Rohlíkový drobek

To bylo tenkrát, když malá Danielka jedla a od pusy jí spadl malý drobek. Byl tak malý, že ho nebylo možno vidět a proto byl drobek rád, že má velkou pravděpodobnost přežít.

Musel doufat, že ho nenajde někdo z jeho nepřátel. Například vysavač, který se takovými drobečky, jako je on, živí. Nebo smetáček který si ho namete a přemístí do smradlavého, uzavřeného prostoru a po čase by skončil na skládce, kde by na něj čekalo hodně bacilů. A tam je velmi malá pravděpodobnost na přežití. Vypadalo to, že jsou všechna nebezpečí zažehnána a na triku, kde ulpěl se mu to zdálo pohodlné. Šel do obchodu, kde potkal své kamarády rohlíky, hrál si se stavebnicí. Odpoledne k němu přibylo kousek masa s omáčkou a na večer chléb s pomazánkou. Setkala se tak celá parta drobků, ale s čím nepočítali bylo, že večer skončí ve velké bílé krabici se spoustou jiných vláken, různých barev. Najednou drobek ucítil mokro, vysypal se na něj voňavý, bílý popel a začala se mu točit hlava. A to je konec příběhu o drobečku, protože pak zmizel neznámo kam a už o něm nikdo neslyšel.