Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak to máte s jazykovou vybaveností?
Já mám moc ráda angličtinu, celou gramatiku mám probranou asi 3x, kolikrát jsem na kurzech a ve škole jela od začátku ani nevzpomínám. Ted chodím u nás v našem pidi městečku na kurz do třídy “pokročilí“-jsme pokročilí do té míry, že jsme právě začali probírat min. čas slovesa “to be“ :))
Je mi trochu trapné, že jsem před ostatními tak napřed, ale je to pro mě aspoň příležitost vypadnout jednou týdně z domu, navíc s takovým “ušlechtilým“ cílem 🙂
Němčinu mi zněchutila učitelka na gymplu, která nejen že vypadala jako obří vězeňská dozorkyně,ale používala i brutální praktiky (tahání za jemné vlásky na krku a hrubé oslovování příjmením “Šmíďáku“, ..) , v kombinaci s německým jazykem mi to dodnes nahání hrůzu.
Latinu učila snad stoletá rigidní profesorka (“postavte se a vysvětlete mi, proč máte na mé hodině rozvázanou tkaničku od boty“…), takže mám k latině odstup i když se mi hodila např. při cestování stopem po Itálii (spoustě italských slov jsem rozuměla díky latině).
A nakonec ruština-tu jsem měla ráda na základní škole-líbily se mi písmenka azbuky a do budoucna myslím, že spolu s čínštinou se z ní stane perspektivní jazyk. A co vy, umíte čínsky ??
no tak po přečtení příspěvků jsem zralá si někam jít okamžitě přihlásit, já měla na škole ruštinu a francouzštinu. Francouzština je sice krásná,ale já jí proplouvala jak to šlo, matura nakonec byla z ruštiny dodnes si sem tam vyměním dopis s ruskou co jsem si psala už na škole, je fakt že vím co čtu a při psaní musím sem tam použít slovník ,ale to je asi tak vše, nemám na to talent do hlavy mi to prostě neleze,angličtinu jsem zkoušela chvíli ale )spěchy se nedostavily, takže s jazykama daleko nedojdu a bez obav můžu jen na Slovensko :-))
Taky se přidám.Já se velice dobře domluvím německy.A že je nejlepší naučit se v terénu je pravda.Já se němčinu naučila právě v německu,když jsem tam pracovala jako barmanka.A ve švýcarsku rok poté jsem se ještě učila italsky,ale jelikož tam jsou 4 úřední jazyky,takže s tou italštinou jsem na tom docela mizerně.Přitom je to tak nádherná řeč.Základy jazyka znám,ale chtěla bych umět ještě víc.Němčina se mi moc nelíbí,ikdyž jsem ji používala při mém zaměstnání několik let.Teď při mateřské uvažuji o nějakém dálkovém studiu,třeba zrovna té italštiny a angličtiny.Tu italštinu bych si jen oživila.Chtěla bych ji ovládat perfektně nebo aspoň velice dobře.
Ahoj holky, kdysi jsem byla na dovolené ve Španělsku a naučila jsem se pár slovíček, abych si je tam vyzkoušela. Po návratu tak nějak automaticky jsem v tom pokračovala. Dnes je to deset let, co španělštinu dělám a vloni, tč. stále na mateřské, jsem si udělala španělskou státnici. Teď vyučuji španělštinu po skypu, ve večerních hodinách, kdy mi synka uspává manžel a je to fajn. Z počátku je třeba se naučit komunikaci po skypu. Je to trochu jiné, například nemohu vzít rychle knížku a studentovi ukázat jak se co píše, ale využívám pro tyto příležitosti chat. Slyšíme se, píšeme si. Můžeme společně i poslouchat videa z internetu. Osvědčilo se mi to a pro mě jako mamině na mateřské je to velice příjemné. Ještě deset minut před zahájením hodiny můžu být u synka v pokoji. Stejně tak mí studenti. A přijímám další. Máte-li tedy zájem, napište. Š.
Jarmuschko 😀 tos mi připomněla – kdysi jsem začala se španělštinou… začala ve smyslu, že jsem zvládla jednu lekci pro samouky :). Byly tam věty: “Není ti zima?“ “Ne není mi zima, je mi teplo.“ Na dovolené v zahraničí, kde byli mimo jiné i Španělé, na mě přesně tuhle otázku vybalila jedna Španělka, načež jsem jí hezky naučenou větou odpověděla. Opravdu nic víc než tohle slovní spojení jsem neuměla. Spustila na mě svou smršť španělštiny a já jen zírala :DDD No, státnice z angličtiny, to je můj sen… ale dřív než na univerzitě třetího věku to asi nezvládnu 🙂
Já mám největší zkušenost s angličtinou – a mám sen, že až holky odrostou, vrhnu se na studium a dotáhnu to k nějaké zkoušce (státnici, či cambridgeské nebo tak něco).
Pak mám velkou zkušenost s ruštinou, ale to bych musela hodně pilovat.
Dva roky jsem se učila německy (ještě na základce). Nemluvím a v podstatě nerozumím. Ale asi mám docela dobrou výslovnost – když někomu německy mluvícímu řeknu, že nemluvím a nerozumím, tak se začne smát – jednou jsme si to s kýmsi vysvětlovali a dozvěděla jsem se, že když tak perfektně řeknu ten svůj argument, tak přece musím umět víc…
Pak jsem se sama učila chvíli italsky (v učebnici pro samouky jsem došla asi do desáté lekce) – stačilo mi to na to, že jsem se na dámské dovče v Itálii naučila prosbu o lístky na autobus tak dobře, že místní hoteliér na mě spustil jak na domorodce – a to už jsem byla namydlená. ;o)
No a pak jsem necelý rok chodila do francouzštiny, ale tam mi to “zhatily“ holčičky – záhy po početí jsem zůstala na nemocenské a velké nevolnosti mi nedovolily využít na aspoň dokončení ročníku vycházky. Snad se k tomu jednou vrátím.
Obdivuji svého tátu – ten aktivně odmítá mluvit skoro jakýmkoliv jazykem, ale vzhledem k tomu, že umí obstojně latinsky, tak rozumí kde čemu (a to se týká i jazyků, které se aktivně neučil).
Jo, já měla latinu asi 14 dnů. Pak nám ji zrušili kvůli povinnému nácviku na spartakiádu. Tam nás ovšem po pár týdnech zase vyřadili ze základní sestavy kvůli omezení v TV (byly jsme asi 4 holky, co měly kvůli skoliozám zdravotní tělocvik – a s tím prý nemůžeme reprezentovat školu…)
No Ájíku, není rozhodně před čím smekat 🙂 Na jazyky mám nadání, smekat bys mohla, kdybych toho nadání naplno využila a naučila se těch jazyků víc opravdu pořádně…. 🙂
Tedy Tamino…. klobouk dolů!
Tak tady už všichni asi vědí, že se živím jako překladatelka, lektorka a příležitostně i tlumočnice francouzštiny, takže to je můj jazyk číslo jedna. Jinak na peďáku jsem komě frj dělala i angličtinu, ale protože od vejšky žiju jen francouzštinou a pohybuju se kromě ČR jen ve frankofonních zemích, tak angličtinu už si profesně rozhodně dovolit nemůžu. Ale domluvím se samozřejmě bez problémů. Kromě toho jsem měla až do konce gymlu ruštinu, kterou jsem ale asi před 6 lety potřebovala a z hrůzou zjistila, že pozůstatky mých znalostní jsou dost tristní. Jako malá jsem dělala 3 roky němčinu, sama se už nedomluvím, ale celkem bez problémů rozumím. Chtěla jsem se naučit španělsky nebo italsky, obojí jsem zkoušela, ale hrozně se mi to pletlo s frj, tak jsem se na to vykašlala. 3 roky jsem žila v Tunisku, takže jsem se naučila trochu arabsky, ale to už taky zapomínám…
Mirkali – a ještě malý postřeh z mé vlastní zkušenosti – týden v zahraničí, kde člověk neměl jinou možnost, než daným jazykem (v mém případě anglicky) MLUVIT každý den…. jen s pomocí slovníku – to mi dalo víc než rok ve školní lavici. Takže studentíky bych určitě podporovala ve výjezdu ven, v “terénu“ se jazyk naučí nejlíp.
Začátky výuky jazyka by měly být v závislosti na schopnostech dětí a ne na nějakém školním plánu, stihnout za 8 let na základce 5 učebnic.
nemohla bys tohle napsat nekam na skolsky urad a nejlepe na ministerstvo skolstvi?….my ucitele bychom ti byli velmi vdecni:)