„Když se mi to hodí, tak jsem jednoznačně VELKÁ SLEČNA. A když musím dělat něco, co se mi zrovna nechce, tak jsem samozřejmě malá holčička.“ Na to jsme my rodiče ovšem připravení. Ale jak a kdy je správné určit tu malou VELIKOST toho našeho drobečka???
Většina našich velkých rozhodnutí se řídí zanedlouho začínajícím školním rokem. Právě začínám řešit to, že od září máme doma PŘEDŠKOLÁČKA. A tak by možná neuškodilo, trošku víc povinností než jen to, že si uklidí rozházené hračky, odnese špinavé oblečení a občas, když máme oba dobrou náladu a čas, tak pomáhá při vaření. Myslím, že víkendové chystání talířů a příborů bude i vhodná příprava do školy. Děti by neměly vykonávat denně víc jak dvě lehké domácí práce. Když pomalu budeme zahrnovat práci do denního režimu, tak dítě lépe přijme svoje budoucí povinnosti. A samozřejmě nešetříme chválou!!!
Otázku kapesného už řeším delší dobu. Říká se, že malé děti 5-6 let neznají ještě hodnotu peněz a tak by měly dostávat 5-10 Kč týdně. Malý školáci 1. -2. třída 10 – 30 Kč týdně. Větší školáci 3. -5. třída 30 – 60 Kč týdně. Naši pubertální miláčci 300 – 500 Kč měsíčně. Z tohoto kapesného si dítě nehradí cestu do školy, mobil apod. Zásadou je určit si pravidla hned na začátku. Měli byste říci dítěti vaši představu o útratě kapesného, ale také byste měli vyslechnout představu dítěte. Pokud je to možné, tak vytvořte kompromis přijatelný pro obě strany. Připravte se i na situaci, kdy si dítě kapesné utratí a přijde s prosíkem o nějaký ten peníz navíc. Pokud chceme, aby se dítě naučilo s penězi hospodařit, měli bychom být neoblomní. Snad napoprvé by se dalo přivřít očko a dítěti vysvětlit, že je to jen pro tentokrát a spíše mu ukázat, jak s penězi lépe hospodařit.
Když už jsem se zmínila o placení účtu za mobil, tak bych ráda rozvinula „mobilní problematiku“. Odborníci mají názor takový, že dítě by svůj první mobil mělo dostat až kolem 8. roku, kdy začíná znát hodnotu peněz. Dalo by se s tím i souhlasit, ale je tu i druhořadý problém… být „in“. Je to velmi těžké rozhodování a tak se domnívám, že je to stejně na vás… rodičích. Znáte nejlépe svoje dítě a tak usoudíte, zda je nebo není mobilní telefon pro dítě nutností. Každopádně se ve většině případů odborníci shodují, že by to nemělo být „jen tak“. Mobil by mělo dítě dostat jako dárek k narozeninám nebo na Vánoce. Když už budete pořizovat mobil třeba prvňáčkovi, doporučují jednodušší typ. Ne s mnoha funkcemi, které dítě stejně nevyužije.
Netuším, co za potřeby mají kluci cca ve 12 letech. Požadavky tohoto typu jsou mi zatím ještě nějaký čas utajeny. Aktuálně je budu řešit až za 7 dlouhých let. Spíše mě zajímá problém holčičí. Neustále je na mě vyvíjen tlak mé dcerky, která touží po melíru… alespoň pár barevných pramínků. Obávám se, že k tomuto tlaku v letošním školním roce přibude i nátlak líčící. Dceřiny vrstevnice oplývají melírem. Nejsem žádná puritánka, ale nějak se mi to příčí. Když bylo něco za mě nového, tak jsem mamce říkala: „Ty jsi tak staromódní, kde žiješ???“ Uteklo pár let a já jsem ve stejné opozici, jako kdysi bývala moje maminka. Docela mě to děsí!!! Jak vnímáte takovéhle věci vy???
Myslím, že nejvíce diskutovaným tématem je odtajnění Ježíška. Ani dětští psychologové se v této otázce neshodnou. Jedni chtějí tajemství uchovat co nejdéle a druzí by raději s pravdou na světlo včas. S nástupem školní docházky doporučují odtajnění Ježíška. A jak je to u vás???
„Když dobře vychováme děti, musíme se smířit s tím, že se bez nás obejdou.“ Vlado Muller
Napsal/a: suodal
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)
Tak hlásím posun ve vývoji 🙂 …od minulého týdne jsem Domče oficiálně dovolila malovat si řasy řasenkou.
Skákala jak blecha, že UŽ může!!! Ale je to kudlanka…nabídla jsem jí prst a ona hned celou ruku…okamžitě začala zkoušet jestli by třeba nemohla i stíny nebo linky atd. 🙂
Jak je to u vás, máte někdo změny??? 🙂
…tak ještě k tomu malování:
došlo k vývojovému posunu. Děti měly poslední den před vánočními prázdninami v družině „diskošku“. A Any přišla decentně nalíčená – od paní vychovatelky (trošku modrých stínů – je blondýnka, trošku líčka). Maminka to viděla hned, tatínek by si snad ani nevšimnul. Any byla spokojená, jen se děsila, co bude, až bude odličována….
Lu mi sdělila, že líčení nechtěla.
Na podzim jsem pořizovala kuličku antiperspirant holkám do cvičení (pro alergiky – bez stříbra a já nevím čeho; na jiném webu jsem rozpoutala vášnivou debatu…)
Teď už se asi pomalu začnu poohlížet po kosmetice pro aknozní pleť – Any k tomu má sklony už od hodně malinka. Zatím jsme vystačily s vodou.
Už má svůj krém, protože je fakt hodně „vysušená“ – maže se poctivě ráno i večer (Lu jen, když si vzpomene).
A světe div se, asi budem muset i ke kosmetičce – má pár pupínků, do kterých já hnípat nechci, tatínek je „saďour“, tak to necháme odbornici (a já se při tom taky svezu – už mám u paní velké Áááááčku…)
😉
Tak já taky se svojí troškou do mlýna:
Holkám jsou 4,5 a 3 roky (nejmladší nepočítám, ta je ráda, že je ráda 1měs..)
Šminky – jelikož bydlíme na výdrholci,tak každá návštěva (velko)města, ať už nákup nebo k mudr. je u nás jako malý výlet, tak je to důvod se namalovat a to všechny. (Občas to stihne i maminka)
Zastávám názor NAUČIT je, jak se to dělá, aby nedopadly jako já, která v sedmnácti chodila zmalovaná jako indián, páč se mi to tak dlouho zakazovalo, že mi trvalo skoro do třiceti, než jsem tomu přišla na kloub. (Hlavně, že méně je vždycky více..)
Lak na nehty? Mám ruce věčně v kamnech, ve vodě nebo ve dřevě, takže mám pazoury jako chlap s oprýskanými zbytečky loňského laku. Moje dcerky mají teda nehty nalakované lépe(-:
Oblékání. Nechávám je, ať si vezmou co chtějí. Stejné jako s malováním. Výhodou je jejich samostatnost – když si učůrnou, tak se jdou automaticky převléknout, nevýhodou je permanentní bordel ve skříni. Jen to občas zkontroluju, aby to nebylo úplně mimo, nebo aby si nevzaly mini, když je venku minus dvacet.
Po korunkách pasou, ale zatím nemají nárok(-:
Mobil – dostanou určitě hned s nástupem do školy. Budou dojíždět a to dost daleko – chci, aby mohli kdykoliv zavolat SOS. Ale model to bude pořádně starý, aby to nestálo nikomu za ukradení. A kredit? Nabijeme a přednastavíme jen číslo na mamku a taťku a zbytek se blokne. Tatínek v tom dělá, takže umí.
Doma pomáhají celkem dost. Skoro ke všemu je pouštíme (s dohledem), ono je to zatím dost baví, když budu pomoc odmítat, tak se za chvilku přestanou nabízet a máma se udře(-: Tak asi tak u nás(-:
A TEN MELÍR?(((-: Byly se mnou u kadeřnice. Libuška taky chtěla „bauvu“, kadeřnice ji odmítla, což dcerka kvitovala slovy, že si to myslela. Nicméně si o barvu napsala Ježíškovi (potvora), což Ježíšek vyřešil promptně karnevalovými barvami ve spreji, které jsou na příděl (aby si nepostříkaly oči apod…) a které se vymývají a dlouho nevydrží(-:
HOLD TATÍNEK CHTĚL MÍT DOMA MALÉ PRINCEZNY A TADY TO MÁTE(-:
Jarmuschko, tak mléčný kreditky jsou dobrýýýý 🙂 U nás nic takovýho nefunguje. Sice máme ve škole mléčný obchůdek, ale děti si kupují za peníze.
Myslím, že to Lu opustí…soudím dle Domči. Ta taky byla jak utržená z řetězu, když si mohla začít kupovat sama…dle mého názoru jaksi povyrostla a cítila se být víc důležitější a „dospělejší“. Přešlo jí to cca po půl roce.
Tak držím pěstičky, ať to Lu co nejdřív přejde 😀
Tak jsem tu s dalším příspěvkem na téma kapesné.
Holky už mají skoro za sebou první pololetí ve škole.
Do školy, ze školy i na kroužky je vozíme (hlavně já).
Nemají příležitost jít samy do obchodu.
Takže pravidelné kapesné jako takové nemají.
Tu a tam dostanou nějaké peníze – od babiček a tak.
Ale někdy v listopadu jsem jim pořídila tzv. „mléčné kreditky“ – papírová kartička s čárovým kódem na nákup mléčných nápojů, ovocných džusů či müsli tyčinek od lokálních dodavatelů z automatů umístěných ve škole.
Zatím je to pro ně nové, takže obzvláště Lu je schopná nakupovat o velké přestávce i odpoledne v družině.
Uvidíme, jak dlouho jim ten zájem vydrží.
Kdyby vydržel v té intenzitě jako teď, tak by to šlo poněkud do peněz…
😉
Nejdřív bych chtěla poděkovat Jarmuschce, která dala podnět pro tento článek…JARMUSCHKO, DĚKUJI 🙂
Peti, děkuji za pochvalu!!!…Překlep to opravdu není!!!! Pokud dítě dojíždí, tak asi není co řešit, že?! Nicméně, opravdu záleží na dítěti a na okolnostech. Jestli by dítě mělo mít mobil jen jako další hračku, tak nedávat. Pokud se dítko cítí méněcenné z toho, že všichní okolo už skoro mají a ono ne…odborníci se přiklání ke koupi mobilu s tím, že i taková ta zralost v hodnotě peněz by tam měla být. To co jsem pročetla, tak se skoro všichni zmiňují o tom, že by to měl být „DAR“…nebrat to jako běžnou situaci, kdy koupíme dítěti větší čokoládu. I tím se dítě učí, že je to opravdu „NĚCO“ zvláštního a nekončí to prvotní investicí… koupi telefonu.
Domula je dojíždějící a mobil dostala k Vánocům v první třídě…byl pověšený jako baňka a my ho prozvonili. Tehdy jsme málem přišli o stromeček a baňky 🙂 :-)…ale za tu radost v Domčiných očích to teda FAKT stálo!!! 🙂
Tak u nás boj o lakování nehtů je taky…ale zatím dodržujeme, že laky jen o prázdninách 🙂 Takže se těší na každé prázdniny o to víc.
Králíčku, děkuji a jsem ráda, že sis početla 🙂 Ke konci osmičky jsem si směla namalovat lehce řasy…tím veškeré moje líčení skončilo, až tak do 16 let.
Právě v tom, že je dnes jiná doba je to horší 🙁 Na Domčiné základce nepoznáte od sebe holky 7.-9. třída. Prostě skoro všem je minimálně 15 let. O vyspělosti raději nemluvím, protože když si vzpomenu na tu svou v 7. třídě tak se 😳
Příjde mi to, že ty holky se strašně rychle chtějí podobat těm dospělačkám a ukrádají si kus ze svého dětství. Začíná to líčením a končí…No, možná jsem v tomhle až moc pesimistická. Myslím, že Domču až tak zkrátka zase nedržíme. Ale tohle zatím ne. Mám na ní zatím „háček“…jednak atop. ekzém (líčení znamená používání spec. kosmetiky na odličování-a toho se zatím musíme vyvarovat) a taky moje otázka, na kterou zatím nemá odpověď: „Co si na sebe dáš, až se budeš chtít opravdu líbit klukům a budeš s nějakým chtít chodit???“ Docela čekám, že mi brzo „drze“ odpoví: „No, nic přece!!!“ 🙂 🙂
Jarmuschko, právě pro ty menší školáčky (myslí se tím hlavně 1. stupeň) je nejlepší frekvence „výplaty“ právě jednou týdně.
To buď ráda, že holky jsou takové 🙂 Domula ta od malička při nějaké karnevalové příležitosti by na sebe naplácala snad všechny šminky světa 🙂 Vím, že to není jen tím, ale…holky „Turnerky“ (jak se říká holčičkám s Turnerovým syndromem) o svůj vzhled pečují od malička až mooooooooooc….což můžu jen POTVRDIT!!!!
No, přiznávám, že mobily jsem pro holky vysoutěžila v té jedné vánoční soutěži – zatím jsou dobře uložené a uvidíme, kdy přijdou na řadu.
Kapesné – to je téma, kterým se zabývám. Já (už se budu asi opakovat) před drahnými lety (moje holky by možná řekly, že za dob dinosaurů….) začala dostávat kapesné s nástupem do první třídy, a to 5 Kč na měsíc… 😉
Asi přistoupíme k týdenní frekvenci a zvolíme některou minci. Nápad Petry začít od prvního vysvědčení taky nezní špatně.
Líčení – to zatím aktuální není. Holčičky dokonce odmítaly lehce stíny na oči a lesk na rty, když šly na karneval za princezny (ale „ušmourat“ na vystoupení čertíků – to nebyl problém…)
😉
Zažila jsem dceru kolegyně – ta s líčením začala tak někdy v páté šesté třídě. Ale tím, že to bylo v koordinaci s maminkou, tak se domluvily a bylo to decentní.
Tak uvidíme.
😯
Suodal,jak psala už Pera,moc se ti to povedlo napsat.Já tyto problémy řešila před lety,ale tehdy byla jak se říká jiná doba a ve 12 letech se děvčata ještě nelíčily.Já u dcer akceptovala decentní líčení asi od 15 let,když dokončili základku,no dnes bych byla docela mimo mísu.Ale naštěstí děvčata mám již za sebou a před sebou vyrůstání a pozděj dospívání syna,tam mě líčení naštěstí nečeká.Tak nás čeká jen to odtajnění ježíška,ale na to máme čas a nechávám to osudu,však když nosí dárky ježíšek,tak to má své kouzlo a že mu někdy rodiče pomohou,no vždyť by to chudák nestíhal.A také budeme jednou řešit mobil,ale také to má čas,ve školce ho nepotřebuje a pokud to nebude 100% nutné,tak prostě co nejpozději.:)
suodal, článek se ti opravdu povedl, jen mě zarazil ten mobil – není to překlep? Vážně už od 8 let????
Teda chápu, když třeba děti dojíždějí do školy, že je tak rodiče mají pod kontrolou, ale pokud mají školu v místě bydliště, přijde mi to zbytečné, zvlášť když chodí do družiny, ze které je vyzvedávají rodiče nebo starší sourozenci.
Prostě si myslím, že dítě v tomto věku by mělo mobil dostat, protože ho potřebuje, ne protože ho má Markétka a další kamarádky. Na druhou stranu přiznávám, že sama nedokážu odhadnout, jak dlouho tomuto tlaku zvládneme odolávat.
Kapesné jsme zavedli od prvního vysvědčení, dostává 10 Kč na týden a většinou je utratí ve školním bufetu. co mě překvapilo a potěšilo – nakupuje i pro mladší ségru.
Líčení – zatím bojujeme ohledně lakování nehtů :-)))
No a k Ježíškovi – my jsme ho zatím neodtajnili, ale Anička už ví, že některé dárky můžou pod stromeček dát třeba i rodiče, sourozenci atd.
Mobile Sliding Menu