Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak kdo bydlí?
Teď mě zajímá spíš takový průzkum než diskuze. Zajímá mě, jak kdo bydlí, kolik z vás má vlastní dům nebo byt, kdo bydlí v nájmu nebo u rodičů, prostě jakou cestu jste museli ujít, než jste zakotvili v současném bydlení.
..šmarjá, zase jsem něco “zmačkla“!!!
Půjčili jsme si půl mega a odstěhovali se do stoleté zříceniny, dvacet km od našeho města, kde jsme neskonale šťastní a která bude UŽ za devět let naše((((((((-:
..nějak mi to vypadlo(((-:
PAK NASTAL ZLOM A MY JSME SI ŘEKLI, ŽE TAKHLE UŽ TO DÁL NEJDE…
Je toho moc, takže ve zkratkách, ju?((-:
Dětství:
Starý dům po prababičce – žádné elektro, žádná voda, nepamatuji se
Později 2+KK v Litvínovském Koldumu s prababičkou, pradědečkem, maminkou a tátou, když měl zrovna opušťák
Později – 3+1 panelák Most
Později – 3+1 panelák Lípa
Později – Okál pro dvě rodiny, velká zahrada, garáž, kotec pro psa, prádelna, z toho byt 3+1 – to byla pohádka, na předměstí, u lesa, paráda. Tam až do rozvodu a pár let po něm…
Poté, ještě s mamčou a sourozenci – 2+1 panelák.
Poté, už já sama k tehdy ještě ne-manželovi do 3+1 -panelák. Sestava: Já, manža, jeho bratr, jeho sestra, jeho maminka, jeho babička… No, dlouho to netrvalo… Šup, šup, zpátky k mamince.
Poté- Upravená malířská dílna – dodnes nesnáším vůni zlata, kterým se maluje na sklo, tenkrát nám bylo cítit i z dechu. Žádná elektrika, jenom studená voda, jeden záchod, žádná koupelna, žádná kuchyně, ale KONEČNĚ JSME MOHLI BÝT SPOLU.
Poté-znovu u maminky.
Poté- ráj na zemi, pronajatý atypický byt v RD našich přátel, kompletně zařízený.. Prostě pohádka..
Následoval svatební dar, zpět do “rodného“ bytu manži – 3+1+babička – no, boje to byly veliký.
Potom – podnájem, 1+1 panelák. Taková králikárna, lituju lidi, kteří tam stráví celý život.
Já bydlela do svých 12 let v paneláku s rodiči, pak si postavili dům, tak jsme se přestěhovali. Tam jsem bydlela do 20 let, pak jsme se s přítelem vzali a přestěhovali se do paneláku, ve kterém jsem bydlela jako malá. Rodiče nám byt drželi. Samozřejmě dům by byl dům, ale jsme zatím spokojeni.
Tak já do 12 let v paneláku, pak si rodiče postavili dům, tak jsme se přestěhovali. Tam jsem bydlela do 20 let, pak jsme se s přítelem vzali a nastěhovali zpět do paneláku, ve kterém jsem bydlela jako malá. Rodiče byt drželi, takže to byla výhoda. Samozřejmě dům by byl dům. Ale jsme spokojeni.
Do 17.let s rodiči na vesnici v bytovce,od 17. s nynějším manželem v jeho rodinném domku na pokraji města a s jeho rodiči:((((((((((,ale oni jsou dole a my nahoře,takže soukromí nějaké máme.
tak já do 17 v RD s rodiči, potom u přítele v RD, pak rozchod, obecní byt – nový přítel, rozchod ubytovna, garsonka pronájem – svatba, rozvod, nový pronájem, další pronájem, mezitím také občas u kamarádky nebo u babičky, takhle dohromady nejméně desetkrát stěhování po pronájmech. Potom jsem se seznámila s manželem, odstěhovali jsme se na vesnici do pronájmu 3+1 a zažádala jsem o byt. Ten jsme dostali před předloňskými vánoci, takže od té doby 1+1 obecní byt. Teď jsme koupili pozemek, zatím je to zahrada, do budoucna snad postavíme, spoření máme, nevím, zadlužit se na celý život moc nechci, možná to necháme jako byt a zahrada k tomu s nějakou chatkou.
Pět let jsme bydleli v paneláku,Hrůza!!Pak jsme se přestěhovali do baráku k manželovým rodičům.Máme vlastní byt a bylo to super,ale tedˇ vedle nás otvírají 4 hospodu v ulici a to je děs.