Byl jednou jeden rybníček. A jako v každém rybníčku, i tady žilo spoustu žabek, kapříků, štik, a spousta dalších zvířátek. No, a tam kde žijou kapříci, chodí rádi rybáři zkoušet svoje štěstí s prutem.
To se ale nelíbilo kapříkovi Honzíkovi. Měl okolo sebe spoustu kamarádů. A díky háčkům, které se ve vodě občas objevily a zase zmizely, o své kamarády postupně přicházel. Někdy se totiž stalo, že s tím háčkem zmizel z vody i některý kamarád a už ho nikdo nikdy neviděl.
A tak se jednou domluvili s ostatními, zbývajícími kamarády, že se musí na ty háčky něco vymyslet. Radili se a radili, až přišli na to, že v rybníčku je velký nepořádek, který jim kazí jejich domov. Tak by si tito nezvaní hosté (háčky) mohly místo kamarádů, odnášet postupně tento nepořádek. Čekali, kdy se znovu objeví rybář a hodí svůj háček do rybníčka.
Jednoho dne se dočkali. Rybář se objevil a poslal svůj háček opět na návštěvu do rybníčka. Všichni kapří kamarádi společnými silami přivlekli a pověsili na háček první z věcí, která do jejich domova nepatřila. Byl to starý hrnec. Po chvíli byl háček zpět. Kamarádi nelenili a pověsili tam staré kolo. A znovu.
Takto jim rybář vyčistil celý rybníček. A protože tentokrát žádnou rybu nechytil, řekl si, že už zde žádní kapři nejsou, a více se u rybníčku neukázal.
A naši kamarádi kapříci ……….. pokud neumřeli, žijí tam do dnes.
Napsal/a: erča
