Přihlásit se
VašeDěti.cz

VašeDěti.cz

  • Domů
  • Magazín
    • Volný čas
    • Výchova
    • Vzdělání
    • Vaše příběhy
    • Pohádky a povídky
    • Rodina a domácnost
    • Těhotenství
    • VD tipy
    • Výživa
    • Zdraví
  • VD speciály
    • Velikonoční speciál
    • Rodinná dovolená
    • Škol(k)a volá
    • Vánoční speciál
  • Ke stažení
    • Jak nepřijít o nervy, když se pustíte s dětmi do tvoření
    • Originální dárky od dětí
    • Velikonoční vajíčko 20× jinak
    • Adventní kalendáře, věnce a svícny
    • Adventní dárky 2013
    • Adventní kalendář 2019
  • VD novinky
  • Prodiskutováno
    • Děti
    • Rodinná (i jiná) témata
    • Poradny
    • VD + KLUBko
    • TAM-TAM
  • Soutěže
    • Aktuální soutěže
    • Vyhodnocené soutěže
    • Další internetové soutěže

Archiv diskuzí

Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.

Potřebuji se vymluvit

Ahojky, tak od rána řvu a řvu a řvu. Přes sms, jsem se dozvěděla, že včera v 11 večer mi zemřela babička. Já vás tím nechci otravovat, chci se jen vypovídat. Byla to babička s velkým B. Když jsem měla problematické období puberty a s rodiči si tak docela nerozumněla, tak jsem jezdila právě tam každý víkend. Byla to taková oddechovka. Když jsem se seznámila s manželem, tak jsme jezdili na rande k ní každých 14 dnů. Měli jsme to oba na půl cestě. Jako děti jsme u ní mohly dělat vše a nikdy se nezlobila. A to nás měla 6 vnoučat. Teď 3 pravnuky a těšila se na další dvě pravnoučata – od bratrance v dubnu a ode mne v květnu. Už je bohužel nepozná. Fyzicky na tom byla naprosto v pořádku, ale měla Altzheimerovu nemoc. A už v dosti pokočilém stadiu. Poslední dobou s ní byl život pro dědu očistcem. Na stará kolena se musel naučit vařit, prát, žehlit, uklízet. My jsme tam jezdili vyklízet skříně, protože tahala domů všechny možné krámy, které kde našla. Ale stále to byla babička, kterou jsme milovali. Zemřela ve spánku u televize. Bylo to rychlé a netrápila se. Ale strašně mi chybí!!!

Diskuzi založil/a Julie75 26.2.2008.
Sdílet Tweet
Stránky: [1] 2 3
lenous
29.2.2008 v 9:35

Julinko, už jsem psala, že když mi umřel milovaný děda, byla jsem v pátém měsíci těhotenství. Byla jsem hrozně vystresovaná, bála jsem se, že to nezvládnu, manžel taky nechtěl, abych na pohřeb chodila (venkovský pohřeb s dlouhým monologem faráře, trýznící projevy účasti od v našem případě stovek lidí), já šla. Snažila jsem se myslet na dědu, jaký byl, ne, jak umřel. Malá se v bříšku celou dobu mlela, jako by o sobě dávala ještě víc vědět. Zvládly jsme to obě, od té doby si k dědovi chodím v duchu na hřbitov popovídat a malou jsem mu taky byla ukázat. Taky jsem byla jeho první vnučka a ona první a jediná pravnučka po dvou pravnucích, i když jí nepoznal.
Budu na vás obě moc myslet, abyste to zvládly.

Ájík
29.2.2008 v 9:14

Taky bych se přikláněla k tomu, že jde o pověry… Taky jsem byla svého nejstaršího ukázat dědovi na hřbitov, byly mu asi 4 měsíce a nic se nestalo… jen si člověk nesmí připustit, že by se něco mohlo stát právě proto…

Jovanka
Jovanka
28.2.2008 v 20:27

Karamelko, je to tak. Stále je něco, co maminka/babička chceme říct nebo ukázat….
Juli, jestli to tak cítíš, určitě tam běž. Nápad sednout si blízko východu je podle mě dobrý.
Přeji hodně sil….

karamela
28.2.2008 v 19:12

justyno..no to jsou zase nějaké pověry,stejné jako o svatbě v květnu a snášení věcí pro mimi,když ještě není na světě…mě přijde naprosto normální zajít babičce,,ukázat“ vnouče-pravnouče na hřbitov…když to tak dopadlo a babi se nedožila…to je těžké…pokaždé bude něco ,,nového“ co už bábinka neuvidí…nové dítě,nový domek,nová láska…cokoliv…třeba i nový účes-mě to tak napadá skoro u všeho. Co by na to babi řekla:-(((( K

justyna
28.2.2008 v 15:24

juli, jen bych chtěla dodat, že jsem ležela v nemocnici s vysokým tlakem a hrozilo, že se malý narodí dřív, proto jsem na pohřeb nemohla, takže pokud jsi po téhle stránce v pořádku, babička by určitě byla ráda. Držte se a dej vědět.

Julie75
28.2.2008 v 7:44

Ahoj holky moje, všem Vám moc děkuji za podporu. Včera jsem byla pro jistotu u gynekologa, protože jsem se necítila, ale jsme obě v pořádku. Jsou to jen nervy. Ještě zítra zvládnout pohřeb. Spousta lidí mi říká, že bych neměla jezdit, ale já musím. Jsem nejstarší vnučka, babička mne vypiplala z 2 kg miminka s rozštěpem a zápalem plic. Každé prázdniny jsme tam byli všichni a těch lumpáren, co jsme se nadělali. A nikdy ani slovíčko výčitky, nikdy žádné žalování. Já vím, že tahle smrt je krásná a je i vysvobození. Prababička měla tu samou chorobu a byla posledních 6 let ležák, který dělal vše pod sebe. Když jsme teď (posledních pár let) přijeli k babičce, tak někdy poznala všechny a někdy jen 3 lidi, mého otce, mou sestru a mne. Mne dokonce i po telefonu a to vždy. Proto tam musím, rozloučit se. V obřadní síni si sednu ke dveřím, abych mohla kdykoliv odejít ven a budu myslet na Šárku, že jí nesmím svým trápením ublížit, protože babička by to tak nechtěla. A až bude na světě, tak jí babičce zajdu ukázat. Je to její první pravnučka. Zatím má jen samé chlapy. Je to symbolika, já první vnučka a moje dcera první pravnučka. A to jsem neměla děti jako první. Ještě jedno děkuji. Ozveme se, jak jsme to úspěšně zvládly.

FANY
27.2.2008 v 21:46

Milá juli,je to moc smutný když nám umře blýzký člověk.Plně s Tebou soucítím.Nevím kolik měla babička roků,ale měla krásnou smrt.Bude asi dlouho trvat než se bolest zahojí,ale zbudou ti na ni aspomˇkrásné vzpomínky.Přeji též hodně sil.

justyna
27.2.2008 v 20:43

Juli, úpřimnou soustrast, každý odchodo blízkého člověka bolí, čas to nezahojí, snad jen tu bolest zmírní. Hlavně se drz kvůli miminku, potřebuje tě. Moje babička mýho druhýho syna taky nepoznala, zemřela když jsem byla v osmým měsíci. Pustili mě v pátek z rizikovýho z nemocnice a ona zrovna ten den umřela. Nebyla jsem ani na pohřbu, moc jsem chtěla ale lékaři byli proti. Dodnes mě to mrzí ale muselo vyhrát zdraví mimča. Byla jsem s ním pak v kočárku zapálit svíčku a ukázat jí ho. ted jsem to asi napsala hloupě, ale prostě jsem to tak cítila. Dost lidí mě za to “odsoudilo“, že do roka se s kočárem nesmí na hrbitov, ale já jsem si nemohla pomoct. Přeji hodně hodně sil a zdravé a krásné miminko

Pamina
27.2.2008 v 11:23

Julie, soucítím s tebou…
Zapal si svíčičku, jestli ti to pomůže, rozluč se sama s babičkou a uchovej si ty krásné chvilky. Bude tak stále s tebou.

Majulka
Majulka
27.2.2008 v 10:59

Úplně tě chápu a cítím s tebou. Je to strašně smutné když nám umře někdo blízký. V dubnu to budou 3 roky, co mi zemřela maminka. Bylo jí teprve 53 let a zemřela náhle ve spánku na selhání srdce, aniž by ona nebo nikdo jiný tušil, že je nějak nemocná. Je to hrozná bolest. Nevěděla jsem do té doby, že psychická bolest opravdu bolí. Já jsem se s tím dodnes nesrovnala a nejvíc na světe bych si přála abych se s ní mohla alespoň rozloučit. Myslím že se s tím nikdy psychicky nevypořádám. Když si na ní vzpomenu tak se mi hrnou slzy do očí. Chtěla bych jí toho tolik říct, chtěla bych jí ukázat svého ročního synka. Snad každou noc se mi o ní zdá. Tak alespoň žije v mých snech. Bude asi těžké se s tím vyrovnat. Proto ti přeji hodně síly, snad se ti to podaří.

Stránky: [1] 2 3
0 Sdílet
Sdílet Tweet

Site Sidebar

Novinky e-mailem

  • 1× týdně info o nových článcích
  • dárky a překvapení
  • a další atraktivní novinky

Kam vám o nich máme dát vědět?

Už jste to četli?

  • Oslaďte si život s přírodními sladidly
    14.12.2022 - 0
  • Tipy na dárek pro děti i maminky
    12.12.2022 - 0
  • Jak si udržet dobrou náladu v předvánočním shonu
    5.12.2022 - 0

Nejnovější komentáře

  • Vojta: Život s Tourettovým syndromem
  • Marcela: Tip na dárek, na který se nezapomíná
  • Klára: Dětem zdravě: Jablečná buchta z kokosové mouky
  • Andrea: Šátek, nosítko nebo kočárek?
  • Andrea: Šátek, nosítko nebo kočárek?

Tady můžete vyhrát

    Sejdeme se na Facebooku

    Nepřehlédněte

    Náš tip

    • Hřejiví plyšáci uleví od bolesti, zahřejí a uvolní

    Nekonečná inspirace pro vás i vaše děti, aby vám spolu bylo fajn.

    Portál VašeDěti.cz už od roku 2004 přináší rady a užitečné tipy, jak si čas se svými dětmi užít.
    Kromě tisíců článků jsou tu pro vás připraveny také oblíbené soutěže, rozmanité speciály, inspirativní e-booky ke stažení a tipy na dárky pro děti.

    Vyhledávání

    Pátrání po

    Všechny rubriky

    • Redakce
    • Ochrana osobních údajů
    • Právní ujednání
    • Užitečné odkazy
    © 2004 - 2019 VašeDěti.cz - Mgr. Petra Vymětalová | ISSN 1801-2892 | info@vasedeti.cz

    Mobile Sliding Menu

    Pátrání po
    • Domů
    • Magazín
      • Volný čas
      • Výchova
      • Vzdělání
      • Vaše příběhy
      • Pohádky a povídky
      • Rodina a domácnost
      • Těhotenství
      • VD tipy
      • Výživa
      • Zdraví
    • VD speciály
      • Velikonoční speciál
      • Rodinná dovolená
      • Škol(k)a volá
      • Vánoční speciál
    • Ke stažení
      • Jak nepřijít o nervy, když se pustíte s dětmi do tvoření
      • Originální dárky od dětí
      • Velikonoční vajíčko 20× jinak
      • Adventní kalendáře, věnce a svícny
      • Adventní dárky 2013
      • Adventní kalendář 2019
    • VD novinky
    • Prodiskutováno
      • Děti
      • Rodinná (i jiná) témata
      • Poradny
      • VD + KLUBko
      • TAM-TAM
    • Soutěže
      • Aktuální soutěže
      • Vyhodnocené soutěže
      • Další internetové soutěže
    Sdílet
    Sdílet
    TOPlist