Sourozenci aneb vlastní zkušenost

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

1174716_young_friendsZdravím všechny, co si najdou čas i na příjemné věci :o))Je mi 27 let a mám tři sestry. Nejstarší je o dva půl roku starší, pak mám dvojče (o 5minut starší) a nejmladší sestřičce bude za měsíc šest…

S dvojčetem jsme spolu chodily už do jesliček, pak do školky a nakonec do školy.
Nevýhoda byla, že když jedna něco provedla, tak to zákonitě padalo i na druhou. Učitelky moc nerozlišovaly, že jsme každá jiná. Ale nás to naučilo táhnout za jeden provaz.
Proto jsme se taky nakonec rozhodly, že se přihlásíme i na stejnou střední školu (vlastně jsme spolu dělaliy i sport), takže jsme veškerý čas trávily společně.
Staly se z nás nejlepší kamarádky a vždycky jsme stály při sobě. S nejstarší sestrou jsme moc nevycházeli a dnes už vím, že se musela cítit odstrčená a sama.
Když jsem se v sedmnácti rohodla odstěhovat do velkoměsta, tak mě moje sestra dvojče napsala dopis, jaké z toho má pocity. Já byla ale natěšená z toho nového, co mě čeká a nebrala na to zřetel.
Po čtrnácti dnech mě začalo být taky smutno, ale styděla jsem se to přiznat. Stávalo se pravidlem, že vždycky když jsem na dvojče myslela, tak mě během chvilky zavolala nebo naopak. Prostě telepatie. Vždycky jsme se snažily jedna druhé pomáhat v nouzi.
Po pěti letech jsem se vrátila zpět do rodného městečka a jak jinak, začala jsem pracovat se sestrou (dvojčetem).
Dneska už máme každá svoji rodinu a děti, ale každý den se navštěvujeme. Bydlíme asi dvacet metrů od sebe a nedovedu si představit, že by se jedna z nás odstěhovala.
S nejstarší sestrou jsme si vše vyříkaly a poslední asi tři roky už spolu vycházíme taky dobře. A ta nejmladší? Tak tu bereme asi jako svoji dceru, protože zrovna od toho našeho zlatíčka je jen o dva půl roku. :o))
Teď plánujeme s manželem druhé dítko a malinkej strach mám z toho neodstrčit nejstarší dítě na druhou kolej a dávat mu zodpovědnost za ty mladší.
Tak hodně štěstí všem maminkám a tatínkům( i budoucím)
zdraví martof

Napsal/a: martof

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • redakce

    Už je to sice déle, ale přece mám v živé paměti, kdy jsme řekli našemu Daliborkovi, že bude mít sourozence. Bylo mu tenkrát 2,5 roku. Moc tomu sice asi nerozumněl, i když děti jsou mnohem chápavější než my dospělí, ale velice rychle se s tím sžil. Pravidelně se mnou chodil na všechna vyšetření, která se týkala „našeho“ miminka. Taky všude potom podrobně všem líčil, jak to vypadalo, co mi paní doktorka dělala a tak. Ale připadal si hrozně moc důležitý! Pořád chodil, hladil mi bříško a povídal si s miminkem. Bylo to moc hezké.
    Potom se narodila naše malá princezna. Měla jsem velký strach, že bude malý žárlit, ale žárlivé scény se kupodivu nekonaly! Všechno bylo naprosto v pořádku! Daliborek byl od začátku super starší bráška, který na svou sestřičku nedá dopustit.
    Teď, když je malé už 1,5roku, to je dvojka k pohledání. Hrozně moc se milují a neudělají bez sebe ani ránu. Daliborek učí Haničku různé lumpačiny, což se jí velice líbí. Občas se kočkují, ale to je jen z lásky. Jsou to zkrátka sourozenci, jak se patří!
    vlastní zkušenost

    Poslal(a) jedlayda

    za redakci vložila Lenka

  • Anonymní

    Ahoj ,jsem z dvojčat, jednovaječných a pořád se máme se setrou moc rádi,i když jsme se teď trochu oddálily díky manželům.Celé naše dětství jsem si vystačila ve hraní se sestrou, byly jsme nejlepší kamarádky.Já mám teď 5ti měsíční mrně a sestra mrně čeká.Fajn je, že sestra se přestěhuje poblíž k nám, asi 15 km, tak se alespoň uvidíme častěji.O telepatii moc nevím, ale jsme na sebe také dost vázané.Myslím že být dvojče je fajn, teda pokud mají sourozenci dobrý vztah.
    Martof,obdivuji Tvé rodiče, že zvládají tolik dětí , u nás jsme mámě stačily my…
    Dvojčata se prý rodí „přes koleno“, tak možná čekají Tvé děti.
    A myslím, že nemusíš mít strach jak to Tvé děti spolu zvládnou, chce to nenápadně je navést aby k sobě byli slušní a hráli si spolu.Starší bude mít pocit , že musí mrně ochraňovat a vše ho naučit, snad to zvládnete! Tak ahoj ,pozdravuj svoji sestru dvojčátko !
    Markéta(a sestra dvojče Magdaléna)

  • pro jarmuschku,
    Jsme dvojvaječná dvojčata.Sestra má hnědý oči a hnědý vlasy a já jsem blondýna s modrýma očima.Jediný co na nás je stejný jsou nosy.A mě spíš vždycky tipovali na dvojče nejstarší sestry.
    Ta telepatie je fajn a hlavně nám to pomáhá v krizových situacích.
    Jmse prostě naladěný na stejnou vlnu.

  • Ne nadarmo se říká, že dvojčata jsou spolu více spojená, mají podobné zájmy atd. My jsme se sestrou o rok a jsme úplně, ale úplně každá jiná. Naši drobečci budou od sebe rok a čtvrt, tak jsem zvědavá, jaký každý z nich bude. Cyril, se mi zdá, je hodně po tatínkovi, že by to druhé bylo po mně? No, necháme se překvapit.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Martof, a jste jedno- nebo dvojvaječná dvojčata!? Já mám 14-měsíční dvojčata – holčičky doma… ;o)
    Ale to s tou telepatií mi taky funguje, s mými staršími sestrami, s obzvláště dobrými přáteli… Nejsilnější to ale bylo s babičkou… až mě někdy mrazilo…
    Je to fajn, viď!?

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist