Další papír do šuplíku?

Rubrika: Předškolní vzdělávání

„Tak jsme už byli u toho psychologa,“ oznamuje maminka pětiletého Honzíka učitelce. Honzík vypráví, co všechno viděl v ordinaci, a maminka vytahuje z kabelky papír, na kterém je zpráva z vyšetření…

Tuhle situaci většina učitelek mateřských škol dobře zná; možná už zažily i to, že sdělení nebylo moc srozumitelné a nalezení konkrétního doporučení pro praxi předcházelo dlouhé „luštění“ a přemýšlení o tom, „co tím chtěl básník říci“. Naštěstí dnes už jen málokterý psycholog sklouzne do své oborové hantýrky a většina zpráv z vyšetření je čitelná i pro „normálního smrtelníka“. I tak je ale dobré vědět, co můžeme z „papíru od psychologa“ vyčíst.

A co tedy ve zprávě najdeme? Psycholožka Lenka Krejčová vysvětluje: „Z kvalitní zprávy od psychologa by škola měla být schopna vyčíst, jaké postupy byly při vyšetření dítěte využity a jaké závěry z nich vyplývají. Učitel by z ní měl poznat, co se dítěti nedaří, případně nezvládá, ale především to, jak s dítětem pracovat a na čem stavět. Ta psychologická hantýrka, se kterou se ve zprávě setkáme, má svůj význam – dítě někdy navštíví několik odborníků a je důležité použít přesnou terminologii. Nicméně si myslím, že by se to s cizími slovy nemuselo přehánět. Pokud učitelka něčemu neporozumí, nemusí se bát zvednout telefon a do poradny zavolat, aby jí některou pasáž vysvětlili, opravdu to není ostuda.“

Psychologické vyšetření ale neodhalí jen slabiny dítěte. „Psycholog může objevit i jeho silné stránky, ačkoli například pouze z hlediska individuálního vývoje, a na těch je při práci nutné stavět. Dítě je sice třeba ‚pozadu‘ a vrstevníkům nestačí, ale některá z jeho schopností se vymyká jeho standardu a i ono je prostě ‚v něčem dobré‘. Pokud budeme stále jen poukazovat na jeho nedostatky, příliš daleko se nedostaneme.“

Odborník nám tedy může pomoci objevit něco, čeho jsme si v každodenní práci se skupinou dětí nevšimli. Sice víme, že je Hanička pomalejší a kamarádům nestačí, ale vůbec jsme si neuvědomili, jak dokáže poznat, když někdo potřebuje pomoci, a jak vnímá potřeby ostatních. Psycholog se na dítě dívá jinýma očima než my, vidí je poprvé a není svázán předchozími zkušenostmi. Navíc dítě zkoumá jako jedince a neporovnává ho s ostatními.

V některých případech poradenská zařízení odkazují i na konkrétní postupy, pracovní listy, reedukační materiály apod., které lze při práci s dítětem využít.

Proč navštívit psychologa

Na psychologické vyšetření se nechodí „jen tak“, ale má své důvody. U předškoláků se nejčastěji jedná o ověření školní zralosti a do ordinace psychologa přicházejí i děti, které jsou agresivní nebo mají jiné poruchy chování, děti bázlivé a úzkostné, případně děti, které zaostávají ve vývoji. I předškoláci už mohou (spolu s rodiči) docházet na rodinnou terapii. Důvodem bývají také úmrtí v rodině, rozvod rodičů nebo prožité trauma.

Většina rodičů si sama uvědomí, že by bylo dobré vyhledat pomoc a radu psychologa, k návštěvě odborníka je však může „pošťouchnout“ i učitelka. Díky pravidelné pedagogické diagnostice můžeme zaznamenat, že se dítě výrazně opožďuje za vrstevníky, nebo je naopak vývojově předbíhá. Sledujeme, jak si poradí s tužkou a papírem, jak zvládá grafomotorická cvičení, jak se vyjadřuje. I když cílem pedagogické diagnostiky v žádném případě není vzájemné porovnávání dětí, učitelka si jistě všimne, pokud se některé z dětí vyvíjí jinak. Navíc by měla mít vědomosti z vývojové psychologie a znát důležité vývojové milníky, kterými děti procházejí.

Pokud se rozhodneme, že rodičům doporučíme návštěvu psychologa, připravme si vysvětlení. Můžeme rodičům ukázat práce dítěte, popsat, jak se ve školce chová, v žádném případě bychom však dítě neměli porovnávat s vrstevníky. Rodiče by neměli odcházet s hanbou, jaké to mají hrozné dítě, ale odnášet si pocit, že nám (stejně jako jim) na dítěti záleží a přejeme si, aby se mu dařilo co nejlépe. Rozhovor se určitě nesmí odehrávat v nabité šatně před očima ostatních rodičů i samotného dítěte.

Jedná se o ukázku z časopisu Informatorium š. 3/2008, vydává Portál

Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová

Toto taky stojí za přečtení!

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Píšete omluvenky z plavání?

Představte si, že vaše dítě je sportovní anti talent, nebo „koordinační psanec“ neumí ani jezdit na kole, nemá moc vlohy

Čtu dál →

[Soutěž] Bombarďák – Čtvrtek

Bombarďák vydal nové album. A co je nejlepší? Že ho teď 2 z vás můžou vyhrát v naší soutěži

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Jsem toho názoru jak se kdo k práci a výchově postaví takové to má a není radno si stěžovat.Stejně nám to nepomůže a bude to ještě horší.

  • Co všechno by ta učitelka měla vědět a znát? Někteří rodiče, třebaže studovaní VŠ (mám to ze své zkušenosti- oba veterináři), nemají na své děti tolik času. Byl trochu problém, protože se svým potomkem neměli čas denně číst, obrátili se na PPP, okamžitě byli pozváni, hned byla diagnostika dys… Chlapec trochu pokulhával, po určité době se dal dohromady, dnes čte vcelku dobře. Problémy jsou ve vyjmenovaných slovech, což bych nepovažovala za dyslektickou chybu. My si ty dyslektiky vytváříme svým ne dobrým přístupem, nemáme na své děti čas. Moje babička(1920), moje máma (1939), ač nevystudované, babička se učila, mamka ne, nikdy neudělaly chybu v dopisech. Ať se to týkalo VS nebo tvrdých a měkkých souhlásek. Bohužel, rodí se nám děti, které chceme, ale nemáme na ně čas.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist