Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Můj sen...
Holky mám problém při výchově dcerky Elišky. Je jí 6 let a ani tak ne problém, jak nevim, poradit od maminek, které mají starší děti… Ve školce chodí na kroužky (kreslení, tancování country, zpívání, angličtina) a pak chodí každé pondělí a úterý na tancování a mladý přírodovědec na Domečku dětí a mládeže. Někdy pořádají akce, třeba výlety do plavecké, planetarium, nebo pečení před velikonocema, různé soutěže. Pokaždé na to přihlašuji Elišku se snahou, že něco pozná, něco se naučí, bude se jí to v budoucnu hodit. Než sedět doma, jak to vidim u ostatních maminek, a jejich děti nikam a nic nezažijou. A včera přišla švagrová. Chtěla si vzít s sebou Elišku aby u ní spala, jenže jsem jí řikala kdy by měla mít volno, že teďka má různá vystoupení a bude řikat básničku na vítání občánků a tak. Eliška nám vstoupila do řeči se slovy, že už jí to nebaví vystupovat všude a tak. Koukala jsem na ní a švagrová mi řekla: “Tohle všechno, co děláš je tvůj sen“. Je to pravda, nikdy jsem takové jako dítě nezažila a chci aby moje děti to měly lepší. I když si Elča nikdy nestěžovala, baví jí to chodit na akce a tak, ale si myslim, jestli to už fakt není moc a jestli nechci od dcerky až moc. Co myslíte? Zase si řikám, že třeba angličtina se jí bude určitě hodit, bude jí mít od první třídy, a tancování? třeba v ní objevim nějaké nadání… Když nebude chodit na žádné kroužky, nic neobjevim, nic nezkusí.. Napište svůj názor. Díky moc Pavla
Ty jo, já zrovna tohle vnímám jako hodně velký problém. Neb i sama jsem se ocitla párkrát v situaci, kdy jsem čelila snům své matky, ale naštěstí až ve věku, kdy jsem mohla s úsměvem nesouhlasit 🙂
Zato teď to vidím i na sobě a mém přístupu k Ančí, byť je teda malinká a kroužky nehrozí, tak už se mi “povedlo“ vypěstovat v ní stejnou úchylku na již zmiňované koně, jakou mam odmalička já. A přiznávám, že jsem za to i ráda, protože mě v tom neměl kdo podporovat (jenom táta jednou za čas, když jsme se zrovna viděli) a pamatuju se, jak jsem kvůli tomu byla nešťastná.
Jinak jsem děsně chytrá, když se mě to ještě netýká, ale předem se připravuju na to, že až to přijde, nesmí se to přehánět. Nechat dítěti volnou ruku atd. Bůhví jak to bude…
U nás moc možností není. Malé kroužky nabízím, ale většinou se nechytne. Chodí na “figurkovou školičku“ a keramiku – to ji moc baví, ale jinak nikam nechce. No, vlastně by chtěla na tancování, ale to je od nás opravdu hóóódně daleko a navíc – nemá vůbec smysl pro rytmus…Takže se mi opravdu nechce ji vozit 40km, když by ji to pravděpodobně hodně rychlo přešlo neb nebýt v něčem dobrá není nic pro nikoho natož pro naší slečnu – takže to zatím hraju do autu – vlastně si vzpomene jen, když jí nabízím tenis… Malý bude chodit od jara do místní fotbalové přípravky – spíš jen kvůli pohybu – nečekám, že z něj bude šampión, ale kdo ví:-)
Takže píšu po pěti letech hi hi.
Dcera se v tancování nenašla (moc pohybu na ní hi hi), kroužek se zvířaty skončil (ty raději vidí na talíři…)a kroužky jsem už hodně omezila. Chodí jenom na volejbal, který ji jde (to má 2xtýdně) a už třetí rok chodí na keramiku tam se také snad našla…. ale už vim, že hodně kroužků je na …. a dítěte si moc neužiju. Nyní budou mít všichni tři kroužek o malých miminkách, krmení, přebalování atd, který jim začíná za měsíc a půl tak to stačí ne????
A ještě se přiznám, že je mi trochu líto dětí, které mají rozplánovanou každou minutu svého času…ale vím, že některým dětem to tak vyhovuje (nebo si minimálně neuvědomují to, že jim to nevyhovuje…)
Já můžu mít sny jaký chci, ale moje dcera je tvrdá hlava a co nechce dělat, k tomu jí nedonutí opravdu nikdo (natož pak já 🙂 )
Jde si svojí cestou a jako jediná z rodiny se taky vrhla na koně, tak to máme jako u Jany – jak často moje peněženka dovolí, tak často je ve stáji.
No já bych i chtěla, ale oni mi to bojkotují 😀
Vždycky jsem chtěla učit se malovat a hrát na hudební nástroj, zatím ti mí rošťáci maj však jiné plány, tak uvidíme časem…
Naštěstí ten veeelkej sen mají oba – máme rádi “uně“ a jakmile je volná chvilka a dostatečný obnost na účtu, tak razíme do sedel 😉
Jediné, co tak trochu musej, tak choděj se mnou na malý hasiče, Vašek se nutně musí vyřádit a jinam mi chodit nechce (problém jsou většinou neznámí dospěláci) a Barča funguje jako instruktorka nebo “chůva“, jestli se to tak dá říct
MIMKYS sice je to už dlouho, nakukuješ občas….jak jsi to tenkrát vyřešila ????
A co vy ostatní neplníte si sny na svých dětech??????…ono přiznat si to není jistě vůbec jednoduché….
Ještě jsem zapomněla, že chodíme 1x týdně na tanečky.
Dramaťák máme v pondělí hned po školce, tanečky pak večer, Sokol v úterý a pak už máme středa, čtvrtek, pátek volno. Nechtěla bych mít kroužek každý den, je to pak docela honička, ale zase nemít vůbec nic je taky špatně.
Mimkys, taky měla možná Eliška jen “špatnou“ náladu, když ti tohle řekla a ty píšeš, že všude chodí ráda. Filda někdy před Vánoci řekl, že se mu nechce chodit do Sokola, řekla jsem, že by byla škoda, kdyby teď přestal, příští týden už se zase těšil a od té doby chodí v pohodě, cvičil akademii a teď připravují závody.
Mimkys, napíšu ti, co má za kroužky náš Filda (6 1/2 roku). Ve školce chodí na angličtinu a flétnu. Flétna je 1x týdně, anglina 2x. Mimo školku chodíme na dramaťák a už od 2 let na Sokol, obojí je 1x týdně. S dramaťákem máme taky vystoupení, před Vánoci, Velikonoci a na městských slavnostech. On chodí do takové té přípravky, takže se taky učí správnou výslovnost, nejenom “divadlo“.
Jinak s tou angličtinou – někde od první, někde od třetí třídy vidím problém v tom, že když se někdo přestěhuje např. ve druhé třídě a chodil do školy bez jazyka, že pak bude muset pěkně dohánět.
Je to přesně jak píšeš, Brmbulko, taky jsme přecházeli ve třetí třídě na jinou školu, asi to nikdy není jednoduché, ale zorientovat se i v jiných učebnicích a dohnat všechno, co už děti ve třídě umí, bylo by to trošku složitější, nebýt snahy ochotné třídní učitelky a toho, že Anička nemá s učením žádné problémy. Ale to už je na jinou diskuzi:-) Každopádně k debatě o mimoškolních aktivitách patří i to – přiznat si, nakolik dítě školu zvládá či nezvládá, kolik času musí po škole věnovat učení.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.