Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak dopadlo vysvědčení?
Tak už je to zase tady…
S jakým vysvědčením dnes přijdou vaše děti domů? Budete chválit nebo naopak?
Počítáte s nějakou oslavou nebo dárkem pro děti? Co říkáte na peníze za vysvědčení?
Tak jo, dám to do plkárny.
Daniello, napiš o tom ranči víc – do Holešova to nemáme daleko, tam bychom se mohli někdy o víkendu vypravit.
😉
Hani, úplně jsem ti zapomněla odpovědět. Je to kousek od Holešova, Ranč u Tuffa.
Teda holky já tu mám pocit,že v dnešní době jsou všechny dítka šikovná,učenlivá :-). Teda aspoň naše VDéčková.
Jen,aby se to všechno zmátořilo než Vám dospějou a ty bezvadný vysvědčení jim k něčemu byla- mooc bych jim to přála.
Danni na jakým ranči jste byli?
katka2000- holka,když šla z devítky na kadeřnické učiliště,tak tam se jí zeptali jestli má zájem o individuální výuku.Nechtěla,jelikož její názor byl,že každý si pod tím představuje stejně něco jiného a zkušenost ze základky byla spíš negativní.Teď je na denní nástavbě a tam už se to neřešilo vůbec.
Kubajz – je fakt, že se s handicapama roztrhl pytel. Asi to tak bylo, že dřív to byl blbec a dnes ne. My měli na základce jednoho kluka, který měl úlevu. Dnes je jich ve třídách asi víc.
A nevíš, jestli se ulevuje pak i na střední? Nebo i na VŠ? Tam už předpokládám, že asi ne…
katka2000 Já se s holkou učila tak na prvním stupni(má taky dis),pak už ani sama neměla zájem,jen když něčemu opravdu nerozuměla. Já myslím,že je to tím,že za nás DIS nebyli,za nás byli právě blbci.Proto bylo víc propadajících než je dnes.
Ale mě se líbila jedna paní ředitelka,kterou natáčela NOVA a ta řekla:Vysvědčení je hlavně vizitka učitelů,pak rodičů a potom dětí 😉
Holky, tak my jsme si tu odměnu za samé jedničky užili perfektně všichni tři. 🙂
Jeli jsme na ranč, syn chtěl nejdřív na poníka, ale nakonec se dal přesvědčit na koně. Ono to ani nebylo přesvědčování, spíš cítil nějakou nejistotu, ale byla tam tak úžasná atmosféra, skvělí lidi, děti, prostě taková pohoda, že nejistota brzo zmizela a usadil se na krásném černém koni. Já jsem jela na bílé kobylce, která mimochodem čeká hříbátko, ale bylo nám řečeno, že je ve výborné kondici a jezdit bude asi až do porodu.
Projeli jsme se, popovídali se skvělou paní majitelkou, pohladili si spoustu koní, psů a koček, rozdali jablíčka a bohužel zase museli odjet.
Zašli jsme si na oběd, ještě koupili hračku a jeli jsme domů.
I počasí jsme měli krásné, celý den byl skvělý, ale ta pohodička na ranči prostě úžasná.
Tak už víme, kam budeme jezdit na výlety.
tak u nás spokojenost,dcera v sedmé třídě tři dvojky jinak samé jedničky a ještě pochvala třídní učitelky:-)spokojenost je veliká,protože učení se dle mého :-)až tak nevěnuje a je dost zaměstnaná,takže jsem měla velikou radost,že předměty co měla nerozhodně vytáhla 😀
jen na okraj mě napadlo,jak je možné,že z cizích jazyků jedničky,čeština dvojka..ale on ten náš jazyk je fakt těžký,že?
Jé, holky, vy jste milé, díky! Já si jen tak povzdechla. Ono to nakonec dopadlo dobře, protože těch dětí, co dopadly ten rok jako já, bylo nakonec víc, a bylo to vzhledem k našemu prospěchu opravdu do očí bijící, tak na poslední chvíli otevřeli na gymnáziu neplánovaně o třídu víc, kam nás všechny nastrkali a myslím, že toho pak tři roky litovali 🙂 A ve čtvrťáku přišla revoluce 🙂