V letní sobotu 24. března 2019 byl pro nás velký den. Především tedy pro dcerku Kristýnku, která běžela své první běžecké závody na 500 metrů. Šlo o Rákosníčkův běh v rámci běžeckých závodů RUN TOUR, které se běží po více městech v České republice.
Tento závod se nyní konal v Olomouci ostatně jako každý rok. Tyto běžecké závody mám moc ráda. V minulých letech jsem běžela i se sestrou závod jak na pět, tak i na deset kilometrů. Ale nyní nastal velký den pro moji dceru. Byly to její první běžecké závody rozdělené dle věkové skupiny na trať v podobě pět seti metrů. Běžely jako nejmenší účastníci první v 9:30 hod.
Přestože to bylo poměrně ráno, bylo vedro a nebylo to až tak ideální počasí. Ale všechny děti se toho zhostily s přehledem. Jen mi bylo líto dětí, které místo, aby si to užily, plakaly na celé „kolo“. Nebo holčičky, které chtěli rodiče doslova narvat účastnické tričko na sebe. Takové závody si mají děti užít a prožít, ne je nutit. Každé dítě má třeba talent na něco jiného.
Já vše prožívala velice intenzivně, protože na trať se postavila i moje dvouletá dcera Kristýnka. Běžela jsem s ní já i sestra Terezka, která také běhává. Bohužel ani já, ani sestra jsme neběžely hlavní závod, protože nás postihly zdravotní problémy. Já nemám ani mnoho naběháno, tak jsme dělaly obě dvě vodiče naší Kristýnce.
Na start jsme se postavily poměrně na poslední chvíli, tak jsme byly skoro vzadu. Ale přišly jsme si to především užít. A to se i povedlo. Kristýnku držela z počátku teta Terezka a za startem malá zakopla a spadla. Takových „pádů“ ještě bude! Hned se zvedla a běžely jsme dál. Asi dvakrát se Kristýnka zastavila, aby nabrala dech, a pak jsme pokračovaly v závodu. Nutno dodat, že jsme ji se sestrou ani jednou nenesly jako ostatní rodiče některé děti, a celý závod běžela sama. A o to tu jde. Překonala sebe sama a doběhla si pro zaslouženou medaili, kterou v cíli dostalo každé dítě, které tedy doběhlo.
Radost byla nepopsatelná. Jednak jsem byla na Kristýnku velice pyšná, jednak ji běh a závody velice chytly za srdce. Tak jen pevně věřím, že ji to vydrží a bude mít mnoho medailí (nejen těch účastnických), které v sobě ukrývají nejeden příběh, nejedno dobrodružství za překonáním sebe sama a za lepším já.
Kristýnka je už nyní přihlášená na další dětské běžecké závody, které budou na podzim a jedny budeme mít i v zimě. Chodíme rády trénovat. Snad to přinese i lepší výsledky. Člověk má ambice se zlepšovat a posouvat dál. A tak to má být. Člověk by na sobě měl neustále pracovat.
„Disciplína je mostem mezi cíli a úspěchy.“ Citát Matky Terezy z Kalkaty. Být disciplinovaný je velkou ctností, protože nám pomáhá dosáhnout úspěchu.
Tímto reportem ze závodů bychom rádi inspirovali i ostatní rodiče, kteří třeba u svých dětí najdou běžecké ambice. A zazávodit si můžete celá rodina. Rodinných závodů je celá řada.
Napsal/a: Jitka Ježková
