Už je ze mě školkáček!!!

Rubrika: Předškolní vzdělávání

„Když jsem se narodil, byl jsem malý růžovoučký uzlíček, který nic neuměl. Prošel jsem dlouhou cestou, po které jste mě vedli VY, moji milovaní rodiče. S vaší pomocí jsem se toho hodně naučil!!!  Ale teď je čas, abych udělal další velký krok v mém životě. Zítra ráno vstanu a bude ze mě ŠKOLKÁČEK.“

Nástup Vašeho miláčka do mateřské školky je velký krok jak pro dítě, tak i pro rodiče, z převážné většiny hlavně u maminek.  I když jsme si plně vědomy toho, že to naše dítko je už „velká slečna“ nebo „pořádný chlap“, tak přesto se v našich duších najdou tázavé otázky plné strachu a obav. Zvládne to??? Co když se něco stane a nebude si vědět rady? A já tam nebudu, abych mu pomohla?!

Nebojte se, pokud jste dítě učili dodržovat zásady hygieny, jíst příborem nebo lžící, částečně se umět obléknout, požádat o pomoc a poděkovat, pozdravit a rozloučit se … tak je nejvyšší čas, aby se dítě naučilo být samostatné bez vaší pomoci. Musíte si hlavně samy v sobě říct, že ten váš brouček nebo beruška je opravdu už velký a ukázat mu, že existuje svět i bez vaší náruče.

Když jsem poprvé odvedla Honzíka do školky, tak jsem na zpáteční cestu domů pro samé slzy neviděla. Najednou jsem si uvědomila, že ho nebudu vidět celé dopoledne, nebudu mu rozsvěcet světlo na toaletě a neuslyším „Už jseeem!!!“. V tu chvíli jsem si připadala jako ta nejhorší mamina pod sluncem, která svoje dítě odstrčila od sebe. Najednou jsem zjistila, že ten čas, který jsme trávili celé dny spolu je PRYČ a  NIKDY se nevrátí. Zavřela se jedna velká kapitola našeho „Společného MY“ a pomalinku jsem otvírala novou pro nás oba neznámou kapitolu v životě „Zase JÁ“ a „Samostatný ON“.

Když děti nastupují do mateřské školy již kolem třetího roku, tak jsou duševně připraveny na odloučení od rodičů a touží po společnosti druhých dětí.  Jsou šťastné, když jsou vtažení do společné zábavy. Učí se rozvíjet důležité vlastnosti k ostatním dětem např. navázání kamarádských vztahů, řešení „drobných“ problémů bez účasti dospělého, větší odpovědnost za svoje jednání atd. I kdybychom byli sebelepší rodiče, tak takovou to zkušenost a osamostatnění jim nikdy nemůžeme dopřát.

Jak nejlépe připravit dítě na mateřskou školu

Svoje obavy s nástupem do školky prožívá i dítě. Jde do neznáma, mezi cizí lidi, bude samo za sebe…  Povídejte si s dítkem o tom, jak ten den ve školce může vypadat např.“Ve školce si dáš svačinku, budete si hrát, malovat, lepit… Když nebude pršet, tak půjdete ven na procházku nebo na školní zahradu. A pak si dáte společně oběd popřípadě odpolední svačinu a to už tam v šatně budu na Tebe čekat já.“ Vyzdvihněte činnosti, které dítě rádo dělá a ve školce se mnohému ještě naučí. Postavte se do pozice dítě – učitel x vy – žák…“ Až přijdeš ze školky, tak mě to třeba můžeš naučit.“ Zavzpomínejte i na svoje „školkáčská léta“.

S návratem do práce a nově vzniklými povinnostmi se můžete dostat do stresu. Děti jsou jako radary. S naprostou přesností vycítí Vaši nervozitu nebo jiné negativní pocity. Pak může vzniknout situace, že dítě nechce snídat, oblékat se nebo zdržuje, kde může.  Rázem se z hodného a poslušného dítěte stane zuřivec, který křičí a vzteká se. Nerozumí tomu, že najednou spěcháte a už nemáte čas si hrát jako dřív a ještě musí do neznámého prostředí. Dopřejte čas sobě i tomu svému zlatíčku.  Brzy najdete novou společnou řeč 🙂

Předání dítěte ve školce

Loučení je ze začátku velmi bolestivé.  Neberte smutek dítěte na lehkou váhu, ukažte mu svou spoluúčast, ale neprohlubujte jej… zůstaňte co nejvíce klidní. Ze vstávání a odchodu do školky udělejte rituál. Zkuste pravidelnou krátkou ranní pohádku nebo říkanku, nechte jet dítě do školky na tříkolce nebo odrážedle , natrhejte paní učitelce po cestě kytičku nebo zdravte pejska štěkajícího za plotem nebo dovolte dítěti vzít do školky svou oblíbenou hračku.

Po příchodu do školky loučení příliš neprotahujte. Pokud dítě pláče a nic nezabírá, snažte se o co nejrychlejší odchod. Čím dříve odejdete, tím spíše to vaše sluníčko přestane plakat.

Zajímejte se o to, co všechno dítě ve školce prožilo. Pochvalte jej za snězený oběd, prohlédněte si obrázky a různé výtvory dítěte. Nezapomeňte ocenit, že dnešní společná cesta do školky se vám líbila, protože méně plakalo.  Dáte mu najevo, jak je šikovné a samostatné.

Každá školka má svůj systém adaptace nově příchozích dětí. Když si vzpomenu na tu svoji…raději nemluvit 🙁 Ještě, že tam byla skvělá paní kuchařka, která na mě několik dní čekala ve třídě. Dnešní děti mají tu obrovskou výhodu, že se každé dítko bere jako jeden človíček s individuálním přístupem.  Já jsem s Honzíkem (velký mamánek) chodila cca 14 dní do třídy, aby mi ukázal hračky, okoukal se a pak jsme se rozloučili, opusinkovali, pomazlinkovali a já mu popřála krásný den ve školce. Než jsem přešla třídu, tak jsme si snad 100x řekli „Ahoj“… a to trvá dodnes 🙂 Třetí pondělí byl zlom a tekly slzičky.  Dva dny jsem odcházela od plačícího Honzíka a dva dny jsem po cestě domů opět bulela. Doma jsme pak o tom mluvili a ujišťovali se, jak se máme navzájem rádi a jak je to prima být mezi novými kamarády a co všechno spolu zažívají.

Jedna část srdíčka mi v sobě sobecky říkala, že ho chci pod těmi svými mateřskými křídly mít pořád a nechci mu dovolit se osamostatnit. Druhá část srdce se ptala, jestli z něho chci mít jednou sebevědomého a soběstačného muže???

A moje odpověď?! “Ano… chci, aby z něho byl jednou takový muž. A proto jsem ho i ve svém srdci nechala odejít na tu další cestu životem.“

„Děti jsou jako kotvy, které drží matčin život.“ Sofoklés

Napsal/a: suodal

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Ahoj, dostala jsem se k popsání našich školkáčků 🙂
    Starší syn se dostal do školky až letos, jak předškolák. Předtím chodil do soukromé školičky 3 dny v týdnu, byl tam skoro nejstarší. Tak jsem měla trochu strach, jak to zvládne. A paráda! Líbí se mu tam, mají smíšenou třídu, ale víc jak polovina dětí jsou předškoláci a ještě hodně kluků. Tak je rád, že má vrstevníky – kamardáy. Už vím i 2 jména 🙂 s kým si hrál a jaký kluk zlobí. Tenhle týden začal ve školce spinkat, poprvé byly slzičky, ale pak dobrý.
    A mladšího (v lednu 3) do školky také nevzali, tak chodí do té soukromé 2dopol. Loni chodili jednou týdně s bráškou. V úterý byl poprvé a sám, z toho jsem měla obavu. Ale je to šikulka, zvládnul to parádně, ani neplakal. A od oběda jsme měli tričko i tepláčky 🙂
    Tak doufám, že to klukům vydrží!

  • Bokul …děkuji, že jsi napsala a ještě lepší bude, když napíšeš ve středu, jak jste to oba zvládli. Držím Dádovi pěstičky, aby to bylo bez slziček a ve školce se mu líbilo hned od prvního dne.
    Bokul, z hluboka nadechnout..ono to půjde 🙂 Aby ses co nejmíň trápila je opravdu dobrý, si to sama v sobě uspořádat a přiznat si, že to tak prostě musí být. Hlavně klid…víš, že děti jsou jak špionážní radary 🙂
    Přeji vám oběma krásnou první cestu do školky!!! 🙂

  • bokul

    Dáda má jít do školky poprvé ve středu a přiznám se, že jsem z toho na prach už teď. Úplně chápu každý zdravá pár, který pro tohle všechno jde do druhého dítěte ještě před skončením prvního rodičáku… ;-(

  • Bublais, děkuji a nechtěla jsem tě rozlítostnit 🙁 Ale těší mě, že jsem se „trefila do černýho“ a cítíš to stejně, jako já 🙂

    Makineo, děkuji a jsem ráda, že sis zavzpomínala 🙂 Je to opravdu první obr-krok těch našich miláčků do tohoto světa. A já jsem ráda, že jsem jeho součástí!!! 🙂

  • Suodal, moc hezký článek. Taky jsem zavzpomínala na školkové začátky nejstarší dcery. Je to opravdu velká událost a zlom ten vstup do školky.

  • Já věděla, že na to nemám koukat..:( Je to, jako bych to psala já, ze svýho srdíčka. Fakt jsi mě dostala, a je mi tak nějak smutno. Ve všem jsi se trefila přímo do černý, ale máš naprostou pravdu!!!

  • Lien, děkujííí 🙂 Malá je šikulka a když se těší do školky, tak máte velkou část úspěchu v kapse. Pokud máš obavy z odloučení…nebudu psát, že je to lehké.
    Strašně moc záleží na tobě a tvém vnitřním klidu. Tak jak jsem psala ke konci…přiznání, že už máš doma velkou slečnu zabolí, ale zároveň se ti jaksi najednou začne snadněji dýchat. Přeji Vám oběma, ať ustojíte v klidu tuhle velkou změnu v životě vás obou.

    Jarmuschko, děkujííí za reakci. Docela by mě zajímalo, jak jsi to zvládla ty a holky??? Jestli to každá zvládala jinak atd. Pisni něco málo ze svých „nostalgických vzpomínek“ 🙂

  • Jarmuschka

    Tak já už můžu pomalu jen nostalgicky vzpomínat.
    Holky ještě do školky chodí, protože holt rodiče pracujeme a babičky a dědečka na velké hlídání nemáme.
    Ale už je čeká jen pár dní…
    🙂

  • Lien

    suodal, jelikož už nás to za chvíli čeká, tento článek mě úplně dojal. Malá se na školku těší, ale samozřejmě obavy mám, ani ne tak ze zvládání praktických věci, ale právě toho z „odtržení“ od sebe. Snad se obejdeme bez děsivých scén a malé se bude líbit.

  • Padmé, já děkuji za tvoji reakci a moc mě těší, že tě můj článek tak pěkně vzpomínkově naladil. Čas strašně letí…v lednu Honzík jde k zápisu. Nějak mi příjde, že si ty děti jaksi nestačím vychutnávat. Když si konečně zvyknu na to, že je školkáček…BUM…a v lednu jde k zápisu. Vždyť je to nedávno co jsem tam byla s Domulou (8 let)…to není ani možný 🙁 🙂

    Leenco, děkuji a těší mě, že se ti článek líbil :-)Pokud byl malej zvyklej na školku, byť jen pár dní v týdnu, tak to určo zvládne. Držím pěstičky, aby to bolelo co nejmíň (vás oba) a přechod pro vás všechny byl jen úsměvnou vzpomínkou 🙂 Za pár dní nám tu můžeš napsat, jak jste to zvládli…co ty na to??? 🙂

  • Moc pěkný článek 🙂
    Nás čeká od září školka se starším synem, bohužel (nebo bohudík?) se dostal do školky až jako předškolák, máme doma mladšího brášku… Tak se trochu obávám, jak to zvládne. Sice už je starší, chodil do soukromé školičky pár dní v týdnu, takže mezi dětmi byl, ale přesto…
    Mladšího nám nevzali (v lednu 3roky), u toho si školku nedovedu představit, zatím skoro nemluví.

  • Padmé

    Suodal, děkuji za pěkný článek. Melancholicko-nostalgicky jsem si zavzpomínala, jaké to bylo, když byl ten můj klouček takhle malý… strašně rychle ten čas letí… Máš naprostou pravdu, jakmile dítě vstoupí do školky, změní se celý jeho život a v souvislosti s tím i ten náš maminkovský.
    Vzpomínám si, jak jsem malému každé ráno musela několikrát slíbit, že si pro něj odpoledne opravdu přijdu. Nevím přesně, co se mu dělo v hlavince, neuměl to tenkrát zformulovat. Chvíli to prostě trvá, než si dítě navykne na jiný denní režim. Chce to čas a trpělivost.

  • Králíčku, děkujííí….a jsem ráda, že se ti článek líbil 🙂

  • Králíček4

    Suodal,co dodat jako vždy krásné!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist