Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vadí - nevadí
Ahoj, všem, dávám sem takovou malou anketu, ale protože se mě úzce dotýká, raději zůstávám anonymní. Otázky zní: Vadí vám, když váš muž jede někam na víkend bez vás, s tím, že tam bude také ženský kolektiv? A jestli ano, tak 1) u vás nepřichází v úvahu, že by někam takhle jel, 2) skřípete zuby, ale “pustíte ho“. Nebo v tom nevidíte vůbec žádný problém? Popíšu vám naši situaci. Jednou za čas (tak 2x, 3x do roka) můj muž takhle jezdí. Většinou tam to osazenstvo znám, i všechny ženy, nicméně necítím se u toho dobře. Možná k tomu přispívá i to, že mi před pár lety zahnul s jednou kamarádkou (právě na té akci). To jsem byla ještě tolerantní a chápavá, rozuměj blbá a naivní 🙂 Bylo to jednou, můj muž není žádný Casanova, nevyhledává románky, ale stalo se to. Od té doby mi jeho občasné akce vadí. Teda, kdyby to byla čistě mužská jízda, tak je to O.K., ale tohle není. Že mi to vadí, on ví, už jsme o tom mnohokrát mluvili, jemu zase vadí to, že ho chci omezovat, že mu beru svobodu, že na něj tlačím, atd. Takže zatnu zuby a jeď. Jenže pak celý víkend mám depresi. Což taky není dobře. Byli jsme i u rodinného terapeuta (tak celkově, ne kvůli tomuto), ale nemyslím, že by se to zlepšilo. S ním jezdit bohužel nemůžu, máme malé děti a nemáme hlídání, navíc, ta poslední akce byla firemní. Ale nechci od vás radu, to ne, spíš se chci zeptat, jak to vidíte vy, taky manželky. Máte to taky tak, nebo v tom skutečně nevidíte problém? Ještě musím říct, že já “mám povoleno“ jezdit kamkoliv s kýmkoliv (což fakt hodně využívám, cha cha – ironie).
Milá anonymní, za mě:
– jakožto partner s máslem na hlavě bych se asi sakra snažila, abych napravila, co jsem pokazila (aspoň myslím) – nemá pán pocit, že už udělal dost? Neodpustila jsi mu třeba příliš snadno? K ničemu tedy neponoukám, je to jen úvaha
– pokud bych byla na Tvém místě, tak by mi to asi vadilo – zejména pokud bych neměla stejné možnosti. Tedy nejen po tom, co provedl, ale též proto, že bych se taky chtěla rozhodovat sama, co kdy udělám, kam pojedu a na jak dlouho – a nemuset řešit, kdo pohlídá děti. Jak často takhle na víkendy vyrážíš Ty?
Tak hlásím: včera jsme řešili, nejdřív s klidem, pak už jsem se trochu rozčílila…Vyšlo z toho, že to nemá zatím žádné řešení, tedy takové, které by zkousli oba. Takže nic. Ale jedno pozitivum to mělo – konečně po x letech asi pochopil, jak moc mě to trápí. Díky všem tady.
Teď to tak pročítám…
Mě ty jeho akce nevadí, protože vím, že na těch služebních jsou opravdu služebně, žádná sauna, žádné chlastání do noci, mají to opravdu šroťárnu a ty soukromé srazy, tak tam opravdu holky tu hru nehrají, co jsem ho několikrát pozorovala a hledala smysl jeho nadšení z dané hry. Proto jsem zřejmě klidnější. Navíc, na jedné akci jsem byla a další účasti jsem se dobrovolně zřekla, pro mě to byla nuda.
Já nevím, ne že bych nežárlila, to určitě taky, ale prostě to mám v hlavě tak, že pokud by chtěl, tak mi může opravdu zahnout kdekoliv a nemusí jezdit zrovna na víkendovou akci a není dáno, že zrovna tam zahne a ne třeba v kanceláři…
Je jedno, jestli muž nebo žena, prostě pokud chce, tak zahne. Já to nehrotím, byť z toho nadšená nejsem. Asi si opravdu navzájem věříme hodně, protože já bych si taky mohla užít, když je pryč, protože o hlídání nouzi nemáme.
A jak ses dozvěděla o té sauně? Od spolupracovníků, nebo ti to řekl sám? Já bych si do toho svého docela rýpla, dělala si z něj srandu, prostě bych to nadlehčila – tak to tedy u nás funguje. *
Můj chlap jezdí tak 2x za rok na akci. Jednou je to s klukama z netové hry a jednou je to sraz z výšky. Těch holek tam pravda moc není, ale bývá to ve veřejných lokálech, kde ten přístup druhého pohlaví je.
Nemůžu říct, že by mi to vadilo, ale odvařená z toho taky nejsem. Nicméně se netrápím a hlavně si nepřipoštím, že zrovna tam by mi mohl zahnout. To totiž může udělat udělat kdykoliv jindy na jakékoliv služebce nebo firemní akci (kde je mmch víc žen, než mužů). Ale já mu věřím, dost jsem ho poznala a taky tak nějak soudím, že není Don Juan a stačí mu, co má doma 😀
Ale ta tvá ironie byla fakt hezká. To znám taky… “Však jeď, vem si děcka a jeď za holkama…“ 😀 *
Mně tak napadla jedna hodně důležitá věc, když jsem četla, jak si občas říkáte, že jste možná neměli být spolu, protože jste hodně rozdílní. My jsme v jedné věci také velmi velmi rozdílní a já jsem se s ní trápila. Konkrétně – můj manžel je velmi společenský a má mnoho známých, které navštěvuje, když je potká, vždy se zastaví a pokecají. No a já jsem samotář, morous, nejspokojenější, když k nám nikdo nechodí, z anikým se aktivně nehrnu a když někoho potkám a on mě nevidí, vůbec mě nenapadne se k němu hlásit a promlouvat si.
A mě to opravdu hrozně vadilo a trápila jsem se tím, než mi došlo, že nemusím být jako on, aby mě miloval. Klidně, když očekává návštěvu, seberu se a odjedu např. na masáž, nebo ke svým rodičům a vrátím se, až když všichni odejdou, pokud jede na oslavu, kam všichni jezdí s partnery, v klidu zůstávám doma (dřív jsem se užírala, jak jsem hrozná, že tam musím trpět, nebo sedět doma a on je hrozný, že tam jede sám a určitě si říká, že jsem hrozně neslušná, když s ním nejdu). No a to smíření se s tím – jsem taková a jestli to neskouneš, je mi líto, jiná nebudu, je to, co mi moc pomohlo a teď je mi opravdu srdečně jedno, kdo si co o tom myslí a on si opravdu nikdo nic nemyslí, to bylo jen v mé hlavě. Takže jestli jsi “žárlivá fůrie“, tak jsi, no a co, klidně bych mu to naservírovala, že mi to vadí atd. Tobě se uleví a on to buď zkousne (netrvdím, že přestane) nebo ne.
Nechci odvádět pozornost jinam, ale když už tady tohle téma je, zajímalo by mě, proč si myslíte, že chlapi jsou v tomhle horší.
Co tak kolem sebe vidím, ale i co čtu, tak to je dost vyrovnaný.
Mně by to vadilo moc. S tou saunou tak teda nevím, to jako nevadí ani těm ženám?
Těžko říct, můj chlap chodí na pivko s chlapama…na víkendy ne…věříme si, ale to co se poslední dobou děje v mém okolí je děs běs, takže bych mu to nezakazovala, ale taky bych mu řekla, že se mi to nelíbí!!!!
Za sebe musím říct,že by vadilo a dost.Tolerantní jsem,ale takovouto akci bych neskousla.
Naštěstí toto nemusím řešit,protože manžel s tímto “zatím “nepřišel
Je hodně důležité, řešit vše s chladnou hlavou, ze začátku jsem se snažila vše řešit rozčilená a nakonec jsem jen křičela a nebylo mi rozumět a nakonec mi bylo řečeno, že sjem hysterka.
Tak jsem to začla řešit tak, že jsem si v právi sepsala, vše co jsem mu chtěla řícta co mi leželo v hlavě, doma jsem si dala panáka, to ti neradím, mě to pomohlo a snažila jsem s ev klidu krok za krokem přečíst, co jsem sepsala, měla jsem několik bodů a vždy jsem ho nechala, aby mi odpověděl, je fakt, že byl přístupnější, ale stejně měl ně všechno odpověď, dost ho zarazila otázka, jak by se cítil, kdybych já jezdila sama na srazy anebo na chatu kde jsou i jiní nezadaní muži a on byl doma s dětma, tak odpověděl, že by se zcela určitě dobře necítil.
Také je důležité,a by jste měli čas pro sebe a pokud máte děti, tak aby jsi jim neustále nedávala přednost, můj muž mi řekl, že se cítíl být odstrkovaný a že dávám hodně přednost dětem před ním, ano měl pravdu.