Psychické týrání dětí

Poté, co jsem neustále atakován všudypřítomnou kampaní nadace Bílý kruh bezpečí (a ostatních nadací), která nepřímo připouští téměř výhradně nebezpečí ze strany mužů – násilníků vůči bezbranným ženám, a po čerstvé zkušenosti svého kolegy a ostatních, kteří si prožili své, jsem se rozhodl napsat několika nadacím se zaměřením na ochranu dětí tuto prosbu…

Vážení představitelé, pracovníci a sponzoři Bílého kruhu bezpečí!
Nelze nepovšimnout si vaší kampaně. Je dobře, že pomáháte obětem.
Co mě však jednoznačně ve vašich komentářích, osvětě i oficiálních statistikách chybí, je kategorie PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ DĚTÍ. Povšimněte si prosím, že věk 0-15 roků je ve vašich statistikách zastoupen pouze 1 případem za celý rok 2006. Je veřejným tajemstvím, že (ex)manželky záměrně poškozují svého (ex)manžela právě tímto způsobem. Aby (ex)manželé omezili následky takového počínání, které děti vážně duševně a potažmo i tělesně poškozuje, přicházejí o to nejcennější – své děti. Je prakticky nemožné takovéto počínání dokázat. Dítě není schopno objektivně vypovídat z důvodů, které jsou vám dostatečně známy a my poškození otcové si dobře uvědomujeme, že kdybychom na něčem podobném trvali, obrátí se to jednak proti nám, ale především bychom TRAUMA SVÝCH DĚTÍ jen prohloubili, což NECHCEME. Zneužitím tohoto principu, se kterým si státní instituce nedokážou efektivně poradit, přijde každoročně spousta dětí o táty a otcové o děti. Jen pár finančně dobře zajištěných exmanželů si může dovolit drahé advokáty, kteří jsou schopni postavit se aparátní mašinérii.
Pokud muž fyzicky ublíží ženě (což je trestuhodné), je tento čin snadno prokazatelný, mediálně „zajímavý“ i v jisté míře měřitelný. Zkrátka „snadná práce“ pro vás a ostatní zainteresované.
Ale JAK PROKÁZAT A PŘEDEVŠÍM ZAMEZIT PSYCHICKÉMU TÝRÁNÍ DĚTÍ? Pokud svoji záslužnou práci chcete provádět seriózně a plnohodnotně, prosím, učiňte se stejnou vehemencí taková opatření, která povedou k nápravě sociálního a právního systému, který už dávno nereflektuje realitu. Prosím, začněte alespoň vy, vaše organizace o tomto problému alespoň VEŘEJNĚ MLUVIT a prolomte tabu.
Jsem otcem 17,5 a 15leté dcery. Naštěstí se mé exmanželce nepodařilo holky proti mně obrátit, ale psychicky trpí dodnes. Pomoc pro dcery nežádám, protože než by se tato kauza vyřešila (což už ani nepředpokládám), budou dcery plnoleté a žít si po svém. Ostatně, když jsem hledal pomoc asi před 4 lety na SPOD, úřadu ombudsmana, různých nadacích a také ve vašich řadách – nepochodil jsem. Faktem zůstává, že jedním z nejtěžších důsledků psychického utrpení dcer byly dvě život ohrožující operace mladší dcerky. Z ničeho nic se jí objevil nádor na krční páteři, který po odstranění nakonec jako tumor klasifikován nebyl, ani nebyla určena příčina. Bohužel, škála zničujícího počínání exmanžely je daleko širší, ale prakticky neprokazatelná, protože holky přece nebudou mamce ubližovat, přestože si již dobře uvědomují, „že to s ní nemají lehké“.
Závěrem tedy díky za vaši práci a neznevažte ji, prosím, neobjektivností a nedůsledností. Věřím, že najdete odvahu řešit i tento vážný celospolečenský problém, přestože ve vašich řadách jsou převážně ženy.

S pozdravem
Ota, Brno

Napsal/a: Ota, Brno