Pocity, které prožívá novopečená maminka I.

V Partnerství a vztahy v rodině

933633_pedro_and_priJakékoliv změny jsou častou příčinou stresu, a to i tehdy, týkají-li se tak příjemné záležitosti, jakou péče o miminko dozajista je. Poté co jste se stala novopečenou maminkou, která je v neustálém stresu, můžete velmi snadno nabýt dojmu, že to už nikdy nebude lepší a že současný stav je novou, trvalou realitou, se kterou se budete muset vyrovnat. Stejně jako milujete svoje dítě a jste šťastná, že je máte, můžete mít pocit, že všechno ve vašem životě se nyní točí kolem něj…

Děti naštěstí vyrostou a maminky si časem zvyknou. Podněty uvedené v této kapitole vám umožní podívat se na toto období jako na čas přizpůsobování. I touto fází si budete muset projít. Také později, kdy už jste si zvykla, že mateřství vnáší do života určitý chaos, můžete i nadále pociťovat stejné emoce jako na začátku, ale nebudou vám působit takový stres.

Pamatujete si ještě, jaké kouzlo pro vás období těhotenství mělo? Pravděpodobně vám tento pocit výjimečnosti vydržel až do doby těsně po porodu – to vy jste přece stvořitelem toho úžasného človíčka. Brzy potom co počáteční vzrušení z narození miminka vyprchá, se mu budete muset přizpůsobit. Ne vy, ale vaše dítě se stane centrem pozornosti. Zachovat si pocit výjimečnosti a důležitosti jde dost špatně, když si uvědomíte, že vám kručí v břiše, z vašich prsů samovolně odtéká mléko a vy se v průběhu celého dopoledne nestíháte ani převléknout, natož vysprchovat. Pokud je vám to, o čem mluvím, důvěrně známé, uvědomte si, že jste to právě vy, kdo stoprocentně zodpovídá za zdraví a spokojenost tohoto křehkého děťátka. Mateřství bývá občas úkol nevděčný a náročný, ale také neuvěřitelně důležitý a naplňující.
Nedostatek spánku vám pravděpodobně bude působit velké potíže. Můžete se cítit, jako byste se pohybovala v mlze. Můžete být podrážděná a pociťovat nedostatek schopnosti vyrovnat se s jakýmkoliv problémem, i tím nejmenším. Postarejte se o sebe stejným způsobem, jako byste se postarala o své dítě, kdyby bylo unavené. Zredukujte množství podnětů kolem vás, nepřepínejte své síly a zkuste si zdřímnout. Poprvé se vám může zdát divné jen tak si lehnout uprostřed dne, ale pokuste se na nic nemyslet, vyvěste telefon a dopřejte si chvilku lenošení. I přesto, že víte, že usnout za bílého dne se vám asi nepodaří, najděte si pro sebe chvilku k relaxaci, třeba v době, kdy dítě spí, nebo si samo hraje.
Jestliže jste ráda aktivní, pravděpodobně vás nejvíc uspokojí, pokud se budete moci něčemu věnovat. Jako novopečená maminka si budete muset vytvořit rovnováhu mezi odpočinkem, který tělo nutně potřebuje, a nějakou aktivitou, abyste uspokojila vaši mysl. Dobře si rozmyslete, co je v danou chvíli, kdy máte volno od mateřských povinností, pro vás důležitější.

Zásadně relaxuji tím, že se věnuji činnostem, na které při péči o Karolínku nemám čas. Nikdy mi nevyhovovalo jen tak ležet a odpočívat. Mám dobrý pocit z vykonané práce. Většinou dávám do pořádku domácnost, čtu si, nebo si třeba dělám manikúru. Pokud se věnuji činnostem, které s miminkem nesouvisejí, jsem pokaždé příjemně odpočinutá. (Anna)

Nebuďte překvapená zjištěním, že na dítě myslíte i v době, kterou jste si ukradla pro sebe. Pro novopečené maminky je naprosto normální, že se jim nedaří odpoutat se od svých dětí. Nějaký čas asi potrvá, než si zvyknete a nebudete mít pocit, že jste něco zapomněla, nebo že byste se měla věnovat něčemu jinému než tomu, co právě děláte. Jak vaše dítě poroste a vy si zvyknete na to, že chodíte pryč také bez něho, budete to zase vy, stejná jako dřív, i když pocit zodpovědnosti za dítě už ve vás zůstane.
Na druhou stranu je mnoho maminek, které se obávají, že na dítě zapomenou a nechají je doma, v autě, nebo kdekoliv na návštěvě. I kdyby se vám to stalo, určitě se od dítěte nevzdálíte příliš daleko, pravděpodobně se rychle rozpomenete na to, že jste matka. Po několika vycházkách s dítětem vám jeho přítomnost bude připadat úplně přirozená. Potom se přestanete obávat, že byste je mohla někde zapomenout.

Spolu s Petrem jsme se obvykle smáli reklamám, kde zaneprázdnění rodiče při odchodu z domu zapomenou dítě v jídelní stoličce. A pak se něco podobného stalo i nám. Oba jsme si mysleli o tom druhém, že Romanku bral do auta on. Dělali jsme si z toho legraci, ale ulevilo se nám, když jsme zjistili, že bychom se bez ní nedostali dál než ven z garáže. (Vanda)

Můžete mít pocit, že se na svět díváte skrz skla dětských brýlí. Všechno vnímáte způsobem, který je vám jako matce blízký, namísto toho, abyste hodnotila věci více objektivně. Toto vnímání, které má počátek už v těhotenství, se jeví jako dlouhodobá záležitost. Při výchově dítěte potřebujete jiný úhel pohledu. Prostě už nemůžete myslet jenom na sebe. Musíte vnímat i pocity dítěte. Znovu připomínám, je to pouze součást mateřství, zvyknete si na to.

Spolu s manželem jsme se dali do navrhování nového domova brzy poté, co se Michal narodil. Neustále jsem stavbyvedoucího žádala o provedení určitých změn. Chtěla jsem po něm např., aby kohoutky od sprchy a zámky na dveřích přidělal o něco výš, než bývá obvyklé, kvůli bezpečnosti dítěte v batolecím období. Nakonec mi řekl: „Paní, to dítě nebude pořád jenom malé.“ Připomněla jsem mu, že jsem se zabývala ochranou dětí roky předtím, než jsem ji začala plánovat pro sebe, své dítě i všechny další děti, které přijdou po něm. Přestal si ze mě utahovat, ale jeho pohled na věc mi pomohl uvědomit si, že se o zabezpečení batolete nebudeme muset starat věčně. (Dana)

Chvíli to trvá, než se naučíte sledovat, co dělá vaše dítě, a zároveň mít přehled o dění kolem vás. Ze začátku budete muset všechno kolem pustit z hlavy a věnovat se svému dítěti. V průběhu této doby pravděpodobně zjistíte, že ostatní lidé nezaznamenali například to, že je neposloucháte nebo nemůžete pokračovat v konverzaci, zatímco se věnujete dítěti. Abyste se vyhnula frustraci z toho, že na vás někdo mluví, zatímco vy se snažíte soustředit na něco jiného, prostě je požádejte, aby si zapamatovali, co vám chtějí sdělit, a pokračovali v hovoru až poté, co se postaráte o dítě. Brzy se z péče o dítě stane zvyk a opět budete schopná věnovat se i několika věcem najednou.

Trvalo mi dost dlouho, než jsem přišla na to, proč jsem byla podrážděná a úzkostná vždycky, když jsme šli na večeři společně s jedním přítelem mého manžela, který byl svobodný. Bylo to v období prvních měsíců po narození našeho syna Patrika. Problém spočíval v tom, že já jsem se cítila jaksi mimo, protože zatímco já jsem se musela postarat o dítě, konverzace pokračovala plynule dál. Náš přítel byl rozladěný, neboť se mu zdálo, že si ho nevšímám. Naštěstí mu došlo, že v době, kdy se věnuji dítěti, ho prostě nevnímám, a zvykl si během hovoru dělat přestávky. Časem jsem se naučila dělat dvě věci naráz. Také jsme začali využívat pomoci paní na hlídání, takže jsme si mohli vyjít bez dítěte a vést dlouhé, nepřerušované debaty. (Dita)
Jedná se o ukázku z knihy Maminkou spokojeně a beze stresu
vydal Portál, 2003

Napsal/a: Gurrentz

Toto taky stojí za přečtení!

5 úžasných věcí, které jsem pustila do svého života díky vlastní zahrádce

„Starat se ještě o zahradu? Přece nejsem padlá na hlavu!“ Taky jsem si to kdysi říkala, ale dnes to

Čtu dál →

Recenze: Jdu do školy

Také máte doma předškoláčka a přemýšlíte, zda umí vše, co umět má a zda může do školy? Pokud ano,

Čtu dál →

Soutěž: Justýnka a asistenční jednorožec

Mám pro vás opět tři tipy na knižní novinky, které nedovolí, aby vaše děti trpěly „akutním nedostatkem fantazie“, jak

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Moc hezky clanek, tady se mi opet potvrzuje, ze jsem uplne, ale uplne normalni…..;))) kdyz se mala pred par tydny poprve usmala a koukala mi do oci, myslela jsem, ze laskou sesilim…

  • Martina

    Před porodem jsem si nedokázala představit, co mě čeká po porodu. Kdybych to věděla, asi bych se ještě dlouho rozmýšlela. Najednou jsem prožívala střídavě radost z miminka a hroznou frustraci z toho, že nemůžu dělat nic z toho, co jsem dělala před tím (číst, v klidu si povídat s kamarádkama, jít do obchudu na čumendu) No, prostě nic. 6ivot se obrátil vzhůru nohama. Dítě stále plakalo a ze začátku jsem měla problém se najíst. Už je to lepší, ale stále hodně náročné. Občas psychickým vysílemním pláču, hlavně po ránu, po napůl probdělé noci. Ale ty okamžiky radosti s miminkem, jeho úsměvy projevy lásky to trochu kompenzují 🙂

  • Catharine

    Prvorodička, tak tenhle termín mě nepřekvapil, šestinedělka tak to bylo něco jiného. Už na porodním sále, když ho sestra vyslovila, znělo to zvláštně. Prvorodička a šestinedělka to byla omluva za neuvařenou večeři, uplakané oči, vyděšené reakce, nevyžehlené prádlo a plno jiných, pro jiné lidi naprosto běžných věcí, které jsem prostě nestíhala. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem většinu času trávila kojením a koukáním na to moje zlatíčko, zatímco mi po tvářich stékali slzy. Manžel měl naštěstí pochopení, ale když tyhle stavy trvaly už pár měsíců, tak poznamenal, že to není normální. Normální to nebylo, byla to poporodní deprese. Vzpamatovávala jsem se rok a půl s pomocí jedné doktorky (pediatričky) a celé rodiny. Podotýkám, že před porodem jsem žádnou depresí netrpěla a o sebe i domácnoct jsem pečovala ráda. Naštěstí jsem to nevzdala a další dvě těhotenství a mateřství jsem si doslova vychutnávala a to každý okamžik. Ted je mé nejmenší sedm měsíců a s napětím čekám na první zoubek. Mateřství je nádherné, ale úplně přehází život a hodnoty. Dokonalá žena a dobrá matka malých dětí to nejde dohromady, tedy alspon v mém podání. Tohle jsem si připustila a přestala se stresovat, najednou jakoby mlha spadla a vysvitlo sluníčko. Jediné co ještě můžu říct, pokud se cítíte špatně a trvá to dlouho, nebojte se mluvit o vašich pocitech a třeba zajít i za lékařem. Hodně radostí s vašimi zlatíčky a naučte se odpočívat. Odpočinutá maminka= štastné dítě.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist