Porod bezbolestný nebo ne?

Rubrika: Porod

63156_birth_of_son_2Chtěla bych se trošku zamyslet a hlavně napsat svoji zkušenost o svých porodech.
Mám dvě děti. První jsem rodila před třemi lety v tzv. epidurálu, a druhé před rokem normálně. Musím říct, že v tom byl veliký rozdíl…

Když jsem čekala své první dítě a přiblížil se čas porodu, tak jsem byla čím dál nervóznější. Každý mě říkal, jak je porod hrozný, že by už vícekrát rodit nešli atd. Určitě si dovedete představit, jak jsem se na ten slavný okamžik asi „těšila“. 14 dní před termínem porodu mi odtekla v 6 hodin ráno plodová voda a já chtě nechtě musela jet do porodnice – vyhukaná co mě čeká. Příjem proběhl celkem klidně: zjistili, že voda opravdu odtekla, cítila jsem slabší bolesti a tak mě uložily na pokoj a čekalo se, že se porod rozjede. Každé asi tak dvě hodiny mě chodili kontrolovat a vyšetřovat. Občas jsem měla bolesti silnější, ale pak byly zase slabší. Tak to šlo celý den i noc. Musím napsat, že v noci jsem opravdu moc nespala, ráno jsem byla celá z toho utahaná a už mě to neustálé vnitřní vyšetřování opravdu nebavilo,spíš mi to bylo čím dál víc nepříjemné. Ráno došla toto vyšetření provést, dle mého názoru, taková trošku ráznější doktorka (připadala jsem si přitom – s prominutím – jak když vyšetřuje krávu (bezcitně), tudíž jsem se trochu tomu bránila. „Milá“ paní doktorka naznala, že porod normálně nezvládnu a tak mi naordinovala epidurální anestesii ( když to napíši velmi zjednodušeně tak epidurální anestézie je, že vám do určitého místa mezi obratle vpíchnou anestézii a ta způsobí, že od pasu dolů nic necítíte). Pod představou, že tato doktorka bude u mého porodu jsem s tím souhlasila ) naštěstí v době porodu tato paní doktorka šla na oběd a byl tam lékař jiný). Poté mi konečně po 26 hodinách od odtoku plodové vody píchli oxytocin na urychlení porodu a praskly mi ještě jeden vak s plodovou vodo (samovolně vyteklo jen trošku a to k rozjetí porodu prý nestačilo), a pak už to šlo rychle. Byla jsem v pohodě, vysmátá, protože jsem opravdu nic necítila, ale jen do chvíle když mi řekli, že jakmile budu pociťovat stahy tak mám říct, že budu muset tlačit. Ale ouha – co to je stahy? Byl to můj první porod a já díky epidurálu opravdu nic necítila. Sestřičky mě tvrdili, že už ten stah určitě je a já zase že nic necítím. Nakonec musel zakročit doktor – velice rázně po mně skočil a začal mi celou svoji váhou tlačit na břicho. Tak toto jsem opravdu nečekala. Myslela jsem, že ho v ten moment přinejmenším pozvracím. Nakonec to dopadlo tak, že se nám narodil krásný a hlavně zdravý syn. Po této zkušenosti jsem manželovi tvrdila, že už rodit nechci.
Když jsem čekala své druhé dítě, tak od prvopočátku jsem měla z porodu strach.
Asi 5 týdnů před termínem mě chtěli nechat v porodnici, protože se jim zdálo že by se porod mohl rozjet dřív. To jsem při představě že by syna hlídala celou dobu tchyně odmítla, tak mi dali prášky na uklidnění stahů (musím napsat, že jsem je nebrala – protože u prvního dítěte jsem je brala a pak mi píchali oxytocin). Den před termínem mi v 7 hodin ráno začaly slabé nepřestávající bolesti. To už jsem věděla, že se něco děje. V 9 hodin říkám manželovi :“asi budeme muset jet k „Miloušům““- to je porodnice u Milosrdných bratří, ale protože ten den jsme byli nějak trošku rozhádaní mi jen řekl:“až budeš chtít jet, tak řekni“ a synovi říká:“pojď, budeme si spolu hrát“. Říkám si tak to je teda dobrý ale o půl desáté už jsme jeli. To už jsem začala i brečet (a to snad platí na každého chlapa. Ve 13 hod se nám naprosto bez problémů narodila krásná a zdravá holčička. Porod tentokrát bolel, ale za to jsem věděla kdy tlačit a ta bolest mě nutila tlačit jak o život. Vlastní porod trval opravdu jen chvilku (2-3x jsem zatlačila). A co víc, porod se mi zalíbil, hned bych tam jela znovu. S manželem jsme se pak ještě dlouho bavili když mi vykládal jak už jsem se sestřičky pořád a neustále ptala, až skoro prosila, jestli už můžu tlačit….atd.
Ta „velice příjemná“ paní doktorka už v té nemocnici nepracuje – naštěstí – to bych chodila s břichem asi až doteď
Pokud bych si měla do budoucna vybrat – epidurál už ne. Sice to bez něj bolí, ale dá se to zvládnout. Vím ovšem, že někdy může být porod horší, problémový, pak je lepší se i o této možnosti pobavit s personálem.
Holky, co máte jít rodit! Nebojte, stačí poslouchat co vám radí sestry v porodnicích, ony nejlépe ví co vám pomůže a jak porod urychlit, či jak vám ulevit od bolesti (a nemusí to být zrovna epidurál – jiných možností je spousta). Určitě to všechny zvládnete.Jsme přece šikulky-maminky a na ty naše miláčky se těšíme!!!
Přeji spoustu krásných zážitků z porodu, a že jich opravdu je – obzvláště když tam máte sebou manžela, který má celý průběh porodu nastudovaný teoreticky a pořád do toho kecá. Ale o tom příště.
Mějte se pěkně.

Napsal/a: Marien

Toto taky stojí za přečtení!

Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (20 vyjádření)

  • Anonymní

    Mozem povedat, prezila som vsetko, prvy porod bol sekciou, doma som zistila, ze slabucko krvacam a tak sme radsej sli hned do nemocnice. Tam, ma prijala sestra, prehliadla, no kontrakcie este neboli, mala som pasy na sebe a od 11 v noci do 7 rana lezala na porodnej sale, musim povedat, ze bola to centralna sala, stareho typu, kde jednotlive lozka boli oddelene len plentou. Rano sa prisli pozriet na mna doktori, ktorym zacinala sluzba…a ze ich bolo vela… robili mi vnutorne sono a zistili, ze sa dieta pri kontrakciach dusi. No tak ma nechali este skoro do jednej na obed vytrapit a v okamihu sa rozhodli pre sekciu…ani som sa nestacila spamatat, uz som bola o poschodie vyssie na operacke…po prebudeni som citila bolest v podbrusku, samozrejme, po operacii..bola som v takom strese, ze som sa aj bala opytat niekoho, co sa mi narodilo a ci vlastne je zive a zdrave…no vecer mi ho doniesli ukazat, bol to pekny, zdravy chlapcek..nemala som pri sekcii bolesti,a problemy take, ako pri klasickom porode. Druhe dieta..po skoro 10 rokoch som priviedla na svet uz klasicky, kontrakcie zacali okolo 7 hodine vecer a kedze silneli, tak o poljednej rano som sa rozhodla, ze uz pojdem do porodnice…dovtedy som to oddalovala, ako sa dalo pretoz som chcela co najmenej casu stravit v institucii pod stresom. ked ma prijali a lahla som si uz do novovybudovanej porodnej saly, kde bolo jedno lozko, mala som obavy z klasickeho porodu…ale pri silych kontrakciach, ktore ..asi po napichnuti oxytocinu…. sli jeden po druhom, som nemala cas nad tym moc rozmyslat. ale za to som sa bala az ohromne. Pri bolesti, kde to naozaj nutka tlacit, som na odporucanie lekara a asistentky zacala tlacit…nemusim pisat, ze mi to ani nemuseli vraviet…. tlacila som ako o zivot a myslela si, ze nastala moja posledna hodinka… Vtedy som si povedala, ze uz deti nechcem mat…slzy som mala na krajicku. Ale bola som so vsetkym vysporiadana az po takom jednom tlaceni…samozrejme, kd zena tlaci nepocuje…som dotlacila a zapocula plac dietata…toto si len rodiaca zena vie predstavit, aka ulava to bola, ze mam to z sebou…ale nemyslela som si, ze aj zosivanie asi polhodinove ma bude boliet…sice omnoho menej, ale intenzivne…ale bola som stastna, ze som porodila krasnu a zdravu dcerku. Ked ma po 2 hodinach odviezli na izbu, citila som sa naplnena stastim a aj ked som bola unavena a vycerpana, poslala som manzelovi sms. Potom mi prisli zablahozelat sestricky a doktor, ze maloktora zea zvladne po sekcii spontanny porod, ze som sa hrdinsky drzala, aj ked som si vtedy myslela pravy opak….a z toho vsetkeho mi vyplyva, ze aj ked je to v tej chvili bolestive, stoji to za to..mimochodom, uvazujem este o jednom dietati.

  • Já si dala epidurál kvůli šíleným křížovým bolestem-proti nim jsou ty v břichu nuda a pak mi taky šupli oxytocin a pak sem měla stahy dlouhé 40sekund po 2minutách asi 3hodiny-myslela sem že to nepřežiju-dávali mi kyslík. a pak sem stejně po 22hodinách normal porodu šla na císaře-protože malý byl na mě prostě velký-měl 3800kg.
    Takže bych to příště zkusila vydržet bez epidurálu.

  • Anonymní

    Ceka me druhy porod a me se zacina pomalu jimat hruza. Prvni porod byl proste otresny, 22 hodin dlouhy, po probdele noci doma nasledoval jeste cely den v bolestech v nemocnici, kde mi nakonec pro posileni kontrakci pichli oxytocin. Pet hodin jsem sebou mlatila na stole ve velkych bolestech, muj muz tvrdil, ze jsem mezi jednotlivymi kontrakcemi spala, ale to si vubec nepamatuji, jen mi to pripadalo nekonecne a jedna kontrakce za druhou. Stale jsem asi nebyla dostatecne otevrena a tlacit se mi take nechtelo. Po tech peti neuveritelnych hodinach mi jeste chteli udelat cisare, ale mne uz to bylo fakt jedno. Nakonec se asistentky domluvily, ze mi dve lehnou na bricho, dalsi me nastrihne a ja zatlacim. To vsechno dohromady proste zabralo a muje drahocenne detatko se konecne narodilo. Uf, tak s takovouhle vizi ted do toho jdu podruhe, zacinam uvazovat o epiduralu, ale na strane druhe jsem to prezila uz jednou, tak to treba preziju i podruhe. To dite za to samozrejme stoji!

  • Anonymní

    mám sice rodit až v srpnu,ale už teď vím, že se vším všudy s bolestí se strachem,chci to zažít!

  • Anonymní

    Ahojky,mě porod vyvolávali,nejdřív jsem si myslela,že to taky zvládnu bez epidurálu,jenže když už jsem byla na porodním sále 30 hodin …. jo čtete dobře! :o(
    …a otevřená na 4cm s opravdu už nesnesitelnými bolestmi
    tak jsem si o něj zažádala,dostala jsem ho a cítila jsem se jak v nebi. 2 hoďky jsem si úplně odpočala,pak mi opět začaly mírnější bolesti,ale ty už jsem zvládala v
    poho.Asi za dalších 7 hodin … ale ty fakt strašně utekly,jsem byla na 10cm a mohla jsem tlačit…jenže
    malé přestávalo po kontrakcích bít srdíčko,tak jsme museli rychle na sál,na CS. Díky napíchlému epidurálu,jsem byla při vědomí a malou jsem viděla hned jak ji vytáhli,takže jsem byla nakonec ta nejšťastnější
    maminka pod sluncem. A z epidurálu mi nic nebylo,naopak
    jsem byla i po císaři čilejší než mnohé maminky po normálním porodu.Takže holky co máte rodit – nebojte se říct si o cokoliv, určitě vám v porodnici rádi pomohou.

  • Ahoj jarmuschko – v tom ti rozumím, taky mě všichni přesvědčovali, ať si domluvím „císaře“, jako že jsem malá a ty bolesti a tak…ale já jsem nechtěla -vymlouvala jsem se, že nechci jizvu na břiše apod. ale ve skutečnosti jsem chtěla „dokázat porodit dítě“ – normální cestou, přirozeně (teda s epidurálem bych prosila, pokud možno…:-)),samozřejmě, pokud by nebylo vyhnutí, tak bych souhlasila, ale můj ošeřující porodník se o event. sekci vůbec nezmiňoval, říkal, že miminko je také spíše drobnější…nakonec jsem rodila 6 dní po termínu, spontánně, s epidurálem, porod trval 7,5 hod. od prvních kontrakcí a Prokop měl 3,54 kg/52 cm, bylo větší šití, ale jinak celkem v pohodě..a jsem na to hrdá:-) (protože naprostá většina mých kamarádek – matek, co se týče porodní váhy dětí, zásadně nepřekračuje hranici 3 kg, tak jsem sklidila obdiv i po této stránce)

  • jarmuschko, nezoufej… moje kamaradka s dvojcatky mi tuhle rikala, ze ten jeji porod byl sice kratsi, nez u prvniho chlapecka, ale hrozne nerada na nej vzpomina… (v podstate, kdyz mela jedno venku, rekli:… „a ted to druhe, tlacte… „)
    Takze ted ma tri deticky a vi, ze tim konci. 😉

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    …kvůli mému zdravotnímu stavu se holčičky narodily předčasně, CS v celkové anestezii…
    Možná budu někomu připadat divná, ale bez „vědomě prožitého“ porodu se cítím být jaksi „neúplná“…
    Třeba mi bude ještě dáno…
    ;o)

  • Poprvé jsem rodila v malé porodnici,kde dávali epidurál opravdu neradi.V podstatě mi to vymluvili,bez jakýhkoliv argumentů.Podruhé jsem rodila v Ostravě Porubě,kde se epidurálu vůbec nebránili a já jsem si dělala srandu,že si nechám píchnout hned dvojitou dávku.Vše dopadlo jinak.Bolesti mi začali v 6 hodin,v 7 jsme vyjeli a v 9 jsem porodila,takže jsem epidurál nestihla a ani jsem si neužila veškerého komfortu téhle porodnice.Oba porody byli nádherné a rychlé a to i přes to,že oba kluci vážili přes 4 kila.Asi je to i z velké části o tom,jestli je maminka v pohodě ,jak k tomu přistupuje a taky na personálu.Holky ať s epidurálem,nebo bez,prostě to stojí za to a je to opravdu nezapomenutelný zážitek.

  • Anonymní

    Já rodila 2x a mám naprosto odlišné zkušenosti, možná to je tím že mezi mými dětmi je 18let rozdíl.První syn se mi narodil v mých 18letech a ještě za ,,totáče´´.Ještě dnes když si na ro vzpomenu mě obcházejí mrákoty!Přístup šílený, nechali mě několik hodin v noci samotnou vyjukanou na ,,hekárně´´trpět jen když si otráveně odskočili od kafíčka a cigaretky mě (otravu otravnou) zkontrolovat mi ještě stačili vynadat že jsem jim zakrvácela postel.Porod se táhnul 15hod a ke konci jsem už byla tak vysílená že jsem usínala mezi kontrakcemi.Vrchol byl na konci když už jsem neměla sílu tlačit,brutálně mi hupli na břicho.I přesto jsem nyní chtěla rodit přirozeně bez epiduralu.O přístupu, naprosto skvělém personalu, možnosti mít otce u porodu ani nemluvím.Byl to konzert!Epidural jsem nakonec dostala kvůli urychlení ale musím říct že jsem cítila naprosto vše,jen bolesti byli snesitelnější a kratší(necítila jsem začátek a konec bolesti).Musím říct že po této zkušenosti bych do toho šla znovu a beze strachu. jsou to dva absolutně nesrovnatelné zážitky.

  • Rodila jsem 3x a pokaždé to bylo jiné, vždy přirozenou cestou, bez epiduralu. při prvním jsem si říkala, co na tom bylo, že těch 20 minut bolesti na konci musí přece vydržet každá! :o) Pře druhém jsem si říkala, že 20 minut bolesti zase nějak přežiju. Doba byla kratší, bolesti horší. A třetí? No to jsem myslela, že zahynu :o) prý je první dítě darované od Pánaboha. Co vy na to, vícerodičky?

  • Tak to by se mi, Marcelo, taky nelíbilo. Hlavně ten pěkný výrok porodní asistentky. Možná by jí víc slušela lopata než se starat o těhulky. No nic, budu jenom doufat, že na tak příjemnou dámu nenarazím.
    Jinak první porod jsem měla s epidurálem. Původně jsem sice všechno chtěla zvládnout sama, bez jakýchkoliv utišujících prostředků, ale všechno dopadlo jinak. Porod mi vyvolávali dřív, dítě bylo trošku větší a pořád nechtělo ven. Po několika hodinách už jsem neměla sílu na nic, natož tlačit. Tak mi píchli epidurál, já si odpočinula a byla pak schopná zase tlačit. Jinak by se také mohlo stát, že by použili kleště, což je podle mě tisíckrát horší varianta. Po epidurálu mi nic nebylo, ani bolest hlavy, ani ochrnutí, prostě nic. Kdy mám tlačit jsem přesně věděla, člověk jenom necítí tu ostrou bolest, jinak všechno vnímá.
    Druhý porod byl velmi rychlý (tedy jak pro koho, pro mě to bylo přímo bleskové – od prasknutí vody asi 3 a půl hodinky :)), ale bolest při něm byla pro mě nesnesitelná. Myslela jsem, že mě to roztrhá. Žádala jsem zase o epidurál, ale nedali, porod by se tím zbrzdil.
    Co tím vším chci říct? Ne vždy to závisí na přání nebo nepřání rodičky. Situace se může vyvrbit zcela jinak, než jsme dopředu předpokládaly (přály si). Proto jaksi nemá smysl předem tvrdit – já epidurál chci nebo nechci. Všechno by se mělo odvíjet od konkrétní situace.

  • Anonymní

    Chtela bych vam vsem napsat jaky porod jsem mela ja.
    Od roku 2003 ziju v Nizozemi a tady se rodi uplne jinak a vetsinou doma. Ja cekala prvni dite, tak jsem si prala jit rodit do nemocnice. Uz to byl prvni problem. Bez doporuceni od porodni asistentky to jde jen kdyz si sama porod zaplatite. Mela jsem stesti a dostala ho (i kdyz s problemy, protoze jsem zdrava).
    Porodni bolesti zacali asi v 1 hod v noci. Po domluve, ze jdu do nemocnice, jsem asi v 6 hod rano volala porodni asistentku, ktere mela prijet skontrolovat, jestli uz je cas jet do nemocnice. Asistentka neprijela ale rekle, at prijedeme k ni do ordinace asi za hodinu(nutno ric, ze jsem mela uz opravdu velke bolesti).Tak jsem tedy za hodinu vyrazili. V ordinaci nas nastasti uz cekala. Vysetrenim zjistila, ze jsem na 4 cm otevrena a muzeme tedy do nemocnice. Odchazeli jsme k autu a prisel stah a ja bolesti klesla na kolena. Misto povzbuzovani at dycham, mi asistentka rekla „chovej se normalne“. nemela jsem silu neco odpovedet. Tak jsem se tedy nasoukala do auta a jeli jsme do nemocnice. Asistentka ve svem aute za nemi. V aute mi odtekla voda a me se trochu ulevilo. Cesta z auta na pokoj kde se rodilo mi pripadala nekonecne dlouha.(Cesta z ordinace do nemocnice trvala asi 15 min). Kdyz me vysetrili, byla na 10cm otevrena mohla jsem hned zacit tlacit . Dcera se narodila asi 5minut po prijezdu. Siti probehlo bez jakehokoliv umrtveni. Asi za 6 hodin po porodu jsem sla domu.
    NUtno rici, ze me doma cekala pani, ktera asi tyden (6hodin denne)mi se vsim pomahala samozrejme i dcerou.
    takhle presne probehl porod v nizozemi. Jiny kraj jiny mrav. Nekomu se tohle muze libit, ale me osobne se to nelibilo. Kazdy at si udela obrazek sam.
    Marcela

  • xjannickax

    myslím si,že pokud mám někdo nižší práh bolesti a porodní bolest by tím pádem byla pro něj nesnesitelná,byla bych pro epidurál.ale já osobně bych si ho nevybrala..ty možné komplikace po..a nejsou vyjímečné( bolesti hlavy,dočasné ochrnutí,točení hlavy,závratě,zvracení) si myslím za to až tak nestojí.

  • Já souhlasím s Pomněnkou, každý bolest vnímá jinak, takže zaleží, jak se každý rozhodne. Myslím si taky, ale že jsme všechny dopředu dost vyplašený, protože vlastně žádná poprvé neví do čeho jde, ne?Já jsme „epidurál“ nechtěla, naopak já se bála, abych třeba neochrnula, kdyby mi to píchli blbě.Ale porod jsem měla naštěstí pohodovej, malá byla venku raz dva, bolest jsem si „překřičela-přehekala“ a šití?…no to když jsem viděla malého broučka, jsem ani necítila a to jsem byla šitá dost i vevnitř.Fakt asi záleží na posouzení doktora a jak se každá cítí. Já můžu říct, že už se na další porod těším.

  • Souhlasím Evi s tím šitím.S epiduralem to bylo jen tahání,u druhého porodu mi píchli jen nějakou injekci proti bolesti a to šití bylo mnohem horší.

  • Já teda epidurál chtěla. Hrozně jsem se bála bolesti. Pravda první porod … člověk neví co to vlastně bude. Teď jsem těhotná podruhé a jestli to stihnu, tak si ho nechám dát taky.
    Měla jsem dost silné bolesti, že jsem ani chodit nemohla a radši jenom dýchala a čekala kdy už přijde ten anesteziolog. Měl jakýsi neodkladný případ, tak to trvalo o hodinu dýl, ale jsem moc ráda že přišel. Byl úplně úžasný. Hrozně mě povzbudil. Když mi ho píchal, tak jsem byla otevřená na 4 cm a pak jsem se během chvilky otevřela na 10 a bylo to. Sestřička mi řekla, že už klidně můžu tlačit, protože jsem otevřená dost, tak jsem tlačila. To že jsem necítila stahy, to vůbec nevadilo. Prostě jsem slepě poslouchala sestru a dělala to co chtěla ona. Během chvilky se malá narodila.
    Strašný strach jsem měla se šití, protože mě snad úplně všichni strašily, ale díky epidurálu jsem cítila jenom tahání. A to mě malá natrhla dost. Ne zvenku, ale zevnitř, takže se tomu nedalo zabránit nástřihem. Šila mě taková rázná paní doktorka asi hodinu a půl a to bylo asi to nejvíc nepříjemný z celýho porodu.
    Opravdu doufám, že tentokrát epidurální analgezii (protože anestezie je trošku něco jiného) opět stihneme.
    Myslím si, že se má každý rozhodnout jestli to mírné riziko podstoupí nebo ne dostatečně dopředu, protože epidurál jde přece jenom dát pouze na začátku porodu. A je zbytečné se potom trápit a říkat si: „…proč jsem si o ni neřekla?“
    Opravdu můžu jenom doporučit.

  • Já jsem u prvního porodu epidural chtěla.Slyšela jsem o něm jen samou chválu a taky jsem měla strach z velkých bolestí.Naštěstí jsem bolesti neměla žádné a tak jsem si říkala jestli epidural není zbytečný,ale p. doktorka,která nás rodila mi řekla,že se porod po epiduralu možná urychlí a tak jsem si ho nechala píchnout.No bolesti nebyly žádné a s tlačením jsem měla taky problémy,protože jsem ty stahy prostě necítila.Nicméně u druhého porodu jsem ho chtěla taky,ale tentokrát už se nestihl,kdy tlačit jsem věděla přesně a ta bolest nebyla zase tak strašná.

  • Pomněnka

    Kzdy ma jiny prah bolesti, stejne tak i pristup k porodu. Pro nekoho je epidural lepsi, diky nemu se uvolni, pomuze psychicky. Ja jsem ho nechtela a ani nepotrebovala. Bolelo to, ale stalo to za to. Ale nic proti epiduralu, je to kazdeho vec.

  • Anonymní

    Musím se přiznat, že s Marien až tak nesouhlasím. Všechno není tak černobílé a určitě záleží na personálu. Náš brouček se narodil na jaře také s epidurální analgesíí a s fantastickým personálem v Jablonecké porodnici. Samozřejmě jsem měla z porodu strach, ale díky této anestezii proběhl doslova s úsměvem a ráda na něj vzpomínám. Vůbec není pravda, že bych od pasu dolu nic necítila, věděla jsem naprosto přesně, kdy stahy probíhají, ale necítila jsem bolest- pouze tlak. Byla jsem schopná porod „řídit“, jen jsem nebyla tolik vyčerpaná z předcházejících x-hodin stále se opakujících bolestí. A věře, vím, jak to bolí, protože ve chvíli, kdy cca 3hod před vlastním porodem anestetika přestala působit, modlila jsem se, aby už přišla sestra a dala mi další dávku.
    A proto kudy chodím, blahořečím tomuto skvělému vynálezu medicíny! Zuzka

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist