Drogy a mladí lidé

Tato záležitost nahání rodičům hrůzu, ale i když se domníváte, že váš potomek experimentuje s drogami, je důležité zachovat klid. Pokud máte svého dospívajícího potomka chránit, vyzbrojte se informacemi. Pro rozhovor zvolte příhodnou dobu a pečlivě volte slova. Nejprve zdůrazněte svou náklonnost a znepokojení. Neútočte, nevyhrožujte, neobviňujte.

Řekněte, že chcete nabídnout pomoc a oporu. Váš potomek možná uvítá příležitost popovídat si, ale pravděpodobnější je, že zpočátku bude všechno zapírat. Dejte mu jasně na srozuměnou, že vám na něm záleží a že jste mu kdykoli k dispozici. Pozorně mu naslouchejte a snažte se přijít na to, proč začal brát drogy: podlehl tlaku vrstevníků, trápily ho jiné záležitosti nebo nespokojenost, byl to jednorázový pubertální experiment?

Obecně platí, že mladí lidé žijí tím, co se právě děje, a nedbají o dlouhodobé důsledky svého chování. Navzdory názorným mediálním kampaním, které jsou vytvořeny tak, aby je „k smrti vystrašily“, jsou mladí lidé často přesvědčeni, že jsou nepřemožitelní a nezranitelní. Někteří rodiče si možná ještě vzpomenou na dobu, kdy si sami nedokázali představit, že jim jednou bude třeba dvacet. Jak tedy mohou doufat, že se jim podaří přesvědčit potomka k opatrnosti, když ten se domnívá, že „tohle mu nemůže uškodit“? Snad jediným účinným postupem je přesvědčit potomka, že je natolik výjimečným a milovaným člověkem, aby chtěl zůstat naživu a v pořádku.

Nesmírně důležitý pocit sounáležitosti tvoří ochrannou bariéru a může mladého člověka přinejmenším přimět k zaváhání a zamyšlení nad tím, jestli se pustí do riskantního dobrodružství. A když rodiče přesto zjistí, že došlo k nejhoršímu, neměli by mladému člověku říkat: „Jak jsi nám to jenom mohl udělat?“, ale raději: „Chválabohu, že jsi v pořádku. Nevím, co bychom si počali, kdyby se ti něco stalo. Víš, jak moc nám na tobě záleží?“ Vyslovte se jasně a vyhýbejte se obviňování. Soustřeďte se hlavně na skutečnost, že své dítě milujete.

Několik způsobů, jak otevřít diskusi:

• Můžeme si promluvit? Mám hrozné obavy. V poslední době vypadáš nějak nesvůj. Pořád se tolik mluví o drogách. Bojím se, že nejsi ve své kůži, nebo že tě někdo přemlouvá, abys zkusil drogy. (Zeptat se je lepší než dožadovat se rozhovoru.)
• Víš, co pro mě znamenáš. Můžu se tě na něco zeptat? Co si myslíš o drogách? (I toto je dobrý postup, protože mladí lidé nesnášejí, když od nich dospělí vyžadují odpovědi.)