Jakmile začne dítě chodit do školy, začne mít také domácí úkoly. I tak škola zasahuje do života rodiny a ukrajuje část času, který byl zatím k dispozici na jiné věci. Prvňáček bude muset kromě úkolů také nejspíš doma pravidelně číst, popř. i psát. Bude si muset připravovat tašku na další den…
Kdy dělat domácí úkoly?
Hned po příchodu ze školy, dokud má prvňáček látku ještě v čerstvé paměti? Nebo až si chvíli pohraje? Nebo až večer, když už stihlo všechny kroužky a jiné odpolední aktivity?
Záleží na dítěti. Některému lépe vyhovuje, když si úkoly udělá hned a má pak volno nerušené povinnostmi. Jiné dítě si potřebuje nejprve odpočinout či se trochu proběhnout venku. Určitě však není dobré psát úkoly večer, kdy už se dítěti klíží oči a nejvíc ze všeho myslí na spaní. Pokuste se najít dobu, která je pro vaše dítě optimální. Kdy víte, že se bude nejvíc soustředit, a která nejlépe zapadá do harmonogramu odpoledne dítěte. Tuto dobu byste pak měli zkusit dodržovat. Pravidelnost vám pomůže. Malý školák si zvykne, že se v danou dobu věnuje domácí přípravě, nebudete ho muset ke psaní úkolů pokaždé dlouze přemlouvat.
Jaké zvolit prostředí?
Na úkoly a učení by měl mít prvňáček klid. Vhodné je buď úplné ticho, nebo některým dětem pomáhá slabě puštěná hudba. Rozhodně by však tam, kde si dítě píše úkoly či se učí, neměla hrát televize nebo probíhat hlasitý rozhovor rodičů. Dítě by nemělo při učení nic vyrušovat.
Školák potřebuje psací stůl. Optimální by bylo, aby měl psací stůl jen pro sebe a nemusel se o něj s nikým dělit. Při zařizování dětského pokojíčku pro dva školáky je lepší zvolit dva menší psací stoly (i za cenu toho, že bude méně místa na ostatní věci) než jeden velký stůl, u kterého se budou děti střídat. Když mají děti psací stůl dohromady, nemohou psát úkoly současně. Nemohou si na stole nechat rozložené svoje věci, protože by druhému překážely. Víc to svádí k nežádoucí manipulaci s věcmi druhého. Zbytečně se vytváří třecí plochy a znesnadňuje se domácí příprava do školy. Před malým všetečným sourozencem by bylo dobré školákův psací stůl zabezpečit. Pokud to nejde, je užitečné pořídit alespoň zamykatelné šuplíky či uzavřené poličky, kam se malý bratříček či sestřička nedostane. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vám v práci někdo každou chvíli rozházel věci ve stole, něco pokreslil, něco roztrhal, něco zahodil apod.
Stůl i židle k němu by měly být výškově nastavitelné, aby odpovídaly aktuální výšce dítěte. Při sezení u stolu by měly lokty i kolena svírat pravý úhel. Židle by měla být ergonomicky tvarována (tj. opěrka na záda, event. opěrka pod ruce), aby si dítě zbytečně neničilo záda.
Místnost na psaní úkolů by měla být přiměřeně vytopená. Ani přetopená, ani málo vytopená, aby školáka teplota v místnosti nerušila. Mělo by být vyvětráno.
Je domácí přípravy na školu důležitá?
V rodině by se měl respektovat význam domácí přípravy na školu. Když si dítě píše úkoly nebo se učí, je to stejně podstatné, jako když rodiče pracují doma (např. jako když tatínek architekt zrovna rýsuje či maminka tlumočnice právě překládá). Během učení či psaní domácích úkolů by se po dítěti nemělo chtít nic dalšího, např. ho vytrhovat ze soustředění žádostmi o vynesení koše, ale i voláním k svačině nebo touhou mu právě něco zajímavého ukázat.
Mělo by si dítě psát úkoly a učit se samo, nebo s někým?
Záleží na věku dítěte, jeho povaze a přístupu k učení. S prvňáčkem by rodiče určitě úkoly psát měli. Čím je dítě starší, tím více je schopné se připravovat do školy samo. Některé děti chtějí brzy dělat všechno samy, tak se i brzy dožadují samostatného psaní úkolů. Přítomnost rodiče je může i rušit. Pak by rodiče měli dítěti zkusit vyhovět. Měli by pomalu ustupovat ze scény, spíše zpovzdálí dohlížet a být nablízku ve chvíli, kdy je dítě potřebuje. Jiné děti ale potřebují pomoc při úkolech a učení ještě dlouho. Přítomnost rodiče je uklidňuje. Rodič jim pomáhá strukturovat čas, pomůže jim rozhodnout se, co dělat nejdříve a co až později, pomáhá jim udržet pozornost při úkolu.
Možná je takový i váš školák. Pak se rozhodně netrapte tím, že všechny známé děti už si píší úkoly samy, jen to vaše to ještě nedokáže. Není žádná věková hranice, odkdy by děti už měly psát úkoly a učit se samy, prostě až to budou umět.
Rodiče by však určitě neměli úkoly dělat za dítě. Měli by jen dohlédnout, že úkol bude vypracován doma. Nejsou od toho, aby úkol opravovali.
Kolik času by měly úkoly a učení zabrat?
Říká se, že v první třídě by úkoly neměly trvat denně déle než asi dvacet minut až půl hodiny. K tomu je však ještě třeba připočítat čas na pravidelné čtení.
Co když to dítě za uvedenou dobu prostě nestihne?
Jestli se s prvňákem do školy připravujete každý den jednu nebo dvě hodiny, je na místě něco změnit.
(autor: Tereza Beníšková, vydala Grada Publishing, 2008).
Napsal/a: Tereza Beníšková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (15 vyjádření)
Píšťalko, také dcera mívala běžně na prvním stupni dva úkoly denně, docela síla. Nejenže zatěžují děti těžkými aktovkami, ale i úkoly a čtením a vším. Ono kromě úkolů z matematiky a češtiny měli jěště čtení.
Tak ono v devítce je to už asi o něčem jiné, co si pamatuju, my už snad ani domácí úkoly neměli, možná jen nějaký ojedinělý, nebo za trest.
Tak jsem v šoku, kolik úkolů některé děti dostávají. Syn je ve třetí třídě, má tak dva úkoly. Někdy třeba jen opravit prověrku, když ji má bez chyby, úkol nemá, i tak nám přípravy do školy zaberou někdy i hodinu, má ADHD a udržet jeho pozornost je někdy velmi těžké. Učivo umí, ale svou nepozorností nosí i horší známky, tak má některé předměty mezi 2-3. Ukoly vypracovává sám,ale já na něm musím neustále dohlížet, rozptýlí ho každá maličkost.
To já jsem teda v 9. třídě a úkoly mi denně- a to ani ne vždy- zaberou tak 5-10 minut. Jediné větší úkoly jsou čtenářské deníky, ale jinak nic. Vlastně jediný předmět, z kterého jsou úkoly máme češtinu.
Zuzino, určitě to vpořádku není, domácí úkol je od toho, aby si dítě látku procvičilo a něco se naučilo, zopakovalo…. Školou povinné mám zatím jen dva syny – jeden je v 7. a druhý v 5. třídě. Ale dělali jsme to tak, že v 1. tř. jsme dělali úkoly spolu – tak půl hodinky denně. Od 2. tř. už jsem povolovala – jen jsem kontrolovala a pomohla, když si nevěděli rady a dnes si dělají úkoly úplně sami. S tím, že když neví, poradím, sednu si a zkusíme se dobrat toho, jak to má být, eventuálně když vidím, že v něčem „plavou“ – učíme se to spolu nebo jim zadám další úkol na papír, aby si to procvičili. Nerozumím zdaleka všemu, zvlášť matika byla pro mě vždy smrt :)- takže tu dělá s kluky manžel, já pomůžu spíš s češtinou, angličtinou – i když i tam se čím dál víc ztrácím, hodně jsem zapomněla a v něčem mám pocit, že to děti mají opravdu těžší… na druhou stranu si zase myslím, že na ně budou větší nároky i v zaměstnání, takže ve vyšších třídách už nutnost vypracovávat referáty hodnotím kladně – je důležité, aby se děti naučily samostatně myslet i pracovat.
U prvňáčků a druháků je to samozřejmě něco jiného.
Ale dělat úkoly za děti – to určitě ne.
No tak to je mazec anonymní:-)),tak to nás ve třetí třídě takto paní učitelka nedrtí.Ale moje sousedka píše domácí práce za svou dceru i v páté třídě.Mají sice samé jedničky,ale já s ní často polemizuji jestli je to dobře pro tu dceru.Myslím si,že v páté třídě by měla p. učitelka známkovat práci dítěte a ne matky.Jaký je váš názor?Já vím,že na vysvědčení to není poznat a každý rodič chce,aby se dítě dobře učilo,ale mám pocit,že pak ,,za ni bude i maturovat“.Nebo jsou ty nároky tak vysoké,že bez výrazné pomoci rodičů to dnes nejde?
Můj syn je ve 3. třídě….jelikož dnešní televizní děti neumějí a nechtějí číst, dává jim pí učitelka DÚ na měsíc-vypracovat referát….toto chválím, ale s jejich rétorikou toho moc nenapíší, tudíž mám každý měsíc úkol….syn to přečte, zplodí něco jako větu, což já po večerech upravuji:-(bojujeme však s prvoukou….kdo je primátor a kolik má EU členů neví leckterý důchodce, který má za sebou desítky let života…moje dítě toto nechápe a učíme se to jako básničku. Horší je, pokud se ho učitelka zeptá na význam:-(((takže v pololetí máme za 4, jinak krom češtiny (3)samé dobré známky (1,2)
Učím v současné době v 1.třídě. Děti dostávají denně domácí úkol – pondělí až čtvrtek. Na víkend úkoly nedávám. Pro prvňáčka je ale důležité, aby si denně procvičil čtení – zopakoval probrané učivo (písmenka, slabiky, slova). Pro některé dítě je to otázka chvilky, pro někoho svízel. Pokud máte pocit, že je to nad rámec úsilí, je nutné se obrátit na paní učitelku. Při neúspěchu bych se obrátila na vedení školy, popř. vyhledat pomoc v Pedagogicko psychologické poradně.
Terezka je v prní a víc jak 20 min jí příprava do školy skutečně netrvá 🙂 Máme super paní učitelku.
Brmbulko,díky za erudovaný názor.Když se dcerka vrátila před prázdninami ze školy, byla mírně řečeno naštvaná a v sešitech napsáno rudou tužkou SEM NAŠTVANÁ-DÚ NA VÁNOCE-a že jich je…kromě písanky snad 3 strany matematiky,asi 15 stran číst +doplňování textu…když jsem to viděla,nabyla jsem dojmu, že paní učitelka si spletla prázdniny se studijním volnem.S učitelkou jsem mluvila ještě před prázdninami,prý je to nutné kvůli slabším žákům,aby děti nezapomněly,co se naučily…Nejsem pedagog,ale mám pocit,s takovýmto postojem je na nejlepší cestě dětem školu zošklivit hned od začátku…
Zdravím.Tak já mám dceru ve třetí třídě a snažím se jí od letoška vést k samostanosti.Částečně je to tedy tím,že máme doma malé dítě,ale myslím,že je to i v jejím zájmu,aby si sama rozhodla kdy úkoly bude psát a já jí to jen zkontoluju.Je pravda,že když mají období písemek nebo třeba angličtinu tak s ní látku proberu,zároveń,ale se snažím docílit,aby věděla co se musí ,,našrotit“ a na co jí stačí logické myšlení a nebo si to jen přečíst.Bude mě i jí to stačit i v dalších ročnících?Zdá se mi,že už ted´jedou rychlým tempem a snaží se do nich nahustit hodně poznatků v krátkém čase.
Teď jsem trochu znejistěla, můj syn chodí do 3. třídy a domácí úkoly řešíme den co den, dostává od 1. třídy domácí úkoly každý den, stejně tak na sobotu/neděli a haldu úkolů na svátky (např. na letošní Vánoce dostali 6 úkolů – čeština, matika, prvouka, angličtina, čtení, psaní). Já vím, že už je větší a zvládne toho víc, ale 20 minut na přípravu do školy mu nestačilo ani v 1. třídě 🙂
Doučuji dívku z 1. třídy. Doučuji ji proto, že její rodiče jsou neslyšící. Denně dostává 1 domácí úkol. Příprava do školy nám zabere 10 až 30 minut denně, záleží na délce úkolu a na nutnosti vysvětlení a procvičení. Déle než 30 minut dítě stejně nevydrží. Přeji zdar všem, kteří mají děti a píší s nimi úkoly.
dzejn…to je strasny….ja ucim v 1. tride a davam denne jen jeden jediny ukol….ve skole se ma ucit…doma ma mit jen nejakou povinnost aby vedela ze je nutna priprava…asi bych neco pani ucitelce rekla…ani nedavam nikdy ukoly na vikendy a na prazdniny…
Při čtení článku mě zarazila zmínka o délce přípravy do školy.Mám dcerku-prvňáčka a třeba zrovna včera měla 7 úkolů-od čtení přes psaní nového písmenka a číslice až po několik cvičení z matematiky.Neříkám, že je to pravidlo, ale jejich učitelka to dělá tak, že co děti nestihnou ve škole, musí dodělat doma.Podotýkám, že malá je šikovná,škola ji baví a úkoly jinak zvládá naprosto bez problémů,jen přemýšlím, jak to asi dělají rodiče dětí, kterým škola moc nejde…Nemůžu si pomoct,ale takovéto přehrávání úkolů na rodiče se mi nelíbí, učitelka by měla postupovat tak,aby stíhaly všechny děti…Při třídních schůzkách zazněly na toto téma připomínky,ale jak je vidět,na úrodnou půdu příliš nepadly.
Mobile Sliding Menu