Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vánoční splín...
Tak to na mě po roce zase sedlo. Vždycky kolem Vánoc mám pocit samoty – ne samoty od nejbližších, rodina je v pohodě, ale po dávných kamarádech. Když jsem se vdala, snažila jsem se udržovat všechna kamarádství, která jsem navázala ve škole, v zaměstnání a jinde. Mám plný kalendář poznámek o svátcích a narozeninách všech mých „kamarádů“, o každých Vánocích jsem rozesílala desítky pozdravů a blahopřání. Před dvěma lety jsem se nad sebou zamyslela, přišlo mi, že někdo odepisuje jen tak ze slušnosti, aby odpověděl, někdo se neozval vůbec. Když jsem někomu zavolala, končil rozhovor, určitě se Ti ozvu, jsi hodná, že sis vzpoměla… Jenomže jsem začala mít pocit, že se vnucuji, se svátky, narozeninami i s Vánoci. Přišlo mi to hrozně líto a poprvé jsem udělala to, že jsem nerozeslala přání skoro nikomu a čekala… Čekala jsem dlouho a nic. Málokdo z „kamarádů“ se ozval, chápu, jsem daleko, mám úplně jiné starosti než svobodné holky, které se chodí bavit a nemají problémy s domácími úkoly a rivalitou mezi sourozenci. Strašně jsem to obrečela a teď to na mě zase sedá. Znáte to, nebo jsem jediná?
Tapinko, až mi přijde něco podobně pěkného, na oplátku Ti zase něco pošlu já. Udělala jsi mi radost, určitě to použiji pro svoje kamarády, těm „pseudokamarádům“ by to bylo asi zbytečné.
Ahojky bez dovolení jsem poslala na tvůj mail vánoční pozdrav,snad udělá radost:-)
Holky, skoro jste mě rozbrečely. Já vánoce opravdu miluju a moc se na ně těším, ale úplně rozumím bolestným vzpomínkám na ty blízké, se kterými už je nemůžeme oslavit. Ty letošní budou smutnější hlavně pro mého muže – kvůli jeho mamince – ale bohužel tak to je. Mám kamaráda, kterému přesně o vánocích zemřel tatínek a i když už je to chlap dost přes 40 , vánoce jsou pro něj smutné a neradostné období. Já vím, mě se to mluví, ale zkuste přepnout na to, co je na vánocích krásné – na to dětské těšení, rozzářené očíčka a vzpomeňte si, že právě pro ty vaše rozzářené očička milovali vánoce vaši blízcí… Jo, Karamelko, lepší dvě dobré přítelkyně, než houf kamarádek… užívej si i ty dvě, někdo nemá nikoho. Já to taky dělím na přítelkyně a kamarádky – ty první mám taky asi 2 – 3 a těch druhých spoustu, ale dobře, že se máme… Držte se všechny, myslím na vás.
Lenous! Vánoční splín nemám vůbec! S těmi přáními k Vánocům jsme na tom stejně.Vždycky píšu několik desítek přání k Vánocům a mě na odpoví tak jedna třetina, kterým jsem poslal přání.S tím již počítám a přesto i letos hodlám zaslat několik desítek přání jak každý rok.Je to už takový zvyk. Dělám si seznam abych na někoho nezapoměl a pak jen fajfkuju komu jsem to poslal a hlavně abych to někomu neposlal 2x.Jinak Vánoce se mi moc líbí ,ideální je pokud napadne sníh !!
Přítelkyně na které se mohu spolehnout mám 2. Takové co mě podrží bez řečí,takové co se nebojím jim říct cokoliv.
Jinak kolem mě poletují spousty kamarádek:-) každá si hraje na svém písečku a když potřebuje tak dofrčí a brečí mi na rameni,ale nevadí mi to…možná jsem i trošku hrdá,že u nás je takový přístav klidu a že ony ví,že mohou zavolat a přespat.
Dárky vybírám tak,že pečlivě sleduji nad čím daná osoba povzdechne,že by se jí hodilo,co se jí zalíbí,nad čím mávne rukou,že to ona by si nekoupila a nebo takové co bych si nejradši nechala sama:-)))) Je to pak větší radost,že se líbí:-))
Letos budem bez bábinky..mamča s tetou to nesou těžce ale statečně a já sem tam brečím ve 3 ráno a mluvím s ní,jak mi je líto,že už tu není…ale pak si říkám,že jsme spolu strávili tolik let,tolik objetí,tolik úsměvů…že je to normální,že to bolí…oč by bylo lepší,kdyby to nebolelo,ale věděla bych,že sem ji tak nemilovala?…nebylo! Velké přátelství a velká láska sebou nese tohle riziko,že se Ti pak bude moc moc stýskat….
vcera jste me nahlodalia a ja se jala spocitat pratele…z detsvi zadne..pred 6 lety jsem se prestehovalůa za laskou 200 km….a prisla jsem jen na kamarady …moje rodice ve skole….desim se toho co se stane az budu mit jinou tridu….asi nove rodice a nove kamarady…takovy je zivot
Brmbulko, regulérně brečim… Tatínek umřel, už to bude 10let, ale před Vánoci to bolí víc.
Lenousi, nejsi jediná! Mám to obdobné, tedy měla jsem! Také jsem psala přání na narozky, svátky, Vánoce, na ty kupovala kamarádům dárečky… A zpět si vzpomněl málokdo. Asi před dvěma lety jsem si před Vánoci řekla dost – a dárky jsme dali jen pár kamarádům, kteří na nás taky myslí. Je to fakt, co jsem na mateřské a mám malýho, mění se mi úhel pohledu a už mě fakt neláká chodit jen tak po nákupech (i finance hrají roli, známe to, že?) nebo si večer sednout do zakouřené hospody… Takže kamarádky ubývají… Tedy i přibydou, s dětmi, ale zatím nemám tak blízkou, se kterou bychom se pravidelně navštěvovaly a třeba si pohlídaly děi.
Lenka
lenous…proto ja jsem asi tak upnuta na tu svou praci a tech svych 30 trpajzliku…..oni mne totiz tehdy pred dvema lety dostali z toho nejhorsiho….a stale mi davaji a davaji…a ja se jim to snazim vracet
Tak to taky znám, to, co jsi dělala celé roky ty jsem dělala taky, ještě teď to v případě jedné kamarádky dělám taky. Je sice hodně zaneprázdněná, ale to já jsem taky, když si na ni dovedu udělat čas já, může i ona na mě … asi se k tomu dostávám s přibývajícími léty a říkám si, že „blba“ už nikomu dělat nebudu. Buď ten dotýčný kontakt udržovat chce, nebo prostě nechce, ale vnucovat se taky nehodlám. Vánoce jsou bohužel taky obdobím všelijakých splínů, přemýšlení o životě, většinou taky depresí. Nemysli na žádné takové kamarády, radši udělej těsto a šup na cukroví …
Víš, tohle je asi normální, že myslíme na ty, kteří tu už s námi být nemohou. Na jednu stranu k tomu Vánoce asi jsou, my taky chodíme odpoledne na hřbitov, abychom si v duchu popovídali s těmi „tam daleko“. Někdy je potřeba si pobrečet, zavzpomínat, ale pak se musíme hlavně kvůli dětem přes všechny naše smutné vzpomínky přenést a radovat se z rozzářených očíček. Chtěla jsem si postěžovat, teď se spíš stydím, že jsem byla takhle malicherná. Tak setřeme slzu a budeme si kamarádství užívat tady na VD, ne?