Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Spousta dětí
Holky před časem tu někdo dělal průzkum, kolik kdo má dětí a kolik let. Tak asi všechny přetrumfne můj spolužák z VŠ. Promovali jsme před 10 lety a on čeká v létě…..8-mého potomka. Stále má jednu ženu a všechny děti mají spolu. No a finančně….no nevím, oba dva jsou kantoři, jestli dobře počítám, tak toho jeho žena moc nenapracovala. A při tom všem se dokáží postarat o maminku na vozíku, která s nimi bydlí.
pokud chcete nejake informace o jejich bydleni a stavu…je mozno se u mne doptat…ale nejsem si jista zda by Pavel byl rad ze se tady o nem pise tohle vsechno…jako jmena deti…v jakem byte bydli a tak
erčo…s tim tvym kolegou ucim na skole:)))))Pavel že?:)
Erčo,no tak se nečil..tak obdiv, no-mě ta zpráva přišla taková jásavá:-))) a mě prostě 8 dětí spíše vyvolá vrásky na čele..neumím si to vůbec představit ..asi proto,že jsem ten jedináček…
Já musela doma dělat úplně všechno-neměla jsem bezstarostné dětství typu přepiplaného jedináčka:-)))) sranda…
Sourozenci mi chyběli a chybí a sama bych chtěla klidně 3děti,když je uživím…
Nikdy sem ovšem nemusela a nebyla nucena doma vařit,prát,žehlit,starat se o mladší děti…a mám pocit,že všechno zvládám dobře..snad… K
Taky myslím, že to není tak vážné, že bychom se třeba urážely nebo si vjely do vlasů. Když je nějaký problém, tak si ho vyříkáme.
Díky, holky, že tady píšete 🙂
Ještě upřesním, že tomu synovi s ohřívanými párky bylo asi kolem tří let a maminka byla unavená z toho, že se celé odpoledne opalovala a syn mastil hry na PC! Bezstarostně!:-)))
Ahoj Virenko!:-)
Erčo, taky myslím, aby sis ty “naježenější“ reakce tolik nebrala. Můj názor tu už napsaný je, ale chápu všechny, kteří to vnímají jinak. Tohle je vážně téma k diskuzi a každý názor tu má svou cenu. Nepřestávej reagovat na články, které reakci vyvolají, je to pro nás pro všechny škoda. Že se občas chytnem a přetahujem? Jak jinak s názor třeba poupravit nebo i změnit, než zajímavou diskuzí?
Pamino, dost s tebou souhlasím a zdravím :-))
Uf, bezstarostné dětství, co to je?!:-)))) Jedináčkovství či malý počet dětí nezaručuje jejich štěstí. Kousek od nás bydlí dvě věřící rodiny. Jedna má v současné době tři, druhá čtyři malé děti. Starší pomáhají maminkám a tátům a jsou veselé a mají radost ze života. Znám spoustu přepiplaných protivných jedináčků. O tom to fakt není.
Bývalí sousedé měli jedináčka a kvčeru jsem od nich slyšela: “Manželi, můžeš synovi ohřát ty párky?“ Karamelo, to fakt ne.
A že “taťka“ může odejít ze dne na den? Jak už bylo v Cyranovi, může nám n ěkdo shodit(nebo třeba i spadnout sám:-))na hlavu květináč a je vymalováno! Kdyby chyby…
Erčo, mě tvá zpráva udělala radost. Dík za ni!
Erčo, neřeš to tolik – od toho jsou přece diskuze. Každý má jiný názor a nikdo nikomu ten jeho nebere, jen připíše svůj.
I v pokoji s 6 nebo 8-mi dětmi může být útulno.
a starost o babičku—-to je v podstatě jako starat se o další dítě. Vím to z vlastní zkušenosti.
karamelo, jaký obdiv? já (už mně to nebaví se opakovat) jen že my spolužačka psala, že se jim má narodit další dítě a vzpomněla jsem si na vás, tak jsem předala informaci.
Klárce je 10 roků a nevidím nic špatného na tom, proč by nemohla vynést smetí, vyžehlit a trošku dohlídnout na úklid svého (si společného) pokoje.
Jsem ze tří dětí a jsem nejstarší. máma nás honila do domácích prací jak jen to bylo možné. Když začala moje sestra chodit do školky, já byla ve třetí třídě a musela jsem se postarat o to, aby šla do tý školky upravená. Protože měla dlouhé vlasy, každé ráno jsem jí česala dva copy. Dohlédla jsem na to aby se nasnídala, správně oblékla a zavedla ji do školky. druhá sestra je jen o rok mladší než já, tak ta už zvládla vše sama, chodila už taky do školy.
No a doma jsme utíraly nádobí, vynášely koš se smetím, vysávaly, no a onašem pokoji ani nemluvím. Nijak mně to nepoznamenalo, ba naopak, mámě jsem vděčná, když dneska vidím, že některé děti si užívají dětství tak jak tu píše karamela až do svých 18-tin. Pak jsou většinou v rodinném kruhu a koloběhu nepoužitelní.
zase nemluvím o všech dětech, ale ze svého okolí jich pár znám. Vždycky se najdou nějaké vyjímky, které jsou na té horní i spodní hranici.
Některé z vás si vyloženě vyhledávaj zprávičky, na kom by si mohli smlsnout.
Nečekám obdiv není to moje rodina, ale nemám ráda tady to vzájemné napadání. Proto jsem přestala pod většinu článků psát komentáře a vždy si je jen pročtu.