Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem jak opařená
Ahoj holky, omlouvám se, ale dneska si potřebuju “pobulit“. Musí to ven a nemám to komu říct. Pokusím se být stručná.
V práci mám jednoho kolegu, který pracuje u dobrovolných hasičů. A v tom tkví jeho problém – střetává se kvůli tomu se svým nadřízeným (když mají zásah u požáru nebo u nehody, chybí v práci) – a já, protože se s jeho šéfem znám, to často “žehlím“ (urovnávám rozbroje a klidním testosteron).
Jsem přesvědčená o tom, že je to zapotřebí a ctím lidi, kteří udělají něco pro druhé a nic za to nežádají.
Včera se stala podivná věc. Kolega opět nepřišel do práce. Poslal mi smsku, že nemůže svého šéfa sehnat, jestli ho můžu u něj omluvit, že jel s pomocí na Moravu. Samozřejmě jsem ihned poslala omluvenku šéfovi s vysvětlením. Přiletěl za mnou rozpálený do běla… Nemůžu publikovat, co všechno jsem vyslechla… Prostě a stručně: byl naštvaný, že nezavolal jemu, byl naštvaný, že opět chybí a tak dále a tak dále…
No, odnesla jsem to já (byla jsem po ruce).
Pořád jsem na to musela myslet a najednou jsem měla pocit, že se musím přesvědčit… Tak jsem dneska zvedla telefon a zavolala na Městský úřad… Dozvěděla jsem se od vedoucího příslušného oddělení, že oficiálně nikoho na Moravu neposílali, že se tam posílala technika, ale lidi ne. O tom, kdo a kdy tam pojede, se bude jednat se starostou města v pondělí (tzn. 24.5.).
Dokonale mě to vyvedlo z míry. Vůbec tomu nerozumím… Nabouralo to mou důvěru. Je mi to líto.
Co s tím?
Nikomu jsem to neřekla. A ani nechci…
Cítím se podvedená. Hájím ho, ochraňuju, dělám mu štít – a proč vlastně? Udělal to poprvé? Nebo to takhle dělává?
Fakt nevím, co si o tom mám myslet.
A je mi z toho smutno…
Padmé, je mi moc líto, do jaké situace ses dostala. 🙁
Já mám ráda upřímnost, takže takovéto chování – “jedu na zásah“ a přitom nikam nejede – by mě taky hodně zasáhlo. Posílám Ti aspoň na dálku veliké obejmutí a spoustu “pozitivní energie“.
A v pondělí – nevím. Já bych s ním asi nedokázala hrát divadýlko na téma “povodně jsou strašné, kam až sahala voda?, …“. Zeptala bych se ho, kam (do jakých míst) jel, snažila bych se ho nechat mluvit. Aby mi o té akci povyprávěl. Během toho bych si to rovnala v hlavě – zda to dává smysl. Třeba Ti přizná, že tam jel soukromě, a Ty se dozvíš pravý důvod. V klidu, bez jitření emocí (“Ty sis mě ověřovala?“).
Pokud nebude chtít vyprávět, je to horší.
Každopádně bych si s ním vyříkala, že už mu to u šéfa žehlit nebudu. Že mi je hodně líto, jak mě za něj sjel.
V případě, kdy by se kolega vytáčel, očividně lhal, přetvařoval se, …, bych se nadrzo vytasila s tím telefonátem na Městský úřad.
Jsi v hrozně nepříjemné situaci. Přestože jsi nechtěla nic udělat špatně, nějak se to semlelo, šéf na Tebe nařval a kolega zneužil Tvou důvěru. Možná ne poprvé…
Musí to být hrozně těžké, ale zkus se “hodit“ co nejvíc do pohody. Zkus se zbytečně nestresovat. Tys nic špatně neudělala, to spíš ten kolega. Ty by ses neměla cítit pod psa. Zkus si to opakovat, vsugerovat si to. Se srdcem, které netluče jak o závod, v pondělí rozhovor zvládneš líp.
Budu na Tebe moc myslet a držet Ti pěstičky. Hodně sil!
Ahojda, tedy, ty máš starosti 🙁 Já osobně bych se ptala přímo ve sboru, jestli někoho posílali, mají to v zápisu (píše se tam téměř všechno). No a jestli chceš, písni jaké SDH to je a já se poptám – jsem z jiného SDH, takže to nebude nápadné.
Jinak jemu bych natvrdo řekla, že si to bude žehlit sám, že nejsem jeho tisková mluvčí 😉
Držím palečky a netrap se tím.
tak na tebe budu v pondlí myslet pořád mi toleží v hlavě a stále doufám, že to je jen nějaké nedorozumění, no a určitě budeš mít klid když si to bude vyřizovat sám, kor když jsou s tím takové nepříjemnosti, ono by to bylo jiné kdyby to šéf bral v pohodě to by bylo o něčem jiném….a jinak Padmé co maminka?
Bamisko, děkuju za napsání.
Víš, u nás v práci je trošinku potíž v tom, že už žádné sekretářky nemáme (ani vedoucí nemají sekretářky). Nicméně každý vedoucí má svůj zástup – takže se dá – jen se musí dohonit jiný človíček na jiném čísle.
Jinak máš pravdu v tom, že to si bude muset vyřizovat sám, já už nebudu… I když se to vysvětlí, že tam byl sám na otočku odvézt nějaké věci, nic to nemění na tom, že to bylo jeho vlastní rozhodnutí, že ho tam neposlali oficiálně…
padmé sluníčko ty toho máš málo vid..nestíhám číst co psali ostatní a radili, jen sem sem tam jukla na tvou reakci, jediné co mě také napadlo že i když jím půjčovali tu techniku tak ji tam přece musel někdo nějak dopravit, protože mě zaráží ta rychlost s jakou se vrátil do města…jinak asi počkat co z něj vypadne, no a v každém případě bych se to snažila asi uhrát na to hele šéf mě pěkně sjel, já jsem z toho byla špatná, už tě omlouvat nebudu…má snad pod sebou nějakou sekretářku či tak, a nebo se mu zkusí víckrát zavolat aby mu to mohl říct osobně, a nebo se prostě musí dohodnout se šéfem co a jak a jestli by ta možnost že pokud se mu nepodaří dovolat tak jestli to může hnát přes tebe….mě by totiž vadilo i dostávat čočky za někoho jiného i když dě+lá moc záslužnou věc, musí si to prostě dohodnout nahoře on….doufám že to je jen nějaké nedorozumnění a bude zase dobře a neztratíš tím přítele….posílám pohlazení a pokud to jen trochu půjde zkus to přes víkend vypustit a snad se to dořeší v pondělí…dej vědět budem na tebe myslet
Ctiradko, Berulinko, cítím to stejně jako vy a napadají mě tytéž věci, nicméně – říkám si, že třeba tam jel jen odvézt věci (balené vody, saponáty, dezifenkci nebo tak)…
Děkuju Vám, holky, že to se mnou probíráte, pomáhá mi to.
Babofko, díky za napsání – jsem ráda, že ses ozvala a to, co jsi napsala – že na Moravě má přátele nebo příbuzné, mě jaksi nenapadlo .. a taky je to možné vysvětlení…
Napadla mě ale ještě jiná věc – jak mi napsal tu smsku, že nemůže svého šéfa sehnat – zjistím si to, hovory do firmy se dají projet – ověřím si, zda mu volal – na výpise bude nepřijatý hovor (máme telefony s ukládáním čísel a nepřijatých hovorů).
Padmé, jen v rychlosti, protože nemůžu nereagovat a nečetla jsem reakce ostatních. Napadlo mě, jestli tam nemá třeba nějaké své příbuzné, přátele a těm jel pomoci. Sám za sebe. I když to by si asi v práci nahlásil neplacené volno nebo dovču, viĎ? No, nevím, je to první věc, co mě napadla.
Jinak dobrovolný hasič je nesmírně záslužná práce, náročná a nedoceněná. Takže má můj obdiv za to, co dělá…
Až se vrátí (nebo ozve se ti) asi bych se ho vyptávala, jakobych žádné zprávy z úřadu neměla. Kde byl, co tam dělal, s kým, a tak, prostě “vyprávěj, chlape“. A pak bych si udělala obrázek a asi mu řekla, co mi řekli na úřadě a že mě to na něj mrzí (pokud by se potvrdila tvoje teorie).
Padmé,určitě jak píše ctiradka..jet na 1 den(kdyby na celej víkend,je to o něčem jiném)..vem si,než by tam dojel,něco udělal,tak je večer..mám tucha,že v tom bude měco jinýho..a za tebe mě hodně mrzí,pokud ti lhal,tak proč se k tobě tak zachoval..no hlavně ti přeju,ať už se rozhodneš jakkoliv,aby to dopadlo dobře a v tvůj prospěch a jak už psaly holky,příště ať tě už nezatahuje do jeho záležitostí.
Padmé, jasně že telefonovat je blbost, když už je ve městě. Já to nejdříve pochopila tak, že tam jel pomáhat na více dní.. Teda pomoc jenom v pracovní době mi přijde podezřelá…. 🙁
Telefonovat určitě nebudu, protože bych neměla možnost vidět obličej a nemohla bych se mu dívat do očí. Navíc teď bude víkend, takže se to ani nehodí nebo resp. zas tak se nekamarádíme.
A Jarmuschka má pravdu – trefila se do mého pocitu – v tom, že se toho už dál do budoucna nechci účastnit…