Představte si, že vaše dítě je sportovní anti talent, nebo „koordinační psanec“ neumí ani jezdit na kole, nemá moc vlohy a cit pro sport. Není mrštné, ohebné, rychlé a ani moc aktivní. Prostě mu sportování moc nejde.
Taky může být bázlivější než ostatní děti. Nepotopí obličej, neskočí do vody. Teď si k tomu přidejte vaše vlastní vzpomínky na školní plavání.
Představa, že ho někdo bude nutit skočit do vody je pro vás nepředstavitelná?
Co teď?
Jako instruktorka plavání bych vám tady měla napsat: „Ano, dávejte dítě do plavání!“ Je to dobrý, zdraví prospěšný sport a díky němu se nestane, že se vaše dítě někde utopí.
Po 19 letech praxe u bazénu není můj názor tak jednoznačný. Pro někoho je to ta nejlepší cesta a jiný potřebuje mámu a tátu a pocit bezpečí.
Tak jak to tedy udělat?
Zamyslete se nad tím, jaké vaše dítě je.
- Je citlivé, někdy až přecitlivělé?
- Chodíte s ním často na bazén?
- Nebaví ani vás chodit plavat a hrát si ve vodě?
- Jak to máte doma v rodině se vztahem k plavání
A od toho by se mělo odvíjet vaše rozhodnutí, zda dávat či nedávat dítě na plavání. Samozřejmě, že je nám všem jasné, že každý by měl umět plavat, a to tak aby byl ve vodě uvolněný a uplaval minimálně 200 metrů bez únavy a v pohodě.
Bez čeho to nepůjde?
Plavání nás taky musí bavit a těšit. Pokud tomu tak není, tak se vy nebo vaše dítě naučíte plavat, ale plavec z vás nikdy nebude. Prostě se budete nějak pohybovat dopředu a nic víc.
Život vám takto nabytá dovednost asi moc nezachrání. Zdraví prospěšné plavání taky nebude, protože když nebudete muset, tak na bazén stejně nepůjdete. A pokud ano, tak budete vy nebo vaše děti v takové křeči, že vaše svaly budou ztuhlé a po plavání vás bude tělo bolet více než před ním.
Většinou do druhé třídy, plavání pro děti ještě není povinné, a na to bych se zaměřila.
Do té doby byste vy, rodiče, měli své dítě naučit, že pobyt v bazénu je prima. Zajděte alespoň jednou za čas s vaším dítětem na bazén a jen si hrajte a dělejte to, co je vám příjemné. Ideálně choďte plavat tam, kam následně bude jezdit vaše škola nebo školka.
Co vám však nejvíce doporučuji je chodit sami s dítětem na plavání a věnovat se mu. Udělat z toho rodinnou zábavu, třeba každou neděli dopoledne jděte na bazén. A užijte si to.
Děti nic nemusíte učit, stačí si s nimi jen hrát a dovednosti přijdou pomalu samy. Neberte to jako žádnou výzvu, že musíte chodit do bazénu. Jděte na bazén a třeba jen nechte dítě v malém bazénku. Ukažte mu základy bezpečného chování.
Později jej třeba můžete naučit skočit do malého bazénku. Protože ano, umět skočit do vody je opravdu důležitá dovednost.
Za nějaký čas ho vezmete s sebou i na hloubku, bez toho se plavat prostě nenaučí. Až bude mít odvahu, můžete zkusit lehnout si na záda a udělat hvězdičku.
Taky se můžete spolu pro legraci potápět a dělat na sebe ksichtíky.
To vše jsou základní plavecké dovednosti, které když své dítě naučíte, velice mu usnadníte vstup do povinného plavání se základní školou. Vaše dítě bude dobře připravené.
Všechny tyto dovednosti učí ve všech plaveckých školách jako první, a to jak na kroužcích, tak v plavání s mateřskou školou. Nebo s dětmi, které jsou už školáci, ale plavat ještě neumí. Bez nich se nikdo není schopen naučit pořádně plavat.
Proto ano, počítejte s tím, že instruktoři v plavání budou chtít po vašem dítěti ať se potopí, skočí nebo udělá něco, co je mu nepříjemné. Samozřejmě, že přístup k dítěti má každý instruktor jiný a každému dítěti vyhovuje jiný styl výuky.
Proto pokud máte obavy můžete své dítě jednoduše připravit i na výuku plavání a věřte mi, bude vás to bavit.
Na mých stránkách najdete test, kde si můžete odpovědět na otázky a zjistit, jaký typ plavce je vaše dítě a zdarma stáhnout návod, jak dále pokračovat.
