Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak kdo bydlí?
Teď mě zajímá spíš takový průzkum než diskuze. Zajímá mě, jak kdo bydlí, kolik z vás má vlastní dům nebo byt, kdo bydlí v nájmu nebo u rodičů, prostě jakou cestu jste museli ujít, než jste zakotvili v současném bydlení.
Tak já bydlela asi do 15-ti v družstevním 3+1, pak se naši rozvedli, v bytě zůstal taťka a my se stěhovali 30 km do také 3+1, pak jsme měli s přítelem (budoucí manžel) garsonku, pak 2+0, pak jsme koupili taťkovi garsonku, přestěhovali se do 3+1 kde jsem vyrůstala, teď už to máme v OV, 2+0 jsme pronajímali, pak prodali a koupili si za to chalupu.
Tu první garsonku jsme platili hotově (200.000,- Kč), pak jí ze ziskem prodali a doplatek za 2+0 spláceli, na druhou garsonku mi půjčil šéf z práce, to už jsme taky splatili, teď platíme jen úvěr ze stavebka na chalupu – cca 2500,- měsíčně, takže se to dá utáhnout.
Blani no vlastní byt či dům je hodně relativní pojem…většina ,,majitelů“ má dluhy….ale to znáš:-)))
tak já jsem bydlela s rodiči ve 2+1 do 19ti,pak sem se odstěhovala do podnájmu 1+1 s přítelem,po 3letech jsme se vzali a za další rok pořídili na úvěr 2+1…konečně jsme ho po 6ti letech zaplatili a teď se snad koncem léta budem stěhovat na větší byt-opět s úvěrem. Původně byl v plánu domek se zahradou,ale ten se zatím žádný ,,báječný“ a ,,osudový“ nenašel….ale bude:-))) K
Tak já jako dítě, do svých 11 let jsem vyrůstala s rodiči v rodinném domku s maličkou zahrádkou. Pak když naši umřeli, byla jsem do svých 20 let v domově, poté jsem dostala byteček 0+1, kde jsem bydlela asi jen půl roku a odstěhovala se do RD k mému tehdejšímu příteli, tam jsem bydlela cca 7 let. Byt jsem samozřejmě nepustila, pronajímala jsem ho a později vyměnila za velice příznivou cenu za větší 1+1. Po rozchodu v něm už asi 3 roky bydlím. Silně toužím po rodinném domečku, byť starém, ale hlavně se zahrádkou. Hrozně se v paneláku trápím, ale jsem vděčná za to, že při dnešních cenách vůbec nějaký byt mám.
Já začnu. Do svých 2 let jsem bydlela s rodiči a se starším bráchou u strejdy v takové místnosti (když jsme odešli, předělal to na garáž). Do svatby (do mých 18let) jsem byla ve státním panelákovém bytě 3+1 s rodiči a bráchou. Pak jsem ještě rok bydlela u našich s manželem (brácha byl na vojně a máma čekala ségru). Potom se mi narodili dvě děti v suterénním plesnivém školnickém bytě. Po dvanácti letech jsme se konečně dočkali nového bytu. Jenže jsme se rozvedli, manžel se vrátil k rodičům a mě v bytě s dětma nechali, ale s tím rizikem, že mě můžou kdykoliv vystěhovat, pokud bude mít o byt zájem školník. V lednu mi zvedli nájem o 200% a já nejsem schopná to platit, tak jsem se po dlouhém váhání nastěhovala k příteli….. což se ukázalo jako hodně špatný nápad….. teď usiluji o hypotéku a nákup vlastního bytu (panelák 2+1).
Teď mě zajímá spíš takový průzkum než diskuze. Zajímá mě, jak kdo bydlí, kolik z vás má vlastní dům nebo byt, kdo bydlí v nájmu nebo u rodičů, prostě jakou cestu jste museli ujít, než jste zakotvili v současném bydlení.