Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsme doma z nemocnice
Děvčátka moje, jsme konečně doma po adenotomii. Nevím, kde začít, mám dvojí myšlenky – i dobré, i špatné, provází mě neskutečná spokojenost i zlost. Budu to ventilovat postupně. Takže v neděli 5.4. jsme šli ležet do nemocnice, ráno byla operace. Sára spokojená, dokonce na to, že spává se mnou, krásně spinkala v nemocniční postýlce. Ráno operace. Trvala nezvykle déle, přes hodinu, kluka co šel po Sáře, přivezli za neuvěřitelných 15 minut!!! Když mi Sáru dovezli, brečela jsem. Na jednu stranu jsem měla hrůzostrašné představy, že nezvládnu pohled na krev, a ona se žádná nekonala. Přesto jsem se roztřepala a začala brečet. Při operaci totiž vznikly nečekané potíže s intubací, Sára měla příliš úzký vchod do hrtanu, takže ani 3.hadička nebyla dost tenká. Nakonec se povedlo, ale raději vyšetřili i ten krk, nějakým přístrojem. Když mi ji dovezli, dýchala hrozně. Nemohla zakašlat, anestezioložka přišla až za námi na pokoj a vysvětlila mi, co se na sále stalo. Plakala jsem. Vznikla totiž jakoby mechanicky vytvořená laryngytida – štěkavý kašel, sevřené hrdlo, byl to pro mě horor! Každý den říkali, že ráno už půjdeme domů a nešli jsme. Malá už nervózní a přesto tak hodná, čerstvě po narkóze následoval RTG plic, aby se vyloučilo poškozené polykání a zamezilo se případným dalším nepříjemnostem. No když jsem viděla, jak ty děti chodí druhý den domů, chtělo se mi křičet. Strašné pro mě bylo to absolvování všech “vedlejších účinků“ narkózy u ostatních, právě dooperovaných dětí. “Říhaly vzduch, blinkaly, hrůza“. Divím se, že Sára jako jediná nezvracela. Mně osobně po narkóze taky nic nebylo. Když to tak vezmu, ta adenotomie je banalita, horší je to po té narkóze, chudáci děti.
Doktor (známý z francouzštiny) si mě zavolal a řekl, že mandle byla vyjmutá za 5 min., a byla to pěkná “koule“, Sára začala krásně dýchat nosem. Akorát mi znovu vysvětlil ty problémy se zaintubováním Sáry, že je moc maličká a asi to má anatomicky dané, protože nenašli žádný nález.
Dny ubíhaly pomalu,ale člověk si zvykne na všechno… Střídaly se super maminky i “nemluvné“, jednou nás přestěhovali. o byl ten poslední den. Primář mi sám osobně i s doktorem přišli říct, že mám velmi statečnou dceru, že byla nejmladší a jediná se vůbec neozývala, neřvala, neprotestovala, byla vyrovnaná, opravdu kroutil hlavou…. To mě moc potěšilo. Při dnešním propouštění ještě znovu udělali Sárince kontrolní RTG plic a poslední slova sympatického doktora (kolegy z kurzu francouzštiny) zněla: “Máš fakt šikovnou dceru!“
Děkuji vám všem, které jste si vzpomněly a myslely na nás, protože jsme opravdu dlouho bojovaly…. Zdraví vás Piškotka
Bobino, joooo, je to ten doktor:o) popsalas ho naprosto přesně :o))) Jinak oni ty děti zaintubovat musí myslím všechny, ony jinak nemají jak dýchat,popisujou to všude na netu.
Piškotko, tak ať už je vše v pořádku a žádné další problémky se nekonají! 🙂
Darčo, já jsem si říkala, proč se tak dlouho neozýváš a ejhle. Normálně jsi mě překvapila s tou intubací, já mám pocit, že Matyho uspali jenom tou maskou na obličej, ale abych pravdu řekla, nejsem si tím vůbec jistá. Hlavně, že už jste doma a doufám, že v pořádku.
Není ten tvůj známý pan Dr. takový vysoký s hustým obočím okolo 30ti ? Toho si pamatuju, jak jsme tam byly s Matýskem a byl strašně hodný.
Sestřičky našeho Matyho taky chválili, plakal jenom když ho odváželi (já taky, ale ne před ním) a po narkóze skoro celý den prospal, nezvracel, ani nekrvácel a večer už měl roupy, ale je fakt, že v té době měl skoro 6 let.
Darčo, skvělé. Sárinka je moc šikovná a statečná holčička a Ty moc šikovná a statečná maminka 🙂
jsem moc ráda, že už to máte za sebou a že je Sárince dobře a může normálně dýchat 🙂
Držím pěstičky, ať je už bez problémů a jste zdravé jako rybky 🙂
No, taky už jsem vyhlížela…
Hlavně že to máte v pořádku za sebou a teď už si můžete užívat jara ve zdraví ;o)
úplně se mi ženou slzy do očí, vůbec si neumím představit, že bychom to s některým z dětí takto krásně zvládly. Sárka je šilkulka a ty statečná mamina :-))). Tak se hezky dejte obě dohromady.
Ahoj Darčo, tak jsem ráda, že to dnes s tím propuštěním vyšlo. Jak bude lépe, napiš i třeba na mobil a půjdeme nějak do cukrárny a oslavíme uzdravení.
Piškotko, jsem ráda, že už můžu číst tvoje řádky, včera už jsem netrpělivě nakukovala na VD, jestli nepíšeš.
Máte to za sebou a to je skvělé :o)) Malá je šikulka šikovná :o) Je fajn, že už jste doma, teď už vám bude dobře. Na ošklivé se snaž rychle zapomenout a hezké vzpomínky si uchovej.
Přeji malé statečné princezně rychlé zotavení a pozitivní vliv – ať je co nejvíc zdravá!
Pěkný jarní den :-)))
Piškotko, mám pro vás návrh, můžete si pobyt v nemocnici nechat proplatit nějakou nadací – např. dobryskutek.cz
Jana
Piškotko, jste obě velice statečné, teď už bude jenom dobře