Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Infarkt jako blesk z čistého nebe. 🙁
Je mi líto, že nemůžu napsat nějakou radostnou zprávu, ale dnes byl opravdu hrozný den a ještě teď je mi zle.
A hlavně mám hrozné výčitky a nějak mi asi přerůstají přes hlavu. 🙁
Dopoledne bylo dědovi ( jedná se o mého tatínka ) dost zle. Byl bledý, vypadal nezvykle špatně. Hned jsem mu nabídla odvoz k dr. Přemlouvala ho i mamka. Nebylo to nic platné. Prý ho jenom bolí hrudník, záda…ale už je to lepší..Nechtěl nám ani říct, co přesně mu je. Jen stále opakoval, že si odpočine a bude to dobré, rozhodně, ať nevoláme žádného doktora a že nikam nepojede.
Pak si mamka všimla, jak si masíruje ruce, přiznal, že v nich cítí mravenčení. Až ve 14hodin ho mamka přemluvila a že tedy k dr. pojede! Odmítal odvoz. Nasedl do auta, mamka s ním a jeli na obvod. Tam ho lékařka položila na lůžko a zakázala veškerý pohyb, do 5minut přijela rychlá. Ihned ho odvezli do nemocnice a mamce jen řekli, že půjde okamžitě na sál a uvidí se.
Vyděšenou mamku jsem dovezli domů, zbalili nějaké věci a jelo se do nemocnice. Naštěstí to zatím vypadá dobře. Děda měl neprůchodnou cévu, byla mu provedena angioplastika – zprůchodnění.
Leží na koronární jednotce. Dokonce nás k němu na chvilku pustili. Nasadily jsme si s mamkou zelené oblečky, roušku, návleky, provedly desinfekci a byly vpuštěny. Je to nepříjemné koukat na nemocného blízkého člověka. Děda měl všude samé hadičky, monitory.
Měla bych být šťasná, že to tak dopadlo a děda bude v pořádku! Jenže mám z toho hrozně špatný pocit. Stačilo tak málo…vyčítám si, že jsem nevolala lékaře hned!
Vždyť on si dojel sám k dr…To je jako vtip…dobrý den paní doktorka já mám asi infarkt, ale jinak mi nic není, tak já zase jedu..:-)
Přišlo to jako blesk. Jinak je taťka velmi aktivní člověk, sportuje, nekouří…
Obrovské poučení pro příště – ihned volat a třeba i zbytečně!
Super Peťko, tak ať už je dědečkovi jen líp! 🙂
Dědu máme doma, vše je v pořádku.
Ještě jednou všem moc děkuji! 🙂
Peťko, tak to je moc dobře!:-)
Ahoj Peťko,už jsem tu dlouho nebyla,tak přejeme dědovi at ho brzy pustí domů a hodně zdravíčka..
Ještě jednou moc děkuji.
Děda už je na normálním pokoji a snad nám ho brzo pustí domů. 🙂
Hlavně že jste tatínka přemluvili,držím pěsri aby bylo už jen lépe-někdy opravdu hraje roli každá půlhodinka.
Strašně moc bych si přála, kdyby takhle dopadla moje maminka. Měla to samé a bohužel neměla to štěstí a nepřežila. Také to bylo náhlé. Odpoledne jsme ještě slavili deváté narozeniny mého syna a naši odjeli kolem osmé večer. Mamce vůbec nic nebylo. V noci volal taťka, že mamka zemřela. Myslela jsem že se zblázním, ještě teď to strašně moc bolí. 2.dubna to budou už 3 roky. Bylo jí teprve 53 let a měla ještě tolik toho naplánovaného. Strašně si vyčítám, že jsme ji neodvezli k doktorovi, protože půl roku před tím omdlela a od té doby se cítila unavená. Ale ona k doktorovi prostě nechtěla. Je strašně těžké takhle někoho přemlouvat, když sám nechce.
Je dobře že jste tatínka takhle zachránili. Může prožít ještě moc šťastných let. Nám po pitvě řekli že mamka měla zúžení koronárních tepen.Kdyby se na to přišlo, mohla po operaci ještě žít spoustu let. Záchranka bohužel také přijela až za 25 minut a to to mají asi 5 minut,nemohli to prý najít.
Ty si teda nic vyčítat nemusíš, u vás vše nakonec dobře dopadlo.
Ahoj Peťko! Nevyčítej si nic! Prostě člověk nikdy dopředu nemůže toto vědět. Koho by to hned napadlo…takhle z ničeho nic, mě teda také asi ne.
Dopadlo to dobře a přeji ať se tatínek vyzdraví.
Peti, stalo se co se stát mělo a jak se to stát mělo. Někde to peostě už máme předem psáno. Držím palečky ať se brzy uzdraví a je mu zase dobře.
Jste zlatíčka, díky.
Na dnešek jsem usnula až ve 4 hod. ráno, pořád se mi to v hlavě motalo. Dávám si to prostě za vinu, měla jsem mít rozum, když ho neměl děda.
Ale já vím, hlavně že to tak dopadlo.
Dnes už je bez přístrojů a nejraději by šel domů. 🙂
On už si chudák těch špitálů užil až až. Před lety měl vážný úraz, byl v nemocnici přes rok, střídavě s rehabilitací v lázních.
Tak doufám, že ten prodělaný infarkt nepřinese omezení jeho aktivit. Ten by se doma bez svého největšího koníčka – létání – zbláznil. 🙂
Dnes mě potěšil manžel, přinesl mi kytičku růží, které mám ráda. 🙂
Tak už je to určitě lepší. Všem vám moc děkuji!