Kde porodit – nemocnice nebo doma?

Rubrika: Porod

237321_hospital_roomPoslední dobou se hodně mluví o porodech. Vždy se o tom mluvilo, jenom teď se o možnosti porodu více mluví veřejně. V televizi, v časopisech nebo na internetu najdeme spoustu informací. Každá maminka chce svůj porod prožít co nejlépe a bez komplikací. V příjemném prostředí a pěkném pokoji…

Už před porodem si zjišťuje, která porodnice je nejlepší, co maminkám nabízí, jak vypadá porodní sál a pokoje pro šestinedělky.
Můžu Vás ujistit, že v době porodu nezáleží na tom, jak vypadá porodní sál, ale na lidech, kteří jsou s Vámi. Někdo blízký, sestřičky a lékař. Jde hlavně o přístup a jednání lidí kolem Vás. Dneska už spousta nemocnic nabízí možnost výběru, jak chce žena porodit. Na porodní stoličce, ve vaně, v dřepu … atd. Už to není jak před několika lety – lehnout si na porodní stůl, nohy nahoru a tak být až do konce porodu.
Některé maminky chtějí rodit doma. Nejsem toho zastánce a tyto maminky nechápu. Pro dítě chci to nejlepší a nikdy nemůžu vědět, jak se porod bude vyvíjet. A dobrovolně ohrozit dítě, jenom proto, že chci rodit doma? To ne.
Když jsem rodila dceru, porod byl bez problému, ale ke konci už problém byl – omotaná pupeční šňůra kolem krku. Být doma, nevím, jak by to dopadlo. Zatímco v nemocnici se dceři dostalo hned potřebné péče.
Po druhém porodu se mnou na pokoji ležela maminka, která měla dlouhý, vyčerpávající porod se šťastným koncem díky lékařům. Miminku se nechtělo ven. Maminka porodila hlavičku a dál miminko nechtělo. Nebýt lékařů, maminka ani miminko by nemělo šanci. Nechtějte vědět, co se pak dělá, aby se zachránila alespoň matka.
I když je porod bez komplikací, chcete opravdu riskovat možnost, že se něco stane? Čekat, než přijede sanitka? Co když nepřijede včas? Nemusí se nic stát, ale může.
V čem je porod doma jiný? V nemocnici máte čas nabrat trochu sil. Dítěti a matce se po porodu dostane lékařská peče. Jasně, lékařská strava nic moc, ale těch pár dnů se dá vydržet. Důležité je přece zdravé miminko. Maminky, neriskujte jejich život kvůli svému rozmaru. Nemocnice ani lékaři tady nejsou na okrasu, ale pro nás, pro lidi.
Každá nemocnice je jiná, ale dnes si můžete vybrat, kde budete rodit. Proto se přece do ní jdete před porodem podívat. Zajímejte se také o to, jací jsou doktoři a hlavně sestřičky. S těmi budete v kontaktu nejčastěji.
Všem maminkám přeji krásné, zdravé děti a porod bez komplikací.

Napsal/a: nuninka

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)

  • Anonymní, dovolím si nesouhlasit, sama mám dvě děti, a pokud bych se rozhodla kdysi rodit doma, syn by dozajista nebyl tady. Bezproblémové těhotenstív jistně neznamená bezproblémový porod-jak se někde píše. Já byla celé těhotenství v pohodě, bez problémů, do práce jsem chodila téměř do konce, dělala jsem fyz. práci, takže všichni jsme čekali porod raz dva. jenže v noci mi odtekla plodová voda, víc jak den se snažili porod vyvolat, bez uspěchu, takže nakonec musel nastoupit císařský řez, protože jinak by malýho nevytáhli. Promin, ale určitě je nesmysl, jak píšeš, že kdybys rodila doam,byla bys bez komplikací. Jak to víš? Mohlo se stát ledascos a ani zkušená asistenka v takových případech bez přítomnosti lékaře mnoho nezmůže. O tom nástřihu tě samozřejmě měli informovat, A dotaz, jestli chce žena nástřih mi přijde trochu zcestný-pokud nástřih přijme, bude potom sešitá, bude mít možná nějaké problémy, ale pokud nástřih odmítne? Prostě ta procházející hlavička ji potrhá mnohem hůř než nastřižení……Je mi líto, žes měla takovou neblahou zkušenost, já poprvé jsem byla taky s ledasčím nespokojená-třeba jen to, že po odtoku plodové vody syn zůstal v bříšku ještě nějakých 52hod-můžu děkovat nevím komu, že je v pořádku, a to jen díky panu primáři, který přišel do práce a všechny tam „sprdnul“ a jelo se na sál…přístup někdterých sester taky děs….ale v dnešní době je množné si vybrat a prohlídnout porodnici a posbírat zkušenosti od jiných mamin už dost předem, takže si myslím, že je docela velká šance takových neblahým zkušenostem se vyhnout.

  • Anonymní

    Zdravím všechny, já jsem rozhodně pro porod doma. V porodnici jsem rodila před 10 lety a už nikdy jsem nenašla odvahu si to zoopakovat. Následky si nesu do dnes, jak fyzické, tak psychické. Protože mi špatně spočítali termín, byl porod vyvolávaný. Byla jsem na kapačkách, celou dobu monitorovali plod a vrcholem všeho bylo, že sestra chodila každých 10 minut mě vyšetřovat. Bylo to něco strašného. Takto jsem rodila 32 hodin. Když jsem se sestry na něco zeptala, dostalo se mi odpovědi, že to není moje věc. Nejhorší na célém porodu byl ale nástřih, byla jsem střižená až ke konečníku, špatně sešitá a následky mám do dnes. Stehy mi vytáhli po třech dnech, pochopitelně ještě nezahojená rána se rozjela, no hrůza. Vůbec nechápu jak je možné, že v České republice se Vás nikdo nezeptá, zda nástřih chcete, nebo proč Vás alespoň neinformují. Tohle mrzačení se děje úplně automaticky a bez postihu. Tady rodící žena nemá žádná práva. Toho všeho bych byla ušetřena, kdybych rodila doma. Mnohé komlikace, které u porodu vzniknou jsou zaviněny zdravotnickým personálem. Je s podivem, kolik v poslední době umírá rodiček, právě rodících v porodnici. A protože je to v porodnici, opět je to v pořádku, nikdo nezkoumá, čí to byla chyba. Nebo záměna miminek, jak je možné, že něco takového se děje „v bezpečné porodnici s odborným personálem“? A opět nikdo nenese žádnou zodpovědnost, protože se to stalo právě v porodnici. Samozřejmě, jsou ženy, které chtějí rodit v porodnici, ale jsou i ženy, které chtějí rodit doma, zejména po předchozí velmi špatné zkušenosti, a proto by mělo být umožněno obojí. Ve všech vyspělých státech EU má žena možnost volby, nikde se ženy zbytečně nemrzačí, špatně a neodborně provdenými nástřihy. Nikde neumírá tolik žen, právě u porodu v porodnici jako v ČR. Já fandím všem, které se rozhodnou pro porod doma, protože kdybych doma rodila já, byla bych bez komplikací a určitě bych měla ještě alespoň jedno další dítě. Po mé děsivé zkušenosti už k tomu nikdy nejdu odvahu. Jana

  • Anonymní

    Ahoj,
    plně souhlasím s autorkou článku. Rodila jsem jen jednou, miminko bylo obráceně, pánví dolů a jednou nožičkou dolů a druhou nahoru, já jsem navíc hodně hubená, takže přirozený porod koncem pánevním nepřipadal vůbec v úvahu. Porod přišel brzy, o šest týdnů dřív a začal krvácením. Na péči nejmenované porodnice si můžu sice spíše stěžovat, než ji chválit, čekaly se SC tak dlouho, jestli se náhodou nezačnu otevírat a jestli si chlapeček i druhou nepřehodí nožičku nahoru, až byl polomrtvý, odlučovala se mi placenta, ke konci už neměl skoro žádné ozvy, po 24hodinách kontrakcí jsem nebyla otevřená ani na cm. Na jednu stranu můžu vše chápat, při dnešním babyboomu to jedna sestra nemůže ohlídat, ale problémových nás tam zase tolik nebylo… Nicméně zůstat doma, nenechat se odvézt do porodnice, by způsobilo, že já i chlapeček bychom neměli ještě v době našich babiček žádnou šanci na přežití. Sice jsem pak ještě dostala zánět do dělohy, problémy jsem měla půl roku po porodu, ale chlapeček vše zvládl a dnes se má čile k světu. Chodí, mluví, objímá mě, prostě je šťastný a já s ním. Další miminko si asi hodně rozmyslím, ale když jsem ho viděla ležet v inkubátoru, tak i přes ty hadičky jsem věděla, že je o něj postaráno a že to zvládne.
    Děkuji všem doktorům a sestrám, kteří se o něj ihned po SC postarali, oživili ho, chovali ho, než jsem mohla chodit, a naučili nás společně papat, i když nám to kojení nakonec díky mému zdravotnímu stavu dlouho nevydrželo. Nebýt porodnice a novorozeneckého oddělení, opravdu bychom dnes ani jeden nežili.
    Takže, milé maminky, stávající i nastávající, nepřemýšlejte a nehazardujte se životem někoho, kdo o tom nemůže rozhodnout. Pokud se Vám péče porodníků nelíbí, řekněte jim to, ale neriskujte život těch malých tvorečků. Vždyť nikdy nevíte, co se může stát. Která z Vás by si dokázala odpustit, kdyby to, nedej Bože, nedopadlo vše dobře?

  • Zdravím Brmbulku,rodila jsem také na fifkách v Ostravě-:))A k tomuto celému snad jen,že tu největší míru a zásluhy skutečně nemají lékaři,ale porodní asistentky.Lékař je spíše až na komplikace,ale když by doma nebyl po ruce,tak by se to teprve poznalo!Opravdu si myslím,že přístup se stále zlepšuje,ale jak už bylo mockrát řečeno,vše je v lidech.A tím i v nás,pokud se bojím zeptat jestli můžu to nebo ono,tak to mít nebudu.Takže bu´dme aktivní maminky,ale vždy s ohledem na možnosti daného zařízení nebo si vyberu jiné.I když někdy je to tak rychlé,že si vybrat asi nestačíme,že??

  • Anonymní

    Já klidně porodím v porodnici, ale po porodu chci domů. Nedělá mi dobře být někde zavřená. Při druhém dítěti jsem byla na pokoji s velmi nepříspůsobivou spoluobčankou a její mnohočetné návštěvy, kdy mužská část nevybíravě komentovala mé kojení mi opravdu nevyhovovaly. Nadstandart je skoro vždy obsazený protekcí. Po porodu prostě chci ihned domů, do klidu. Proč to ministr stále nechce pochopit. Asi proto, že je to chlap a nikdy nezažil potupnosti, kterým je žena v porodnici vystavena. Pokud někdo víte o porodnici, která mi mé přání splní, dejte mi prosím vědět : julideri@seznam.cz

  • TAk já bych teda doma rodit nechtěla, to z toho důvodu, že si myslím, že tto miminko opravdu potřebuje péči doktorů, já bych se hrozně bála, že bychom mu mohli nějak ublížit. Při porodu do mě nikdo nic necpal, koupila jsem si Yal, což mi vůbec nevadilo, (raději než si vědomě po… miminko)manžel tam mohl být se mnou, porodní asistentka byla moc milá, což se o doktorce říci nedalo, ale tu jsem už pak nikdy neviděla. Švagrová teď rodila docela dlouho, malý měl omotanou pupeční šňůru okolo krčku a nedýchal… Potřeboval kyslík… No a co doma v takové situaci? To nikdo nepředvídal. Nikomu tento způsob nevyvracím, jen já bych to nebyla ochotná podstoupit. Samozřejmě také všem přeju zdravá miminka!!

  • Stanleynka

    já si myslím, že keždý by měl dělat to, co uzná za vhodné, a jak to cítí. Proto mi příde trošku scestné radit všem maminkám, aby určitě do porodnice za každou cenu šli, i kdyby to tam bylo nevím jak vyhlášené. Já teda jsem a zároveň taky nejsem zástancem porodů doma. Malou jsem rodila v porodnici a starostlivost byla opravdu supr. Přístup asistentky, která byla celou dobu u mně a radila jak mám co dělat, přístup doktora, který, když se malá narodila, nám potřásl oboum rukou, a gratuloval, že máme nádhernou dceru. Ale i tak bych opravdu jednou chtěla zažít porod doma. A proč? asi taky pro věci, které tady opisovala Sonča, to, že i když vám řeknou, že rodíte fyziologicky, vlastně samotný porod urychlují lékmi, cpou do vás něco, aby kontrakce byli slabší nebo silnější, nebo vám píchnou plodovou vodu, aby se to urychlilo. A pak vám dítě ukážou na dvě minuty a na celou noc ho strčí do inkubátoru,a by mu bylo teplo. To že nejste s ním, že ono je z toho celé zmatené, nikomu nevadí. Co se klystýru týká, mně to celkem prospělo, krásně jsem se vyčistila, měla jsem pak takový lepší pocit. Ale i když ten přístup byl super, i tak po asi dvanácti hodinách kontrakcí doma, kdy jsem se krásně otevírala, jsme přišli do porodnice a ono bum a dalších asi pět hodin jsem se neotevřela skoro vůbec. Myslím, že to bylo i tím, že jsem nebyla ve „svém“ prostředí. A ono vůbec, u porodů doma vs nikdo neprohlíží sespodu, nic do vás necpou a asistentka spíš přihlíží. Po porodu je děťátko u vás a nemusíte se hnout od něj ani na krok. Světlo hudbu a vlastně všechno si uděláte jak vy uznáte za vhodné. Ale áno, to riziko, že se něco stane tu je. A v západních zemích, kde jsou porody doma rozšířené je ovšem taky samozřejmostí, že dole pod barákem stojí sanitka pro případ nouze a u vás je lékař, který nemusí vůbec zasahovat, ale je tam! Zatímco u nás, když někomu žena řekne, že bude a chce rodit doma, tak každý na ní kouká jak na blázna! Tu se přikláním taky k Lussy, která to napsala, jak to opravdu je! Proč z nás žen dělají pacientky a proč se i 20 let po změně režimu najdou lidé a taky lékaři, kteří z porodu udělají téměř hororrový zážitek? Vždyť porod není jen o bolesti, ale hlavně o tom, že přivádím na svět nového človíčka. Asi nikomu by se nelíbilo, aby ho vytáhli z tmy na světlo, kde ho chytí neznáme ruce a začnou všelijak natahovat aby skusili, jaké skore bude mít. A porod je taky „událostí“ pro maminku, tak proč by neměla mít možnost si jej udělat a zařídit tak, aby jíto, i když má bolesti, bylo co nejpříjemnější a ne aby z toho měla zbytečnou hrůzu. Asi trošku přeháním, dnes to už ve většině případech není jako v časech, kdy rodili naše maminky, a taky mnoho budoucích matek si začíná uvědomovat, že porod je záležitostí, kterou chtějí mít co nejvíc ve svých rukách.
    Na druhou stranu, určitě souhlasím s tvrzením, že je zodpovědné a hlavně důležité předcházet případným komplikacím, což je ve většině případů zaručené když je žena v porodnici. Vlastně i proto jsem já doma nerodila. i proto, že jsem se případných komplikací bála. každopádně ale je na každej nastávající mamince, jak se rozhodne. Takže jestli už doma nebo v porodnici, porodům zdar:)

  • Já sama bych se porodu doma bála, ale maminku, která se pro to rozhodne, dovedu pochopit a dokonce taky jednu takovou znám. Osobně jsem při prvním těhotenství vybírala porodnici, kde bych mohla rodit co nejpřirozeněji, protože věřím, že porod je přirozená záležitost a že ve většině případů není nutný žádný zásah zvenčí, ať už jde o klystýr, holení, nástřih, epidurál nebo látky na zesílení nebo naopak zeslabení konktrakcí. Takže moje volba byla jasná – Vrchlabí, protože žádná jiná porodnice nenabízela podobný přístup k rodičce – ne jako k pacientce, jejíž porod je třeba zvládnout, ale jako k nastávající matce, které pomohou porod zvládnout.

  • vite ono je to jako se vsim….nenajdete dobrou a spatnou porodnici…skolu…postu….urad….ale spatnou a dobrou lekarku…..ucitele…postacku….urednici…takze i v te sebelepsi porodnici muzete narazit na spatneho lekare a na spatne skole na vybornou ucitelku..

    tady je to o porodnicich tak napisu co se stalo mne….rodila jsem v Ostrave na fifejdach…vyhlasena vyborna porodnice…..kdyz mne v noci sestricky kontrolovali…i s lekarem…..rikali to bude jeste na dlouho….s tim ze lekare poslali spat…..po deseti minutach prisli zpet….a rikali ze porod asi bude rychlejsi…ale at se snazim vydrzet co nejdele….ze panu lekari konci sluzba brzy rano….a ze ma vice porodu s problemy……no jenze ono se to jaksi zadrzet neda ze?…zacala jsem rodit….byli u toho sestricky…a nastetsi to slo tak rychle a pohodove je malej byl na svete co by dup….a ten lekar prisel uz skoro po vsem….sedl si mi k rozkroku a chtel zacit sit…i kdyz videl ze nejsem nastrizena….a i sestricky mu rikaly ze nebylo treba hraz nastrihavat…trval porad na svem…netusim proc…..az jsem zacala rvat at me necha….odesel beze slova…..tak asi tak…timto dekuji moc porodnim sestrickam z Fifejd….

    tak asi tak:ú))

  • Ano, pokud je otázka nastavena takto, jsem jednoznačně pro porodnici. Ale přestože jsem se snažila vybrat si porodnici, která mi připadala jako nejlepší volba, nebyla jsem spokojená. Rozhodně mohlo být mnoho věcí jinak. V tomto dávám za pravdu Sonče, která mi mluví z duše.
    Jenže změna přístupu personálu v porodnicích je opravdu ještě běh na dlouhou trať.
    Přikláněla bych se proto ke třetí variantě – porodním domům. Jenže i ty narážejí na legislativu a díky neexistenci smluv s pojišťovnami maminka platí docela vysoké částky. Poplatky za pobyt v nemocnici se s tím nedají vůbec srovnávat. Škoda, že není vůle ze strany MZ ČR dát alternativu maminkám, které prostě do běžné porodnice nechtějí. Ať už zlegalizují porodní domy nebo domácí porody.

  • Helenko,to mě mrzí:-(-jen k té jizvě-masírovala a mastila sis ji po porodu ? K

  • Anonymní

    No nevím, ale po zkušenosti z porodnice bych doma klidně rodila. Neposlouchají, jsou nepříjemní, s kojením poradí až když dítě nepřibývá a to ještě stylem: „tak co s vámi maminko uděláme!“
    A i když jsem rodila CS, dodnes si myslím, že to bylo jen pro to, že mě stresovali a tím pádem i miminko. Mimču ani v nejmenším nic nebylo a kdybych měla klid, určitě i ozvy by byly lepší (ani nezkoušeli nechat mě trošku projít, byla mi zima, stále na monitoru :-(), to se pak nemůžou divit, že když já mám tep dvojnásobný, tak mimčo také.
    Rekonvalescence na houby, jizva dodnes bolí..
    Helena

  • Lussy

    Já bych doma také nerodila,ale ne proto,že to považuji za nezodpovědné vůči sobě či miminku,ale proto,že bych k tomu neměla odvahu.Jelikož znám jednu maminku,která rodila doma,vím,že to není jednoduché.Bez komentáře bych ponechala porody doma,kdy maminka porodí,aniž by předtím chodila na lékařské kontroly atd. Ale ta maminka co znám,rodila své třetí dítě. 2x rodila v porodnici,kde byla max. spokojená,ale pak porodnici zrušili a nenašla jinou,kde by jí nabídli to,co od porodnice očekávala. A tak se začala pídit po domácích porodech a nakonec do toho šla. Nejdříve musela najít gynekologa,který by jí neodsoudil za to,že chce rodit doma,pak musela chodit častěji než jiné ženy na kontroly,mnohem víc dodržovat životosprávu,vůbec žádné léky atd. Protože jak mi vysvětlila,aby mohla rodit doma,tudíž přirozeně,bez lékařské pomoci,musí být tělo naprosto čisté aby až porod přijde,šlo všechno samo,jen pomocí hormonů v těle.Když píšu bez lékařské pomoci-někdo si možná myslí,že porod doma=maminka porodí např. ve své vaně nebo se své posteli,pak dítě vykoupe a hotovo(samozřejmě hodně zjednodušeně řečeno).Ale tato maminka si musela za 6 000 zaplatit porodní asistentku (také není jednoduché jí sehat), s kterou byla neustále v kontaktu a která k nim domů k porodu přijela,asistovala u porodu,miminko zvážila, zkontrolovala,pomohla s odloučením placenty atd. Ano,můžete namítnout,co by se dělo,kdyby porod neproběhl takto OK, to nevím,jen vím,že nic není černobílé.A vím,jaký ta maminka měla problém s rodným listem (to normálně zařizuje porodnice),nebo s očkováním,které se dává v porodnici.Jo a taky musím připomenout,že aby mohla rodit doma,musela mít pediatra (opět problém sehnat ho),který jí musel dát písemně,že do 24 hodin od porodu miminko zkontroluje.Prostě,pokud chcete rodit doma,není to jednoduché. Já jsem rodila v porodnici,na porod doma si netroufám a tak vím,že další dítě porodím v nějakém centru aktivního porodu,kde budu „jako doma“ a zároveň doktor nablízku.

  • Souhlasím s pisatelkou článku:-) Po vyčerpávajícím dlouhém porodu,který byl nakonec ukončen SC ani nemůžu jinak:-)
    Byla jsem opravdu ráda,že jsem se tam NAUĆILA kojit-každé dítko totiž není miláček a nesaje vzorově. Můj prcek byl drak a když mu mlíčko neteklo jak mělo tak řval a řval a řval a já bych brečela s ním:-/
    Taky jsem se potřebovala vyspat,prostě jsem byla šíííleně unavená.
    Jídlo nebylo nic hrozného-všechno se dalo sníst a úpřímně na nějaké hody jsem ani neměla náladu. Byla tam k dispozici lednička a manžel mi donesl šunku a sýr:-)
    Čistou nažehlenou košili jsem si mohla vzít klidně 5x denně-podle potřeby. Byla jsem tam 7 dní a bylo to akorát. Nechápu přirozeně rodící maminky že tolik pospíchají domů. Většina z nich má taky jizvy…ono je lepší rovný řez než se někde natrhnout,že..a nemůžou ani pořádně sedět.
    A to,že má miminko hned po porodu 100% péči,všechna lékařská vyšetření,očkování atd..to je přece PLUS ne ? Jak by jste se dívaly na porod doma,kdyby Vaše dítě mělo srdeční vadu? a není pravda,že se na to vždy přijde na ultrazvuku. K

  • frančice

    Také bych do porodu doma nešla ani za nic. Při prvním porodu jsem byla dost vyjukaná a trval dost dlouho na to, abych si to užila. Poporodní péče byly skvělá a dost jsme si s maminkami druhorodičkami povídaly. Dávaly nám rady nejen sestry, ale i ony. Při druhém těhotenství jsem byla ráda, že jsem v porodnici, protože už od začátku se vědělo, že mohou nastat komplikace a porod byl nakonec ukončen sekcí. Jak jsem byla ráda, že už mám svoji vytouženou holčičku na světě. Kontrola sester mi vůbec nevadila, naopak. Doma bych byla nervózní, jestli je vše vpořádku. Hlavně někdo uvařil, vypral a umyl nádobí místo mě.V porodnici jsem si odpočinula a byla bez starostí.
    O dění doma jsem neměla strach, protože se synem doma pomáhaly manželovi babičky. Byla jsem v porodnici sice déle, ale co bych pro své dvě sluníčka nevydržela. Babičky musely pomáhat i potom, protože syn měl strach, že už ho nechceme a tak jsem se „dělila“ poctivě mezi obě mé děti.
    Prostě dávám za pravdu a plně souhlasím s Lendulou a Ajíkem. Ale, když chce někdo rodit doma, ať to zkusí. Já teda rozhodně NE.

  • Nooo… já upřímně bych do porodu doma nešla ani za nic – a to tvrdím po čtyřech celkem bezproblémových porodech. Rodila jsem ve třech různých porodnicích, kde byl přístup personálu vstřícný a ohleduplný (samozřejmě s postupujícím časem, před 12 lety to bylo opravdu o dost horší než před 3 lety…. ale stěžovat si v zásadě nemám na co). Vůbec mi nevadily kontroly sester – nikdy nebyly takové, aby mě to obtěžovalo, naopak si myslím, že třeba pro maminku prvorodičku je zájem dětské sestry i mimo „nutnost“ přínosem – aspoň sestřička pomůže s kojením ,koupáním, rozptýlí případné maminčiny obavy atd. V nemocnici mám jistotu, že kdyby se cokoliv zvrtlo ať už během porodu nebo i po něm (krvácení po porodu, jakékoliv náhlé zdravotní problémy miminka) – vždy je nablízku lékař, případně zákrokový sál ap. a je známo, že v takových případech opravdu rozhodují minuty. A také jsem ocenila tu možnost, že v prvních dnech jsem nemusela vařit, uklízet, prát… prostě jsem jen odpočívala a starala se o miminko :))
    A tatínek doma „ten zbytek“ zvládl bravurně, takže nebylo proč se strachovat 🙂 Naštěstí jsem nemusela být v nemocnici nikdy déle než pět dní. Takže za sebe tvrdím – porod doma NE!

  • Já v zásadě souhlasím s autorkou. Rodila jsem zatím dvakrát – v porodnici – a svoje třetí dítě porodím na 100% také tam. Musím říct, že docela nechápu, proč vlastně se ženy na porod doma tak upínají. Možná mají jen špatné zkušenosti s pobytem v porodnici… Já si tedy na tu naši porodnici nemůžu vůbec stěžovat (a to ani na průběh obou porodů, ani na pobyt na oddělení šestinedělí).
    Ve mně osobně je tak velký strach o miminko během porodu, že mě porod doma ani v nejmenším neláká. Naopak si troufám napsat, že těch pár dní, co si pobudu v porodnici, si náležitě užiju. Jídlo mi pokaždé přinesou až pod nos, odpočívat můžu, jak je mi libo, bude to takové celkem příjemné vybočení z dennodenního stereotypu. Zase to ale nesmí trvat příliš dlouho, to už by se mi stýskalo po mých dvou cácorkách!:-)

  • Téma není nemocnice versus „doma“, ale nemocnice versus přístup k rodičce a přirozený porod. Doktoři dělají z rodičky pacienta, navíc ještě nesvéprávného. Cpou do nás látky, o kterých se neví, jak ovlivňují plod a průběh porodu a k té zázračné záchraně života na porodním sále dochází i po medicínských zásazích do přirozeného porodu.

    Nemluvě o následném odebrání dítěte na měření a Apgara. A koukat po porodu na svoje dítě v inkubátoru, jak celou hodinu řve, ale hlavně že je v teple, mi taky nepřipadá v pořádku.

    Stejně tak pobyt v nemocnici beru spíš jako tři dny, které musím přetrpět, protože mě neustále chodí někdo kontrolovat (od sestřiček po uklízečku v šest ráno bez zaklepání), navíc nemohu nosit ani normální oblečení, takže si skutečně připadám jako neschopná, nesvéprávná bytost, která se o sebe a natož o dítě nedokáže postarat.

    Takže je to zejména o tom přístupu a ten se asi hned tak nezmění.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist