Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Spousta dětí
Holky před časem tu někdo dělal průzkum, kolik kdo má dětí a kolik let. Tak asi všechny přetrumfne můj spolužák z VŠ. Promovali jsme před 10 lety a on čeká v létě…..8-mého potomka. Stále má jednu ženu a všechny děti mají spolu. No a finančně….no nevím, oba dva jsou kantoři, jestli dobře počítám, tak toho jeho žena moc nenapracovala. A při tom všem se dokáží postarat o maminku na vozíku, která s nimi bydlí.
I když pokud je rodina funkční, tak se dá všechno zvládnout.
Hloupá výmluva? Tak třeba s těmi prostory, nevím, ale 8 dětí bych do jednoho pokoje nenarvala. Nehledě na to, že děti porostou a každý bude chtít mít chvilku klid třeba na učení, kousek svého prostoru. Ale jinak samozřejmě, o penězích to všechno není, i když koupit co 3 měsíce 8 dětem kvalitní boty, zaplatit léky, potřeby do školy, školky. No já nejsem sobec ani nijak zvlášť náročný člověk, ale 8 dětí bych opravdu finančně nezvládla.
Opravdu obdivuhodné.
Přidávám se k názoru Virenky. Mít jedno dítě s tím, že “na další nemám“ – ať finančně, prostorově či kdovíjak ještě, to je podle mě hloupá a sobecká výmluva.
Z vlastní zkušenosti – nejhůř se zvládá jedno dítě, dvě už jsou lepší a čtyři jdou už tak nějak “samy“ (kamenujte mě :-)) )
Je ale otázka, nakolik se mohou rodiče věnovat jednotlivým dětem, každému zvlášť. Jestli i na toto zbývá prostor, resp. jestli se k tomu vůle – a teď se vyjadřuji obecně, nejen k této konkrétní rodině.
A že zvládají i péči o babičku, to je opravdu hodně pěkné. Nevím, kdo z nás ví, že by na tohle měl….
Takže – veliký obdiv a hodně štěstí do budoucna :-))
Podle mně je asi opravdu nejnáročnější jedno dítě, dvě se zvládají líp,(přeci jen už je to vše kolem dítěte zaběhnutý, no a jak říkala moje prababička, každý další dítě už se v tom shonu ztratí( nemyslím to špatně). A je pravda, že jsou hodně věřící a že to funguje tím stylem, že ty starší pomáhají s mladšímy.
Já bych to nezvládla.
Trochu to na mě působí, jakože kdo dětem neposkytne komfort, život v pohodlí, dovolenou a nezaplatí vysokou školu, je nezodpovědný rodič (?) Osm dětí – opravdu ten klobouček dolů, průměrné to není. Ovšem oba kantoři – asi k tomu mají buňky a přirozený sklon, pracovat a žít dětmi. Nechápu úplně jasně, proč by měli takto velké rodině brát sociální dávky – pokud vím, stát o děti enormně stojí, a toto nejsou děti počínané některými menšinovými rodinami pouze kvůli dávkám. Jestli je my “zodpovědnější“ živíme, potom snad s vědomím, že nám to násobně vrátí, až budeme chtít za 30 let důchod.
Já nevidím jako nezodpovědné mít děti, kterým nezajistím plný komfort jako jednomu, dvěma. Pokud vím, že bydlím, že mi plat muže pokrývá náklady rodiny v oblasti nájmu a stravování, že rodičák mi přidá na odívání a další potřeby, co je tu nezodpovědnost? Děti od mala žijí v radosti, protože děti jsou radost. Děti samy pomáhají starší mladším, protože to jinak nejde. Děti se učí ohleduplnosti k ostatním, protože by jinak v tomto počtu nikdo nepřežil, a ohleduplnost našim single či pair dětem chybí docela hodně. Učí se radosti z mála. Školství do maturity snad zůstane přiměřené kvality i bezplatně. Vysoká škola – umím si představit, že si dítě půjčí či vydělá, jako bývá zvykem na západě, alespoň si ujasní, jestli mu to za vynaložené náklady a práci stojí. Pokud zajistíme dětem všechno až po zahraniční studium a spoření na budoucí bydlení, oč budou moci usilovat sami? Co člověk získá příliš lehce, zadarmo, toho si obvykle příliš neváží. Z tohoto pohledu mi velká rodina nepřipadá vůbec nezodpovědná. Jsou to lidé s velkou láskou a odvahou, v dnešní době. Já bych si na to netroufla a tak opravdu smekám.
Znám dvě sestry, obě jsou věřící a jedna má devět dětí a druhá osm. Dlouho jsem je znala jen z vyprávění, tak jsem si říkala, jak asi vypadá žena po tolika dětech. Pak jsem je obě viděla a skoro jsem tomu nemohla uvěřit. Obě postavy jak modelky, nádherná svěží pleť, vypadaly šťastně a odpočinutě. Tak jen přemýšlým jak to zvládají, já mám kolikrát co dělat s jedním dítětem. Osobně si tolik dětí neumím představit. Hlavně po finanční stránce a taky se člověk určitě nemůže příliš věnovat dětem individuálně. Starší děti musí doma zastat hodně práce a taky třeba jet na dovolenou s tolika dětmi moc nejde.
Já jsem pracovala u soudu na občanskoprávním oddělení, kde rozvody byly na denním pořádku. Občas jsme rozváděli věřící rodiny, na jednu nezapomenu. Měli spolu 3 vlastní děti, jednu holčičku ještě adoptovali. Postavili si domeček. Idylka. Ale jen do té doby, než si manžílek našel mladou kočku a od rodiny ze dne na den odešel. Adoptovaná holčička to neunesla, začala utíkat z domova. Byl to smutný příběh. Neříkám, že takto musí skončit všechny vztahy. Ale já si pořídím jenom tolik dětí, kolik vím, že budu schopna uživit i sama (v případě nepředvídatelných okolností). Nejsem typ, co si řekne, že mně se to nikdy nemůže stát.
Kaťule má pravdu, živíme je my zodpovědnější. Ta maminka sotva půjde někdy pracovat a i kdyby, stejně by to bez sociálních dávek pravděpodobně nezvládli.
Je moc príma mít velkou rodinu, taky jsem z velké rodiny, ale asi bych počet dětí přispůsobila tomu, do jaké míry mám příjmy a zvládnu všechny děti uživit a dopřát jim vše, co potřebují. Z jednoho kantorského platu se vyžít nedá (maminka asi kromě rodičovského příspěvku mít žádný příjem nebude) a bez sociálních dávek by určitě nepřežili. Kdyby jim vzali sociální dávky, svou situaci nezvládnou. Asi je drží nad vodou víra, protože nevěřící rodiny by si tolik dětí běžně nepořídily. Každopádně věřím tomu, že mají moc pěknou a soudržnou rodinu, žijí skromě a mají se všichni moc rádi. Snad se vám můj názor nebude zdát moc tvrdý, ale mám pocit, že každý rodič je za svoje děti zodpovědný. Mít v dnešní době 8 dětí mi jako zodpovědné nepřipadá.
uff,tak to už je spíše školka než velká rodina:-))))
No jaký si to uděláš,takový to máš….