Recenze: Beze snů aneb super čtení pro náctileté

Následníci, potomci řeckých bohů, jsou zpátky a s nimi neuvěřitelné dobrodružství. Nevěříte? Pak čtěte dále.

Nakladatelství CooBoo vydalo v pořadí druhý díl božské trilogie s názvem Beze snů, autorkou je Josephine Angelini.

První díl  Proroctví, vás seznámilo s proroctvím, kdo jsou to následníci, fůrie, a co s tím vším má společného středoškolačka Helen. Helen je totiž jiná než její vrstevníci. Patří k rase Následníků, k potomkům řeckých bohů, a musí naplnit jedno velice důležité proroctví a zbavit Následníky kledby fůrií.

Jak se zdá, Helen je opravdu TOU Helenou, kvůli které byla válka. Ano, přesně tak, jde o trojskou válku, která vznikla kvůli krásné Heleně.

Jako jediná dokáže vcházet každou noc do podsvětí, kde hledá fůrie. Každo noc sestupuje do pekla, ve kterém je úplně sama. Nebo snad ne?

A co dál?

Jednoho dne se tam objeví Orion, další z Následovníků, a má jí pomoct v jejím hledání. Všechno by určitě bylo jednodušší, kdyby mohly využít svoji moc. Jenomže v podsvětí svojí moc nemají a musejí se tak spoléhat jenom na sebe. Orion je nádherný a tajemný potomek samotné bohyně Afrodité. Společně se pomalými krůčky dostávají ke svému cíly. Jenomže Helena je čím dál, tím více unavenější, je nemocná a umírá. Kromě nočních výprav se ve dne musí utkávat s útoky Stovky. Kdo je to Myrmidon a Automedon? Jak zvládá Helena své poslání a jak se vyrovnává se zakázanou láskou k Lucasovi? Je láska silnější než smrt?

 Lepší než první?

Když jsem přemýšlela nad tím, o čem by mohl být druhý díl, rozhodně jsem nečekala takový dějový spád. V knize není jediný moment, kdy se budete nudit. Helen s Lucasem se i nadále musejí vyrovnávat s tím, že nemohou být spolu. Každý situaci řeší po svém, jenomže z Lukase se díky tomu stane, ups, tohle vám přece nemohu prozradit. 🙂

Helen se díky své matce seznámí s Orionem. Na zemi se mezitím objeví další bohové a začnou vyvolávat paniku a chaos mezi lidmi. Přestože je Helen velice silná, svoji sílu si stále plně neuvědomuje, a tak ji ani celou nevyuživá. V podsvětí je dvojici konečně podaří najít fůrie a získají od nich nečekaný dar.

I přes dobré skutky se zdá, že zrušení kletby může znamenat zkázu pro všechny smrtelné i nesmrtelné. Jak to tak vypadá, Atlantida povstane a čeká zemi další válka.

Ukázka z knihy…

Heleniných poničených nehtů prýštila krev, hromadila se jí na lůžkách nehtů a odtamtud stékala v drobných rudých čůrcích přes klouby prstů. Navzdory bolesti se chytila levou rukou římsy ještě pevněji, aby mohla pravou ruku posunout dopředu. Špína a krev pod dlaní způsobovaly, že jí sevření podkluzovalo. Do rukou ji chytaly takové křeče, až se její dlaně samovolně svíraly. Tápala pravičkou nad sebou, ale nedokázala se vytáhnout ani o píď.

S výkřikem sklouzla o něco níž a zůstala viset za zkrvavené konečky prstů. Šest pater pod jejíma nohama byl záhon uschlých květin, plný starých cihel a kusů střešních tabulek, které se během let ulámaly ze zchátralého sídla a zůstaly tam ležet rozbité na kusy. Helen se ani nemusela dívat dolů, aby pochopila, že sama dopadne stejně, pokud se nedokáže na drolící se okenní římse udržet. Znovu se pokusila vyhoupnout nohu nahoru přes parapet, ale čím víc sebou mrskala, tím víc stisk jejích rukou povoloval.

Ze sevřených rtů jí unikl vzlyk. Visela z římsy už od chvíle, kdy tuhle noc sestoupila do podsvětí. Připadalo jí, jako by utekly celé hodiny, možná i dny. Její odhodlání sláblo. Zoufale vykřikla.

Musí se dostat z téhle římsy a najít Furie. Je poutnice podsvětím – to je její úkol. Musí v podsvětí najít Furie, nějak je porazit a zbavit Následníky jejich vlivu. Má skoncovat s koloběhem věčné pomsty, který polobohy nutí, aby se mezi sebou vyvražďovali. Jenže místo toho tady bezmocně visí.

Nechtěla spadnout, ale věděla, že pokud se tady bude držet celou věčnost, Furie nikdy nenajde. A v podsvětí trvala každá noc věčně. Helen věděla, že musí tuhle noc ukončit a vstoupit do nové, snad plodnější věčnosti. A jestli se nedokáže vysoukat nahoru, pak má jedinou možnost.

Prsty levé ruky ji brněly a její stisk povolil. Říkala si, že nemá smysl s tím bojovat, bude lepší se tomu poddat, protože tak to aspoň bude mít brzo za sebou. Stejně se ale z posledních zbytků sil křečovitě přidržovala římsy aspoň pravičkou. Byla moc vyděšená, než aby se dokázala pustit. Kousla se do zkrvavených rtů, aby se přiměla soustředit, ale prsty jí podklouzly ve špíně. Už se nedokázala udržet.

Když dopadla na zem, uslyšela, jak jí křuplo v levé noze.

Více o knize Beze snů, včetně ukázkové kapitoly, najdete na stránkách nakladatelství COOBOO

---

Předchozí díl – Proroctví

Šestnáctiletá Helen Hamiltonová si odmalička bolestně uvědomuje, jak moc se liší od svých vrstevníků – nejen nezvyklou výškou, ale i schopnostmi. Umí například superrychle běhat a má nadlidskou sílu. Zároveň se bojí, že tyhle její „abnormality“ značí, že je nějaká zrůda, a tak se snaží co nejvíc splynout s davem, nevyčnívat. Což je minimálně při její výšce opravdu těžké.

Pak ale na americký ostrůvek, kde žije, zavítá početná rodina Délosových a obvykle mírná a klidná Helen přecitlivěle reaguje na jakoukoli zmínku o nich, přestože je vůbec nezná. Její okolí, táta, nejlepší kamarádi Claire a Matt, ji nepoznávají a nechápou, co se děje. Jenže rodina Délosových Helen nepřinese jenom neklid, ale taky jí pomůže zjistit, co je vlastně zač. Že není žádné monstrum, ale stejně jako atraktivní, výjimečně chytří a sportovně nadaní Délosovi pochází z linie potomků řeckých polobohů…

Přečtěte si i recenzi, kterou jsme pro vás na VD připravili!

Napsal/a: Nuninka