Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechci ho jen do postele
Ahoj, kdo mi poradí, jak získat chlapa ne jen do postele. Jsem rozvedená, je mi 30 let a mám 4 letou holku. Seznámila jsem se s chlapem se kterým mi je moc hezky, myslela jsem si, že to bude normýlní vztah, ale on mě má asi jen do postele. Udělala jsem chybu, když se ho hned na první rande pozvala k sobě domů. První a druhé rande jsem si hezky povídali a smáli se, bylo to moc fajn, nedělala žádné nátkaly nic. Ale třetí rande, už jsem to ani já nevydržela a chtěla se milovat, tak jsme do toho šli, pak když už mělo dojít na samotný styk, řekl mij jestli si to nenecháme na přiště, já že ne. Tak jsem se pomilovali a on pak odešel že musí brzo ráno vstávat, vím chodí do práce, rozváží noviny od 4 rána. Trochu mě to vzalo, že odešel hned po milování, ale pak jsem si řekla, asi je hodně unavený. Další rande bylo podobné, sice možná kdybych nepřidala ruku k dílu, možná by jsme se nemilovali. Koukali jsme na TV a pak to přišlo, po milování ale zůstal u mě spát a ve 3 hodiny vstával a šel do práce. Jenže je takový divný, myslím si, že mě má jen do postele, ptala jsem se ho jestli můžeme spolu do kina nebo někam, on že jo, ale k ničemu se nemá. Připadá mi, že mu vyhovuje že se prostě ozve za nějakou 3 až 4 dny užije si a pak jde zase dál. Nevím co si o něm má myslet, jenže já jsem do něj zamilovaná, ale on asi ne. Protože ty 3 dny co se neukáže mě vůbec nezná, nezavolá, nenapíše, prostě až mu to vyhovuje. Když jsem mu napsala já, že noc byla moc krásná, napsal mi až druhý den. Je pravda, že jsem se viděli teprve 4 rande, ale myslím si, že kdyby ke mě něco cítil, že by chtěl být alespoň se mnou více, nebo by mi občas zavolal nebo naspal, nevím. Ale já bych ho moc chtěla, ale jako partnera, ne jako milence, to já nechci. Mate někdo radu, jak se stát z milenky partnerka. A jde to vůbec.Děkuji za odpovědi Monika K.
Monika K.
A ještě k tomu „zahrávání“. Nevypadá to, že by si s tebou „hrál“. Nebo aspoň já ten pocit nemám. Spíš si myslím, že se v tom sám nevyzná, mele se v tom a samozřejmě chybuje (ale to není nic neobvyklého, to děláme úplně všichni).
Nejlepší je domluva – říct: já bych chtěl to a to, já bych chtěla to a to, podtrhnout, sečíst a vytvořit střední cestu. To by byl ideální stav.
Kali
Ahoj Moniko, zkus zůstat v klidu, zbytečně vyčerpáváš svůj organismus tím, že se strachuješ a nervuješ. Nech tomu volný průběh. Nekalkuluj, co by, kdyby… stejně nemůžeš s jistotou říct, co se mu děje v hlavě. To by ti musel říct on sám. Jestli chceš v tom vztahu pokračovat, nauč se mít své emoce pod kontrolou, nevolej mu a buď nad věcí – to je má rada. Pokud to pro tebe není, takovýhle volnější vztah, tak to zabal, ukonči to ty.
Kali
Zdravím Kali, asi máš pravdu v tom, že oba děláme chyby. Jenže začínám mít pocit, že si se mnou jen hrál. Vem si, že dneska už je čtvrtek a on se ještě ani neozval. Když jsem mu psala v to pondělí tu smsku, že jsem hodně poznamenaná tím minulým vztahem, a že jsi dovedu zkazit něco nového, a že bych mu toho chtěla tolik říct, ale že mám strach, že by se mi vysmál. Tak on mi odpověděl, že vím, že by mě vyslech a že není primitiv aby se čemukoliv smál, že cítí, že jsem si musela asi hodně vytrpět a že je mu to líto, a že leží celý den v posteli a není mu dobře. To byla celá jeho smska bez pozdravu a rozloučení, prostě jako by se vymluvil, že je nemocný a už to prostě nechce řešit. A teď už se ani neozývá, to se snad asi ani ještě nestalo, aby tak dlouho se neozýval. Přitom já mu pak na tu jeho smsku napsala že ho mám moc ráda. Ale on už se ani neozval. Tak nevím co si mám o tom myslet. Je to navíc hodně těžké je jedináček, a všechno se ho dotýká a on se cítí uražený když nevemu jeho omluvu. Navíc v neděli mi říká jak mě má doopravdy rád, a pak se už ani neozve. Nerozumím tomu, na to že je mu 33 let ,tak už by měl být trochu na úrovni rozumného chlapa a ne si tak se mnou hrát. Jak jemu to asi vyhovuje. Nevím vůbec co mám dělat, už jsem měla v ruce stokrát ten telefon že mu zavolám nebo napíšu jak se má? Ale pak si vždycky řeknu, že z toho bude mít jenom radost že za ním dolízám a prosím ho. Možná mě měl jen jako zpestření a teď je tu třeba něko jiný, já fakt nevím. Ale na jedné straně bych chtěla vedět na čem jsem. Takhle se nedá žít v takové nejistotě. Co mám dělat Kali?
Monika
Ahoj Moniko, také tě zdravím v novém roce. Už jsem na tebe vzpomínala a říkala si, jak vám to spolu jde 🙂
Když si tak pročítám tvé řádky, mám z toho pocit, že děláte oba dva „kopance“. A myslím to v dobrém, neber to jako kritiku. Mám pocit, že oba chcete něco nového a pěkného a přitom jste oba hodně zatížení minulostí. Nezbývá vám, než se s tím „poprat“.
Asi bych zkusila být trpělivější a tolerantnější
a z jeho strany by to chtělo totéž. Možná by bylo fajn, kdybyste si spolu o tom promluvili, že se máte rádi a tu cestičku si k sobě najdete, i když bude třeba trochu delší a s objížďkama 🙂
Zeptala ses ho třeba na to, co by si přál (v tom vašem vztahu)? Znáš jeho přání? A ví on, co si přeješ ty? Já mám z toho tvého psaní pocit, že se v tom tak nějak oba dva „melete“.
Vy máte být šťastní a v pohodě. A ne se trápit!
Podle mě bude jediná cesta: upřímně si promluvit.
Kali
Ahoj Kali a spol. Tak jsem tady poprvé v Novém roce. Doufám, že si trochu vzpomínáte.Jinak Monika s 4 letou holčičkou a snažila se získat přítele po 9 měsících psaní. Vše bylo ok. Pořád jsme se stýkali o vánocích, o svátcích, ale pak přišel Nový rok. A hned zase s problémem. Všechno šlo úplně skvěle ale Nový rok nic moc. Hned prvního jsem se nepohodla s tím mým přítelem. Chtěl přijít na návštěvu večer a já tady měla kamarádku s dětmi, tak jsem mu napsala že klidně může přijít ale že tady mám pořád kamarádku s dětma. Nepřišel a tvrdil mi že mu žádné mé zprávy nedošly, že měl vybitý telefon a pak jak ho začal nabíjet že mu nic nepřišlo až pak s tou další moji zprávou kdy jsem mu psala že mě mrzí že nepřišel. Tak hned druhý den ráno přišel za mnou a my si to vyříkali. Dalo se to, ale moc se mu to nelíbilo, že jsem na něj zlá, když on za to nemohl, když se mu vybil mobil. Tak se to dalo nějak do kupy,ale teď v neděli 18.01. Přišel po 13 dnech protože byl týden nemocný a pak jel na týden na lyžák jako instruktor, všechno bylo super, ale pak jsem se koukali na televizi a tam byla nějaká scénka jak se dvě ženy milují, a on mi říká, co to dělají? Já, no co, se prostě milují, co je na tom. A no mi říká, no jo ty jsi stará herka. Tak mě to urazilo, že jsem už s ním nemluvila. Spíš mi to bylo líto, protože můj bývalý mě nazýval děvkou, kdy já jsem seděla doma a starala se o naší dceru a on byl ten kdo měl 2 ženy navíc a tahal se. Tak jsem se zase vrátila do těch starých kolejí kdy jsem si prostě vzpoměla na svého bývalého jak mě jmenoval. Prostě mi to bylo líto, je fakt že se mi začal omlouvat, a říkal, mi že mě má opravdu rád.Že mu to vyjelo s pusy, že to tak vůbec nemyslel, že to byla jen sranda. Ale mi omluva vůbec nepomohla. Ignorovala jsem ho a začla jako naznačovat že by měl jít domů. Ještě v chodbě se mi omluvil, ale bylo to marné, tak se naštaval, a odešel a beze slov. Ani ahoj mi neřekl. Já mu hned pak v pondělí napsala smsku ve znění, že mu chci jen napsat, že jsem tak poznamenaná tím minulým vztahem, že dokážu zdazit všechno nové a a pěkné, že už ani nedokážu přijmout omluvu. Že jak jsem pak sama tak si to všechno uvědomím, že dělám samé kopance. A že bych mu toho chtěla tolik říct, ale že mám strach že se mi vysměje. No a on mi odepsal, že vždyť vím, že by mě vyslechl a že není žádný blb aby se čemukoliv smál.Že cítí, že jsem si musela hodně vytrpět, a že je mu to líto. A že je celý den v posteli a není mu dobře. Já mu pak na to ještě napsala, že ho mám moc ráda a ať se uzdravuje.
Tak nevím co si mám o tom myslet, dneska už se zase ani neozval, asi už mě má plné zuby. Je pravda, že někdy byly dny kdy se neozval 3 dny. Ale já si myslím, že už je konec. Říkám si, že počkám do konce týdne a pak mu napíšu jestli už je konec , že se nechci trápit takhle dál.
Monika
Ještě mě napadla jedna věc: k tomu, jak píšete „zda chce cítit lásku“. Já myslím, že ano. Myslím si, že každý z nás někoho potřebuje a každý z nás stojí o to, aby nás měl někdo rád. Někdo to přizná a řekne na rovinu, někdo se za to stydí a neřekne to nahlas a někdo to tak cítí a neumí to pojmenovat. Je to opravdu složitý a nedá se to jednoznačně vyjádřit. Každopádně vám přeji štěstí.
Kali
Já vím, že to není jednoduché. Ale když je dobrá vůle, cesta se vždycky najde. A když budete chtít vy dva, nic a nikdo vás nezastaví. Pokud jeden z vás chtít nebude, nic na světě ho k tomu nedonutí. Tak to prostě je, když se chce, všechno jde (i s těmi šrámy, které máte oba).
Pokud to chcete zkusit, jako že mám pocit, že chcete, popusťte mu opratě, nechte ho volně dýchat, nenuťte ho k ničemu a nesvazujte ho. Když to vydržíte, časem se ukáže, co v něm je.
Víte, každý máme svou minulost a tu si za sebou táhneme jako vězeňskou kouli. Nicméně – jestli chcete navázat nový vztah a žít normálně (mít partnera, vychovávat dítě), minulost odstřihněte, aby vás nesvazovala.
Chtěla bych se vás na něco zeptat: jste vy ta paní, co tu požádala o radu? Mě je samozřejmě úplně jedno, jestli jste Klárka nebo Monika, já jen jestli máte tu holčičku nebo toho kluka 🙂
Opatrujte se a dejte o sobě vědět. Držím vám palečky.
Kali
Ahojky… díky moc za rady, asi máte pravdu. S tím, že bych se možná měla poohlédnout po jiném. Ale když člověk si s někým píše 9 měsíců a pořád skoro každý den. Tak věříte v to, že se ten vztah bude hezký. Je to opravdu těžké. Je toho hodně, co bych o něm mohla napsat. Ale tady to nechci moc psát. On je takový dobrodruh, navíc říkal, že si nezažil moc hezké věci, taky je jedináček, měl těžké dětství, rodiče dost pili, bili se,no prostě je toho dost. Sama nevím, jak s ním nakládat. Zda chce cítit ode mě lásku, nebo se toho bojí. Ale jak říkát, buď jít dál a poohlédnout se nebo zůstat, zkusit to, ale budu se muset naučit nebo tolerovat to, že vždycky bude pro něj ta svoboda důležitá. Jinak Kali, dneska už se ovzal, já to vydržela, ještě jsem mu ani nestihla odepsat. Ptal se mě, jak se mám, a kdy se uvidíme, kdy si na něj udělám čas. Tak mě to docela potěšilo! Asi jsem hodně upjatá a chtěla bych ho asi vlastnit, hned asi všechno vidím moc černě a ve všem se moc hrabu a vše moc rozebírám. Když já jsem si v předešlém vztahu nic hezkého nezažila, samé násilí, něvěra, lhaní, a do toho všeho ještě dítě, ikdyž toho jediného nelituju. Mo, byl to děs. Jsem ráda, že jsem od tama utekla, a že jsem tak kde jsem, ikdyž asi hodně poznamenaná. Tak Kali moc ještě jednou děkuji za rady, zase se přihlásím.
Monika
Tak už jsem opět zde 🙂 Trochu jsem popřemýšlela. Přiznám se, moc se mi to nelíbí, ale to je jen a jen můj názor. Na začátku vztahu by mělo být nadšení, touha a zamilovanost patrné na první pohled. Oba by si to měli užívat a být šťastní. A to vy nejste… bohužel. Jste v podstatě na startu a už to „drhne“.
Nepřemýšlela jste nad tím, že by bylo možná lépe porozhlédnout se někde jinde? Jak si můžete být jistá, že on je ten správný mužský pro vás, když jste měla 4x schůzku.
Jestli to chcete zkusit s tímhle partnerem, asi budete obětí stálého čekání, intenzita vztahu bude z vaší strany větší a z jeho strany menší a vás to bude mrzet. Pokud to opravdu chcete, musíte se na to připravit a obrnit se, aby to nebolelo. Pak to berte, že to tak je (že se vidíte jednou za tři nebo čtyři dny) a nehloubejte nad tím. Třeba to tak je teď a třeba se to změní. Kdybychom tak věděly dopředu, co se stane… Dejte vědět, jak jste na tom 🙂 Zlomte vaz.
Kali
Děvče zlatý, ty v tom lítáš! Zkus se trochu postavit na zem, jestli to půjde 🙂 Určitě neděláš „všechno blbě“, zcela jistě se najdou věci, které umíš a děláš je dobře. Ta knížka je bezvadná, ale nemusíš se jí ve všem řídit a autor nemusí mít ve všem pravdu. Každý jsme trochu jiný a co jeden rád, druhý nerad. Nevím, co ti poradit. Upřímně řečeno já bych nezavolala, ani bych nenapsala smsku. Kousla bych se a vydržela bych čekat… ale je to na tobě. Přeji hodně štěstí.