Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechci ho jen do postele
Ahoj, kdo mi poradí, jak získat chlapa ne jen do postele. Jsem rozvedená, je mi 30 let a mám 4 letou holku. Seznámila jsem se s chlapem se kterým mi je moc hezky, myslela jsem si, že to bude normýlní vztah, ale on mě má asi jen do postele. Udělala jsem chybu, když se ho hned na první rande pozvala k sobě domů. První a druhé rande jsem si hezky povídali a smáli se, bylo to moc fajn, nedělala žádné nátkaly nic. Ale třetí rande, už jsem to ani já nevydržela a chtěla se milovat, tak jsme do toho šli, pak když už mělo dojít na samotný styk, řekl mij jestli si to nenecháme na přiště, já že ne. Tak jsem se pomilovali a on pak odešel že musí brzo ráno vstávat, vím chodí do práce, rozváží noviny od 4 rána. Trochu mě to vzalo, že odešel hned po milování, ale pak jsem si řekla, asi je hodně unavený. Další rande bylo podobné, sice možná kdybych nepřidala ruku k dílu, možná by jsme se nemilovali. Koukali jsme na TV a pak to přišlo, po milování ale zůstal u mě spát a ve 3 hodiny vstával a šel do práce. Jenže je takový divný, myslím si, že mě má jen do postele, ptala jsem se ho jestli můžeme spolu do kina nebo někam, on že jo, ale k ničemu se nemá. Připadá mi, že mu vyhovuje že se prostě ozve za nějakou 3 až 4 dny užije si a pak jde zase dál. Nevím co si o něm má myslet, jenže já jsem do něj zamilovaná, ale on asi ne. Protože ty 3 dny co se neukáže mě vůbec nezná, nezavolá, nenapíše, prostě až mu to vyhovuje. Když jsem mu napsala já, že noc byla moc krásná, napsal mi až druhý den. Je pravda, že jsem se viděli teprve 4 rande, ale myslím si, že kdyby ke mě něco cítil, že by chtěl být alespoň se mnou více, nebo by mi občas zavolal nebo naspal, nevím. Ale já bych ho moc chtěla, ale jako partnera, ne jako milence, to já nechci. Mate někdo radu, jak se stát z milenky partnerka. A jde to vůbec.Děkuji za odpovědi Monika K.
Monika K.
Milá Mončo, jsem ráda, že to zvládáš. Už na to nemysli. Ono se to srovná a bude ti zas dobře. Držím ti palce, abys to dokázala – byla rozumná a statečná. To nebyl „ON“, ten správný mužský pro Tebe. Ty potřebuješ a očekáváš něco jiného, Tvůj pan vysněný je někdo jiný :-))
Přeji Ti hodně štěstí 🙂
Kali
Ahoj Kali, jak se máš? Dlouho jsem tady nebyla. Už jsem si na to tady tak zvykla, že mi to chybí se tady vykecat. Včera jsem si byla po dlouhé době sednout s kamarádkama, a bylo fajn. Snažím se zapomenout a jít dál. Sice se přiznám, že ještě někdy mám dny smutku, ale už je to lepší.
Jinak pan dotyčný, už se vůbec neozval, a mě teda nakonec alepoň zůstane ta drahá knížka o cvičení kterou jsem si měla tak pracně ofotit. No ještě že jsem to neudělala to bych ho asi musela zabít:-))
Chtěla bych Ti Kali moc poděkovat, hlavně že jsi si udělala vždycky čas a napsala jsi mi. Pomohlo mi to! Dneska, (ikdyž je to teprve 12 dní co tady naposledy byl ten můj vysněný muž) už vím, že kdyby napsal nebo zavolal že by mě rád viděl, že už bych mu ani neodpověděla. Snad se tak ještě stane než odjede a já si to možná přeju aby byl on ten poslední kdo napíše a bude žádat aby jsme se viděli a JÁ budu ta hrdá která to ukončí bezeslov. Snad to vyjde!
Monika
Ne, ne Kali, tak jsem to zase nemyslela. Už právě díky Tobě tomu začínám rozumnět. Nemám asi tolik zkušeností co Ty. Neříkám že jsou jen Tvoje osobní. Jen jsem chtěla vědět jak to asi je, už se nechci více spálit, a nechci zase narazit na takového člověka. Bojím se toho. Už jsem měla dost zklamání. Prostě mě zajímá co Ty si o tom myslíš, a jak to asi vidíš. Máš neskutečný přehled, a to se mi líbí, že dovedeš člověku poradit, ať už se podle Tvých rad zachová nebo ne. Ikdyž dneska už vím, že jsem Tě měla poslechnout.
Prostě jsem hodně uzavřený člověk a hodně citlivý až moc. Všechno si moc beru. A tady díky tomu psaní je to takové jiné, nějak jsem se až moc rozjela a vyptávám se jak moje tříletá dcera. Promiň.
Monika
Milá Moniko, nechci tím říct, že takový mužský má tři ženské, nic takového jsem nenapsala a nic takového si myslet ani nemůžu, protože ho vůbec neznám!
Jestli do takového vztahu dáš své city nebo ne,
to je jen na tobě, to je tvoje investice a tvoje rozhodnutí. Od začátku, od úplného začátku jsem ti psala: „BER nebo NECH BÝT“. Čemu na tom nerozumíš?
Kali
Kali zdravím Tě. Takže tím chceš říct, že takový mužský má na každém rohu 3 ženské a užívá si pokaždé s tou kterou chce? Znamená to, že když už se člověk potká s takovým mužským, tak buď rychle utéct, nebo to brát jen jako zpestření a nedávat do toho žádné city ani neočekávat, že by Tě někdy takový člověk miloval? Zjišťuju že jsem ve svých 30 letech hodně naivní. Je pravda, že moc zkušeností nemám.
Monika
Ahoj Mončo, netrap se tím a hoď to za hlavu. Takových běhá po světě 🙂 To, že se chová jinak, ještě neznamená, že je zvláštní 🙂 Prostě se zatím usadit nechce a to nemá cenu řešit. Nech to být.
Mončo, to víš, že setkala. Ono to zas až tak divné není, stačí když narazíš na volnomyšlenkářského sobce a je to. Tenhle druh mužských netouží po trvalém a pevném vztahu, nepotřebují mít ženu vedle sebe každý den. A pokud takhle cestuje, jezdí po světě a každou chvíli je někde jinde, tak zatím nemá potřebu mít někde kořeny. Každý jsme trochu jiný a každý máme trochu jiné potřeby. Nezbývá nám než to respektovat.
Přeji ti hodně štěstí a drž se.
Kali
Ahoj Kali, moc děkuji za odpověď. Úplně přesně jsi mě odhadla, já opravdu neumím žít takový volný vztah. Já toužím mít chlapa vedle sebe nejlepší každý den a to ještě asi 24 hodin. Ale na druhou stranu, toho se nidky nedočkám, a ani se takhle nedá žít. Spousta lidí říká, že se líp žíje takový volnější vztah a hlavně nebýt závislý na partnerovi. Ale já tohle asi nikdy nezvládnu. Je pravda, že ten dotyčny o kterém se pořád bavíme, takhle žije běžně. Má silnou psychiku, a umí se vypořádat opravdu se vším. Mohlo mě to asi hned napadnout když mi říkal, že chodil s holkou 5 let a z toho každý rok on byl asi 4 měsíce tady v ČR a ona sama v Americe. On je opravdu samotář, a dneska už si myslím že ani neumí takový člověk milovat. Žije jen sám se sebou a má rád asi jen sám sebe. Navíc už tím že je jedináček, a od 15 let je pořád sám. První internát, pak vysoká, pak Amerika, a jak mu někdo něco nabídne on do toho jde, hned hlídal děti v Dánsku, hned zase jel s dětma z dětského doma tam, no prostě pořád někde utíka. To takový život asi po jeho boku bude hodně těžký. Navíc teď má v plánu jet do Ameriky někdy v květnu na 3 měsíce, pak se vrátí a chce jít za prací do Polska. Tak pořád nějaké stěhování. Pořád poznávání něčeho nového. Je to zvláštní člověk on se asi tak lehko neusadí. Kali, setkala už si se někdy s takovým prapodivným vztahem? Co to vlastně je?
Monika
Ahoj Mončo, přečetla jsem si tvé řádky a dělá to na mě dojem, že ty pořád sníš a utápíš se v představách. Přemýšlíš pořád nad tím, jaké by to bylo „kdyby“ se choval jinak. JENŽE on se nechová tak, jak by sis přála. A nebude se chovat, jak ty si přeješ. Zapomeň na to…
Já si myslím, že se zase po čase ozve. Je to jeho schema. Dělá to takhle od začátku vašeho prapodivného vztahu. Hned na začátku jsem ti psala: „ber nebo nech být.“ Ty jsi ho nenechala a pořád se trápíš a to není dobře, ubližuje ti to a tak to být nemá.
Chceš-li mou upřímnost, je zcela prostá a velmi jednoduchá: vykašli se na něj. Ukonči to.
Jak jsem vyrozuměla z tvého psaní, máš úplně jiné potřeby než on, chceš mít někoho blízkého (přítele, partnera, kamaráda) u sebe a nejlépe každý den, což ti naprosto schvaluju a souhlasím. Potřebuješ kamaráda do deště, někoho o koho se budeš moci opřít, kdo bude s tebou… Časem se porozhlédni jinde.
Přeji ti hodně štěstí a držím palce, abys dokázala být hrdá a statečná.
Kali
Ahoj Kali, překvapuje mě, že jsi to čekala, že se ukáže. Proč si mi to neřekla narovinu, že víš, že přijde a ať jsem statečná a pošlu ho někam….. Je to těžké, s tím že jsem na něj upnutá, máš 100% pravdu. Já to vím a snažím se s tím bojovat, ale vůbec mi to nejde. Víš, asi jsem ráda, když vůbec někdo (on) přijde. Já jsem tady docela sama, vrátila jsem se do svého rodného města po 8 letech v květnu tady budu dva roky, rok co jsem se asi dost hodně vzpamatovávala z toho velkého rozchodu spíš rozvodu, no a pak jsem potkala toho svého špatně asi vysněného chlapa se kterým jsem si tak dlouho psala, znala jsem ho trochu z mládí, tak jsem nečekala asi že je takový. Navíc asi toho moc napovídal a já tomu až moc věřila. A tak jsem čekala jen na něj až se tady po 9 měsících ukáže. Proto jsem ani nikam nechodila byla pořád doma, s nikým jsem se neseznámila, a navíc tady mám jen mamku a ta chodí do práce a nemá mi kdo pohlídat malou, takže když bych chtěla někam vyrazit tak je to hodně těžké. A moje kamarádky co jsem tady měla před těmi 8 lety už jsem ztratila a nemůžu k nim najít cestu zpět. Navíc některé už pracuji, jiné jsou pryč, atd. Takže s tím, že jsem na něm závislá souhlasím. Jsme ráda že se tady vůbec ukáže i kdyby tady se mnou jen seděl a povídal si. A myslím si, že on to ode mě cítí, že jsem na něm závislá a ví, že když přijde po 3 týdnech, že já na něj budu čekat s otevřenou náruči, ikdyž mu nevyvolávám ani nevypisuju. V tom je asi ten největší problém, on se baví a jak má chut tak tady dorazí. Navíc tady vždy bývá jen na pár měsíců a pak zase jede zěpt do Ameriky. Má tady už od dětství spousty kamarádků a snaží se každý den žít naplno a užívat,pobavit se s každým koho zná. Mrzí mě to, že to tak dopadlo. Od toho cvičení v úterý už se zase ani neozval, a to jsme se domluvili že v pátek dopoledne přijde cvičit, samo že nepřišel ani nenapsal smsku. Jen mi tady nechal svoji knížku, tak snad si pro ní někdy přijde a když ne, bude to tak možná lepší. Nejhorší je na mě to, že on je takový troufalý, že klidně napíše jako by se nic nestalo a dorazí opět znova. Kali, myslíš si, že je v tom jiná žena? Nebo prostě může být takový. Kdyby v tom byla žena to se k ní asi nechová moc hezky, když jí se mnou podvádí. Když si nebyla vůbec překavapená že přišel, myslíš si, že ještě dorazí? Buď ke mě Kali klidně tvrdá, já to asi potřebuju. Víš, asi jsem mu moc chtěla věřit a těšila jsem se že budeme spolu alepoň do chvíle než odjede.
Monika
Milá Moniko, musím se přiznat, že překvapená nejsem, vůbec nejsem překvapená, čekala jsem to. Jen jsem tiše doufala, že to budeš ty, kdo to utne… bohužel jsi to neudělala.
Tvůj přítel si dělá, co chce. Chová se tak, jak vyhovuje jemu. Přijde k tobě, když se to hodí jemu. Prostě taková je situace a on je takový. Tečka. Tady není žádné „KDYBY“ ani „ALE“. No a tím se dostávám zase na začátek: BER NEBO NECH BÝT.
Tvůj přítel nemá telepatické schopnosti, takže on zjevně nemá tušení, co všechno se ti děje v hlavě. On neví, nad čím ty přemýšlíš. Pokud mu to ty sama neřekneš, ani se to nedozví.
Ty se mými radami neřídíš. Chceš poradit, ale pak stejně nedbáš. Když k tobě budu drsně upřímná: jsi na něho naprosto neadekvátně upnutá (přiznám se, že nevím proč – je tak úžasný v posteli?)
Zkus se trochu odpoutat, uvolnit, žít i bez něj. On NENÍ celý tvůj život, ty máš svůj život – ne skrze NĚJ, tvůj život je TVŮJ, navíc máš dítě, o které pečuješ a které tě potřebuje – tvoje dítě je TVŮJ život, ne on.
A co máš dělat teď? Já bych nedělala vůbec nic. Nechala bych to být. To, co popisuješ, pro mě není. Já bych to „zabalila“.
Kali