromé kliniky. Například v Rakousku činil průměrný počet císařských řezů v roce 2006 25%, ovšem některé porodnice ve Vídni až 50%, Řecko veřejné porodnice 41%, soukromé kliniky 53%, Německo 27%, Itálie 37%. V Nizozemí, v zemi s unikátním systémem péče porodních asistentek, činil přitom podíl císařských řezů v roce 2006 jen 14%. Za oceánem je situace obdobná, místy i dramatičtější, namátkou: USA 31%, Brazílie 44% (mnohé soukromé kliniky ovšem až 90%), Mexiko 50%.

Císašský řez je unikátní, život zachraňující operace, která má jistě v porodnictví své místo. V mnoha zemích světa ovšem závratně stoupá procento císařských řezů tím, že miliony žen podstupují tento zákrok zbytečně. Zbytečné operace přitom vystavují matky i novorozence významným rizikům, jako jsou mj. infekce, zranění a úmrtí matek i novorozenců, dýchací problémy novorozenců, potíže v následujících těhotenstvích. Operativní porod přináší i nezanedbatelné obtíže s navázáním prvotní vazby a kojení a možné psychické problémy matky.
Proč je třeba osvěty v této oblasti? Aby matky rozuměly rizikům císařských řezů, aby nevolily císařský řez na přání, aby byly omezeny intervence, které často nejen zvyšují riziko císařského řezu, ale i jinak narušují porod. Pro zdravotníky je pak velmi potřebné zdokonalovat se v poskytování péče při normálním porodu, nikoliv jen v provádění této břišní operace.

autorka: Petra Sovová
Hnutí za aktivní mateřství
www.iham.cz

Více informací naleznete na stránkách www.respektkporodu.cz.

Napsal/a: Petra Sovová

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Anonymní

    Nejen že žena narazí na nepochopení v porodnici, ale většinou i u kamarádek, známých a vlastních příbuzných. Nabízí se otázka, proč jsou ty „poučenější“ ženy, mezi které se počítám, tak vyjímečné a je jich ta málo. Copak je to ostatním ženám fuk, jak se s nimi zachází? Asi ano. Že se vůbec tak hloupě ptám. No vlastně je tenhle komentář jenom povzdech, na toto téma už bylo řečeno a napsáno tolik..

  • Lien

    Tak já jsem se vloni byla v Praze na týdnu respektu k porodu podívat a bylo to opravdu zajímavé. Shlédla jsem film o porodech, kde byly natočeny porody jak domácí, tak v nemocnici, porod sekcí, s epidurálem, pomocí vakuového extraktoru (doufám, že se to tak jmenuje) atd. Dále jsem shlédla dokument o PA tuším v mexiku, která pomohla hodně ženám jak v těhotenství, tak při nepolodnosti, při různých gyn. onemocněních. Byla to paní z nějakého necivilizovaného domorodého kmene, kde se toto umění předávalo z generace na generaci a pomohla tam, kde už by lékaři dávno řezali. TAky jsem byla na kurzu šátkonošů a konečně jsem se osobně setkala s PA, za kterou jsem tam jela a konzultovala jsem svůj stav. Doporučuji každé těhulce, byl to super den.

  • Zdravím!A jsem také toho názoru,že císařský řez je až ta poslední možnost.Zbytečně ženy trpí,ale to je doktorům asi jedno.Dnes berou ženy jako položku,která je dobře zaplacena.Císařský řez na přání si dávají kvůli tomu,že si dopředu pozjištˇovali jak porod probíhá a raději se mu chtějí vyhnout.To je můj názor a možná nejsem sama.Přeji hezký den.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist