Snažím se skoro každý den a vlastně každou volnou chvíli svému synovi zpívat. Nemyslete si, že mám nějaké hudební nadání, dalo by se říct spíš naopak. Manžel vždy říká, že zpívám krásně, ale dlouho. Myslím si, že Dominikovi to ale nevadí, poslouchá mě jak se snažím o udržení rytmu a melodie.
Zpívám mu už od doby před narozením, to jsem ho ještě nosila v bříšku. Děťátko by mělo slyšet už v děloze a o zábavu má určitě postaráno. Bezpečně však pozná hlas maminky a později i tatínka nebo i jiné osoby, která je s maminkou nejvíce v kontaktu. Už když je miminko v bříšku, tak se doporučuje na malé dětičky mluvit a zpívat jim. Budete-li například každý večer uspávat své bříško stejnou ukolébavkou, po narození by se vaše miminko při této písničce mělo zklidnit. Bude se cítit velmi spokojeně, jakoby bylo zpátky v děloze.
Ještě když je dítko v plenkách, tak mu zpívejte. Bude se na vás dívat a bude se vás snažit napodobit. Pomůžete tak prvním slůvkům, podpoříte hudební sluch, smysl pro rytmus a v případě, že doplníte zpěv i o tanec podpoříte i motorické dovednosti svého maličkého. Rytmus a rým – díky těmto dvěma vlastnostem písniček usnadníte dětem následné čtení a psaní. Máte-li v rodině dyslektika či dysgrafika, tak je to z velké části dědičná záležitost. Chcete svým dětičkám maličko pomoct? Zpívejte jim! A později si zpívejte s nimi.
Napsal/a: Králíček4
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Zpívám malému a tváří se, že se mu to líbí, i když vůbec neumím zpívat. Starší dcera hraje na klavír, tak se s ní snaží brnkat. Je to milé dívat se na nich.
Zpívám stále, taky neumím, malé je to ale úplně putna. Zpívání utěší i když nefunguje nic jiného, dokonce i na vzteklinu, takže u nás se zpívá každou volnou chvilku. :o)
Nezpívám každý den, ale většinou ano, i když neumím 🙂
Jen ten výběr mám trochu omezený – zatím – bytem nám zní Holka modrooká, Skákal pes, Vysoký jalovec, Když jsem šel z hub, Na kopečku v Africe a Co ste hasiči, co ste dělali?, Šla Nanynka do zelí, Okolo Hradce a Andulko šafářova… 🙂