Když mi byly 2 roky, tak se naši rozvedli, já byla malá holka, nic jsem nechápala. Mám ještě 3 starší sourozence a jednoho mladšího. Máma se hned vdala znova…
Postupem času jsme vyrostli a chtěli žít po svém. Jenže naše máma nám dělala a dělá ze života peklo.
Nejdřív to odnes brácha, když řekl, že se ožení, dostal vynadáno a čekal ho vyhazov z domu. Na svatbu mu máma nešla, jeho ženu pomlouvala a vnoučata od babičky nikdy nic nedostaly.
Když se vdávala ségra, bylo to samý, čekal ji vyhazov, o vnoučata nejevila zájem. Pak přišla na řadu druhá ségra. Ta si vše zaplatila, mámě přidala peníze a na svatbu jí šla.
Když mě bylo 17, zamilovala jsem se do svého budoucího manžela a když mi bylo 18 přesně na den, máma mě vyhodila z domu. Žádnej problém jsem neměla, jen mě nechtěla živit. Šla jsem k nastávajícímu. Na svatbu nám taky nešla a o vnoučata žádný zájem.
Mladšího bráchu měla s druhým manželem, takže ho rozmazlili, dali mu vše, po čem toužil. Když se ženil, tak se vytáhli, vystrojili velkou hostinu. Po dlouhý době jsme se sešli celá rodina, ale asi napoledy. Máma nás opětně pomluvila u každýho a co je nejhorší, začala na mě posílat sociálku, že se nestarám o děti, že je týrám psychicky i fyzicky.
Ještě že mi sociálka vyšla vstříc, holky se bály, že je daj do děcáku. Vše se vyřešilo, přijeli na kontrolu, zjistili, že to jsou pomluvy.
Já už si nevědela rady, tak jsem se odstěhovala 120km od ní, teď mám snad klid.
Ale zase posílá máma sociálku na mladšího bráchu, protože nemá ráda jeho ženu neboli snachu. Chce, aby jí sebrali děti. Švagrový je mi líto, ale nemá se čeho bát. Má vše a hlavně děti v pořádku.
Je to moc smutný, proč se k nám tak chová, vždyt je to naše máma. Jak ráda bych jí objala a řekla, mámo, nech nás žít.
Napsal/a: máma
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
Smutný příběh,nechápu,proč to máma dělá,může být ráda,že má vnoučata a spíš má pomáhat a ne pomlouvat.
mama ktera se neumi chovat se ma alespon starat že???nema vas v noci vyhazovat na ulici a pres den mlatit 🙁
Je to smutné,ale nezaslouží si být MÁMA
Jéžiš, to je smutný..nevím, co k tomu víc říct…rozesmutnilo mě to, nechápu, že se tak lidi „umí“ chovat…No asi ano…mě nedávno moje matka vyčetla to, že když jsem jako mlá byla x-krát v nemocnici, že za mnou 2x týdně jezdial na návštěvu 200km! A teĎ v týdnu mě to vyčetla jen proto, že prý jsem venku nevymetla schody od sněhu…přesto mě to hodn bolí, když něco takovýho můj rodič vypustí ze svých úst!
To je mi moc líto, Mámo, sama vím, že nemilující rodiče nebo žádní rodiče nenávratně poznamenají na celý život. Jediná obrana – smířit se, přijmout to jako fakt a snažit se si milující rodinu vybudovat, když už ses do ní nenarodila. Snadno se to píše, ale je to těžký, viď? Ikdyž se na svoji matku zlobíš, někdy ji nenávidíš a musela si před ní dokonce utéct, stejně je to tvoje matka a jediné, po čem budeš vždycky toužit, je její láska.
Zdá se mi ale, že vaše matka je opravu psychicky nemocná (nechci ji urazit, ale z toho co píšeš, to tak vyplývá!), pak ti asi nezbývá nic jiného, než na ni zapomenout a dělat vše proto, aby to tvoje děti nikdy nezažily. Jestli vás ale pronásleduje a neustále vám cíleně škodí ona, ikdyž jí jdete z cesty, pak se přikláním k názoru psycholožky na mateřské a zvolila bych tvrdší postup. Není to tak těžký, jak si možná teď myslíš a když budete všichni sourozenci táhnout za jeden provaz, dokážete to. Teď mě napadá – je jedna věc, kterou pro vás matka udělala dobře – máte všichni několik sourozenců a když si to nepokazíte sami, můžete být sami sobě takovou milující rodinou v čele s tátou.
Přeju spoustu sil a taky odhodlání k sebeobraně, proti komukoli kdo vám škodí.
Je to škoda, když se matka takto chová. Mám dojem ,zda netrpí nějakou skrytou psychickou chorobou. Snažte se proto vy být dobrou matkou svým dětem. Já měla neshody se svou dcerou když ji bylo 15. Došlo to tak daleko, že se odstěhovala ke svému otci a se mnou rok nemluvila. Dnes ji je 18 a máme vztah jak sestry, využívá každou chvíli kdy může být se mnou.
Netuším pravou příčinu v chování Vaší matky.Jsem psycholožka na mateřské dovolené.Nejspíš v tom opravdu bude důvod spojený s vaším biologickým otcem.Nejspíš Vám nemůže odpustit,že i po tom všem,co,jak si myslí ona,jí proved, si s ním vy,jeho děti rozumíte.Pokud nepomůže rozmluva,přejděte k varování,že na ni podáte trestní oznámení pro pomluvu,pokud ani tohle nepomůže,přejděte k činům a opravdu to trestní oznámení podejte.Právník Vám pomůže správně vše formulovat,ale je velmi důležité si o všem promluvit i s ostatními sourozenci.Je to smutné,je to matka,ale občas musí stranou city a soucit,ona ho s Vámi také neměla.Samozřejmě se přikláním k rozumějši alternativě a to o všem si se všemi sourozenci a s matkou promluvit.
Netuším pravou příčinu v chování Vaší matky.Jsem psycholožka na mateřské dovolené.Nejspíš v tom opravdu bude důvod spojený s vaším biologickým otcem.Nejspíš Vám nemůže odpustit,že i po tom všem,co,jak si myslí ona,jí proved, si s ním vy,jeho děti rozumíte.Pokud nepomůže rozmluva,přejděte k varování,že na ni podáte trestní oznámení pro pomluvu,pokud ani tohle nepomůže,přejděte k činům a opravdu to trestní oznámení podejte.Právník Vám pomůže správně vše formulovat,ale je velmi důležité si o všem promluvit i s ostatními sourozenci.Je to smutné,je to matka,ale občas musí stranou city a soucit,ona ho s Vámi také neměla.Samozřejmě se přikláním k rozumějši alternativě a to o všem si se všemi sourozenci a s matkou promluvit.
Ahoj , když jsem to tak četla, tak mi připadá, že si vylévá vztek na vás za to, že se s vašim otcem rozvedli. Píšeš, že toho nejmladšího, kterého má s novým manželem, rozmazlují, tak si myslím že to tak bude. že prostě jste děti, které měla s ním, a rozvedli se , ona ho třeba nenávidí, proto si vylévá vztek na vás. Nechápu, jak se může vlastní máma takhle chovat, ale já bych to nechala být, přesně jak píše Klarita, máš svou rodinu, kterou miluješ, jste štastní, tak buď taky štastná. Nevím, jak seš na tom s panímámou, ale třeba u ní najdeš tu mateřskou lásku, kterou ti vlastní máma nedala.
Ahoj, vím je to máma ale opravdu ty její činy nechápu :o(
Třeba až jí bude těžko tak se změní ? |Ale jestli to někdy nastane a kdy? – tak to opravdu nevím…. nechápu takové lidi a co je k tomu vede – napadat vlastní rodinu? Závist?
Fakt nevím… a je mi z toho fakt smutno
Mila mama,
to musi byt hodne tezky…. i napsat to takhle cerne na bile…. mam z toho slzy v ocich, moje mamka stale ceka na vizum, aby se za nami mohla podivat (za oceanov) a me mrzi, ze to tak dlouho trva a mala mezitim roste jako z vody…, vubec bych ji chtela mit bliz…. Jsem ted dost litostiva a jeste k tomu obdobi vanoc… dost se mi po nasich styska, i kdyz si rikam, dle jejich rady, ze musim myslet na svou – novou rodinu… asi to same bych chtela poradit Tobe… hlavne, ze doma vsechno klape, deti jsou v poradku a mas silne nervy….
Rodice bohuzel nejdou zmenit….i kdyz bychom nekdy moc chteli….
Mobile Sliding Menu