Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
(Ne)lehké začátky s kojením
Milé maminky, milí tatínci!
Pojďme společně zavzpomínat na začátky s kojením u Vás…
– kdo Vám s kojením nejvíce pomohl? (Sestřičky v nemocnici, laktační poradkyně, maminka, tchýně nebo někdo úplně jiný)
– měla jste problémy s laktací (jak jste je řešila?) nebo šlo všechno “samo“
– jak jste zvládala kojení při prvním dítku a pak při dalším (byl v tom rozdíl?)
– máte dvojčátka? Jak jste zvládla kojit dvojčátka? (nebo trojčátka, …)
Jak na celé období začátků s kojením vzpomínáte? Přeci jen, v této době maminky zažívají více změn, nejen to, že se pro dítko stávají “zdrojem obživy“.
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (15. 4. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-dubnu-2011).!!!!!
Výhra pro tento týden: leporelo Máme doma kukačku
Marek bude mit ke konci kvetna 2 roky..
my byli na pokoji taky s rodickou po cisari…a ji se nalily prsa jako po normalnim porodu, a to bylo to, co mi vadilo, proc ji ano a me ne…pocitala jsem, ze s kojenim budou problemy, ale nehodlala jsem to vzdat…nas maly se narodil docela velky, takze mu pak nestacilo UM co mu davaly sestry, ja jeste mleko nemela, takze maly jecel hlady, sestry chodily po vizite, jedna zustala u mimin, takze nemela pry cas pripravit UM pro maleho, takze klidne jecel hlady i 15 minut a ja jsem mu nemela co dat…pristup opravdu hrozny…pokud maji malo sester, tak at neberou tolik rodicek, nebo at pridaji sestry…ja jsem se hrozne tesila domu!!!!!!
pak prvni noc po cisari nam prinesla deti na kojeni v 5 rano, rozsvitila a nez jsme se probudily a vzpamatovaly, tak sestra fuc…moc dobre vedely, ze mam problemy s kojenim, ale bylo jim to fakt jedno…takze jsem byla opravdu nespokojena…setry nam ani poradne nic neukazaly, nerekly co a jak a to se netykalo jen kojeni…
pomohla mi kamaradka na porodnim, te jsem rekla co se deje, tak rekla jedne starsi sestricce, a ta mi pak dvakrat ukazala co a jak…ale jinak jsem si na to musela prijit sama…u druheho uz budu s kojenim vedet co a jak, a hlavne kdyz se mi neco nebude libit, tak se ozvu!!!!
kojit jsem musela v polosedu kvuli jizvy…asi tak nejak jak to popisovala Lien…
tak u mě kojení zpočátku nebylo moc snadné,v porodnici jsem chytla tak šílenou sestru při učení se přisát,že jsem myslela,že malému zlomí hlavičku a mě urve prso.Fakt to byl boj a já měla víc nervy z ní než z toho,jestli se malinkej dobře přisaje.Nakonec jsem po dvou dnech dopadla s rozpraskanýma a krvácejícíma bradavkama,že každé přisátí byl můj druhý porod:-( takže sestra mi opravdu nepomohla a ještě jsem si prý za to mohla sama,že mám bradavky v takovém stavu.Musela jsem s tím něco udělat,už to dál nešlo,tak jsem si řekla,že ho zkusím kojit vsedě.Chytl se hned napoprvé skvěle,díky této pozici a hezkému sání se mi rozjelo pořádně mlíčko a oba dva jsme byli spokojení.Bez jakéhokoliv tahání,nepříjemných slov apod. Bradavky se díky mastičce a správnému způsobu kojení rychle zahojily a oba dva jsme byli šťastní,že to tak dopadlo. A i prvorodička si dokáže jako „laik“ poradit,když je potřeba;-)
Tak u nás bylo kojení u obou holčiček v podstatě stejné, musím říct, že mi ten úzký kontakt s miminkem chybí, stejně jako bříško na které jsme s tatínkem mluvili:-)ale i holky se s náma rády pomazlí, takže je to zase krásné jinak…V porodnici při prvním porodu, jsem byla hodně bolavá, vyděšená, už jsem chtěla být s maličkou doma, připadala jsem si tam jak na pásu, na pokoji nás bylo pět, úplně si vzpomínám jak ta sestra když se nedařilo malé se přichytit, chytla to prso, jako by chytla něco co sama nikdy neviděla, jinak si nedovedu vysvětlit ten její přístup…Domů jsem odjížděla s modřinami jak na břiše od skákání sester při porodu, tak na prsou od jemného zacházení zase další sestry:-(Doma jsme se krásně v klidu rozkojila a kojila jsem malou do devíti měsíců, pak nám píchali ouška a tak se odstavila, protože nemohla ani dýchat, jak byla zahleněná, tak ani nejedla…no a u Karolínky to bylo nejen lepší u porodu, pak v porodnici, ale měla jsem doma už i malou pomocnici, takže už jsem nebyla ze všeho asi taková vystrašená, už jsem věděla co a jak i když jsou holky rozdílné. Kojila jsem do deseti měsíců, mléčko se mi pomalu začalo ztrácet a malá si toho snad ani nevšimla…Maminky všechny, které máte před sebou tohle krásné období, tak buďte silné a hlavně v pohodě:-)
Bokul, já jsem byla na pokoji sama, takže k dvojce s nemůžu vyjádřit a myslím, že sestřičky se mnou víc nebo míň práce neměly, ony tam tak prděly na všechny stejně :-(.
Jen jedna byla hodná a té jsem vděčná za sdělení polohy, ve které mě nebolelo břicho po sekci. Byla to poloha v sedě a malou jsem měla jakoby podpaží, tedy tělíčko vzadu a hlavička u prsa, ramínka v podpaží, doufám, že je to pochopitelné. Těch prvních několik týdnů jsem pak kojila jen v této poloze až mnohem později takovou tu klasiku v náručí. Ta sestřička byla už dost stará paní a měla babičkovský přístup, jak ke mně, tak k miminku, bohužel jsem jí tam zastihla jen jedenkrát, ale i tak mi pomohla víc, než všechny ostatní dohromady. Za to jí velký dík
hmmmm jsem to našla na kojení net a asi to nejde přetáhnout…takže tam jsou jen křížky
nevyhovovala
vyhovovala
na tohle jsem odpovídala níž….při prvním se tak nějak snažili přiložit, ale tím že to šlo tak se mi tak nějak dál nevěnovali, , ale když na to tak myslím tak ty sestry tam spíš tak proběhly, přišla jedna co ukázala jak koupat jak ošetřovat a tím to haslo…tak nějak si myslím že jak je maminka s dítětem at v porodnici tak jinde tak vidím že ty sestry maj minimum práce ty mámi si hodně obstarají samy
polohu mi vnucovala ted u podleního v Motole, ale já jsemjí říkala že je to pro mě nepřirozené a že jsem kojila všechny jako když je chovám a to mi vyhovovalo a novoty at si nechaj pro prvorodičky….
DOTAZ PRO MAMINKY S LEHKÝMI ZAČÁTKY:
Máte pocit, že jste svojí bezproblémovou laktací a spoluprací miminka ušetřili práci sestrám? Nebo se Vám věnovaly stejně intenzivně jako maminkám, které měly problém s kojením?
DOTAZ PRO MAMINKY S NELEHKÝMI ZAČÁTKY:
Pokud jste v nemocnici byli na pokoji s dalšími maminkami, myslíte si, že je lepší “spolubydlící“ maminka bezproblémově kojící nebo maminka, která má podobný problém? Nebo je to úplně jedno a záleží na spíše na “osobnosti“? Ptám se proto, že v mamince, které kojení “nejde“ tak nějak může ve společnosti bezproblémových kojících maminek klesnout “sebevědomí“
DOTAZ PRO VŠECHNY
– mluvili Vám v nemocnici do polohy, v jaké budete dítko krmit?
– za kterou radu týkající se kojení jste nejvíce vděční? Kdo Vám ji dal?
Marysku, Tvoje zkušenost je mi velmi blízká a je mi to moc líto, čím ji musela projít. Mohu se jen zeptat, jak je stará ta Tvoje zkušenost?